Co víme o chřipce
Vliv epidemie COVIDU-19 na duševní zdraví
Epidemie koronaviru přišla na jaře 2020 jako blesk z čistého nebe, u mnoha lidí měla za následek vznik úzkostí a deprese. Teď se scénář opakuje. Dle studií, se během první koronavirové vlny na jaře v České republice zvýšil výskyt duševních onemocnění z 20 % na 30 %. Po úmorném jaru přišlo léto, kdy se dalo opět volně dýchat a radovat se z relativního vítězství. Občasná zpráva, že všechno asi tak růžové nebude, se nebralo příliš v úvahu. Úplné zotavení nepřišlo a současná situace je mnohem horší než ta na jaře.
Koronavirová epidemie doléhá na duševní zdraví mnoha způsoby. Je to strach z onemocnění, strach z onemocnění blízkých, výčitkami, zda jsme někoho nenakazili, obavami, že se nebude možnost se s blízkými na sklonku jejich života rozloučit, sociální izolací, strachem ze ztráty zaměstnání, celospolečenskou nejistotou, bezmocí ve vztahu k opatřením a u pracovníků v první linii – psychickým vyčerpáním z extrémního pracovního nasazení.
Reakce na novou psychickou zátěž nemusí být zjevná a je pochopitelně zcela individuální. Někdo trpí úzkostmi, někdo depresí, jiný použije alkohol ve větším množství, nebo pod vlivem psychické zátěže se stane agresivní. A to nejčastěji na své blízké. Přibývá psychóz s koronavirovým obsahem. Pro část populace je tato situace tak náročná, že se ji snaží popírat nebo naopak hledat co nejvíce informací. Mohou se objevit problémy se spánkem a soustředěním nebo může dojít ke změně stravovacích návyků. Veškerý stres spojený s koronavirovou epidemií může být zodpovědný i za zhoršení stávajících fyzických i psychických onemocnění.
Také děti trápí nedostatek kamarádů, podnětů a sportovního vyžití. Doma se mohou nudit a „zlobit“. Není ale překvapivé ani to, když po čas lockdownu jsou naopak až moc hodné a příznaky se objeví až v době klidu. Ať už jsou reakce jakékoliv a pocity rozmanité, je dobře je pojmenovat, zjistit, z čeho pramení, a poté je přijmout. Může to pomoci získat nad situací určitý nadhled a následně dojít k jistému zklidnění. Současnou situaci je dobře začít zvládat už jen tím, že se vytipuje, co na jedince nejvíce doléhá. Není na škodu vědět více dostupných informací o léčbě deprese a poruch spánku nebo konzultovat praktického lékaře,
Současná doba je všeobecně náročná, a je dobré se vyhýbat všemu, co navíc může psychický stav zhoršovat, včetně sociálních sítí i denních zpráv. Stačí si určit jeden čas, přečíst jedny noviny pro základní důležité informace a více se neponořovat do problémů, které nelze řešit. Také pohyb by měl být zařazen do denního života. Pomoci může internet, cvičení doma, stačí i obyčejná půlhodinová procházka. Je dobré dodržovat dobu spánku, jídla, práce a odpočinku. I když to může být těžké, určitý řád v životě dává jistotu, kterou právě v současnosti každý potřebuje.
Ačkoliv možnost přímého kontaktu je tč. omezená, lze komunikovat pomocí telefonu nebo videorozhovoru. Je dobře tyto možnosti využívat. Při sdílení pocitů si každý snáze uvědomí, že není v obtížné situaci sám a dojmy z určité separace lépe snáší.
A pokud se situace nebude zvládat, je možno zcela bez ostychu zavolat některou z krizových linek důvěry. (https://www.poradna-rr.cz/sit-pomoci/krizove-linky-a-linky-duvery-v-cr/), kde po vyslechnutí se bude hledat odpovídající řešení dané situace.
Podle článku: MUDr. Lucie Hořákové (rhl)
https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/daily-life-coping/managing-stress-anxiety.html
www.ulekare.cz
