Medicína

Rozmach čtvrté průmyslové revoluce urychluje i koronavirus


Kategorie: Aktuality 
20.listopad 2020

V posledních letech lidstvo prochází čtvrtou velkou průmyslovou revolucí, která se vyznačuje důrazem na automatizaci a digitalizaci výrobního procesu. Firmy čím dál více spoléhají na stroje s umělou inteligencí, na jejichž obsluhu stačí méně pracovníků. Tento trend letošního roku 2020 navíc podporuje i globální pandemie koronaviru, kdy svět rychleji poznává výhody robotizace.

Naprostou většinu standardů Průmyslu 4.0 by podle profesora Vladimíra Maříka z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT měly mít firmy osvojeny do roku 2030. Lze očekávat výrazné zvýšení robotizace, v návaznosti na zavádění kolaborativních robotů a průmyslové automatizace. Počítá se rovněž s podstatně větší mírou systémové integrace skupin strojů či celých výrobních linek s využitím softwarových dvojčat všech strojů, zařízení i produktů. Výrobní závody budou fungovat efektivněji., budou dynamicky sdílet či pronajímat kapacity výrobních strojů a linek a pracovat ve vzájemně kooperativních sítích a vztazích.

K rychlejšímu zavádění technologických inovací do domácí výroby v rámci čtvrté průmyslové revoluce může překvapivě přispět aktuální pandemie onemocnění covid-19, která jen ukázala, kam současný svět a společnost směřuje. Výroba v Asii a transport výrobků na evropské či americké trhy byl donedávna tím nejlepším řešením, protože cena pracovní síly je v Asii nesrovnatelná s Evropou. V době, kdy se transport komplikuje a výrobci či zákazníci marně čekají na své objednávky, se tak mění i uvažování. Velká část levné pracovní síly se dá nahradit právě robotizací. Přesun výroby z Asie zpět do Evropy je velkou šancí pro české výrobce

Podle předsedy představenstva Industry Clusteru 4.0, už dnes přitom evropské i tuzemské firmy patří v zavádění principů Průmyslu 4.0 ke světové špičce. Svědčí o tom velký zájem firem o české aktivity v oblasti poradenství, vzdělávání a osvěty k tématům digitalizace a automatizace výroby, stejně jako zájem o přeshraniční spolupráce. Např. první nanofarmaceutická výrobní linka na světě se nachází v Česku. Jejím hlavním polem působnosti je výzkum a vývoj produktů obsahujících kyselinu hyaluronovou.

V rámci aplikace inovativních řešení se prosazují i další tuzemské podniky. Řešení vzniklé ze spolupráce společností Astra Motor a Unicorn Systems letos získalo ocenění Microsoft Awards 2019. Přednímu evropskému výrobci precizních řezných a obráběcích nástrojů Astra Motor pomohlo tak přejít od papírové dokumentace k digitálnímu řízení výroby a snížilo podniku režijní časy o 90 procent.

V rámci průmyslu 4.0 se objevují ale i další trendy, robotizují se a automatizují sklady. Jasným trendem je napojování výrobních strojů, čidel či transportních vozíků k internetu. V návaznosti sílí trend k systémové integraci skupiny strojů či výrobní linky s využitím informatických nástrojů, sběr rozsáhlých souborů dat i postupná snaha o jejich zpracování metodami umělé inteligence.

Neznamená to však, že by byl z celého procesu vyřazen lidský prvek. Zaměstnanci jsou při vývoji a výrobě plně zapojeni. Automatické mechanismy však kontrolují výrobní linky a vedou se elektronické záznamy. Vyvracejí se však obavy, že by v budoucnosti mělo kvůli technologiím Průmyslu 4.0 přijít mnoho lidí o práci. Samotné zaměstnance roboti ve výrobě nenahrazují.

Až čtyřicet procent dnešních profesí může z pracovního trhu zmizet, výrazně se sníží objem fyzické práce vykonávané člověkem. To však neznamená, že člověk bude z výrobních podniků vytlačen. Budou totiž vznikat nové profese spojené s novými modely výrobních procesů a s jejich propojováním se systémy energetickými, dopravními a dalšími. Role člověka se bude ve větší míře orientovat na funkce spojené s kreativní činností. Například budou zavedeny profese typu dozorce výrobní linky, trenér kolaborativních robotů, technik 3D tisku, bezpečnostní analytik složitých systémů či operátor virtuální reality apod. Dle TZ

www.lesensky.cz

 

 

Autor: MUDr. Olga Wildová