Jakou stravu zvolit

Vegani a vegetariáni by měli chodit na kontroly


Kategorie: Aktuality Výživa Jakou stravu zvolit 
23.říjen 2020

Dle lékařů je velmi běžné, že vegani a vegetariáni krátce po počátečním nadšení ze změny stravování a očisty těla od těžkých živočišných tuků naráží v souvislosti se svou dietou na zásadní zdravotní problém – selektivní podvýživu. Zapomínají, že jejich strava není dostatečně bohatá na látky, které jsou nezbytné pro správné fungování organismu a jeho nutriční potřeby. Problémům spojeným s nedostatkem důležitých látek běžně obsažených v živočišné stravě (železo, vitamín B12), však lze předejít adekvátním doplňováním jejich hladiny

Železo zajišťuje přenos kyslíku do celého těla a jeho příjem je nutný pro správnou funkci všech buněk. Problémy s jeho nedostatkem v organismu mívají častěji ženy veganky a vegetariánky, obzvlášť pak ty v reprodukčním věku, jelikož u nich dochází k pravidelným ztrátám této látky během menstruace. Běžně se s ním však potýkají i muži.

Železo vegetariánům a veganům chybí proto, že ho ve velkém množství najdeme převážně v červeném mase a vnitřnostech. Špenát, brokolice a další zelenina jsou sice také bohaté na železo, obsahují však současně organické kyseliny (odborně fytáty), které brání jeho vstupu do těla. Hladinu železa by si proto vegani a vegetariáni měli pravidelně hlídat. Dlouhodobý deficit železa vede k nedostatku tvorby červeného krevního barviva hemoglobinu a následnému snížení velikosti a počtu červených krvinek. To má za následek vznik sideropenické anémie neboli chudokrevnosti z nedostatku železa. Příznaky jsou bledost, únava, dušnost, lomivost nehtů, padání vlasů, bolavé ústní koutky nebo vyšší sklon k infekcím.

Prakticky jediným způsobem, jak lze železo bez příjmu masa organismu doplnit v adekvátním množství, jsou doplňky stravy. Ne všichni je však budou dobře snášet, jelikož mohou dráždit žaludek a způsobovat trávicí obtíže. Tomu lze předejít užíváním současně s jídlem, nejlépe s ovocem obsahujícím vitamín C.

Potřebná hladina vitamínu B12 v organismu je důležitá pro dostatečnou tvorbu červených krvinek a správnou funkci nervového sytému. Nedostatek tohoto vitamínu se často vyvíjí plíživě a nastupuje i za několik let po přechodu na rostlinnou dietu. Relativně dlouhou dobu dokáže tělo čerpat vitamín B12 ze zásob uložených v organismu. Pokud jsou zásoby vyčerpány, vzniká porucha funkce nervů, tzv. neuropatie. Projevy nedostatku vitamínu B12 jsou únava, nervozita, deprese, pocit tuposti v končetinách, potíže při chůzi, poruchy krvetvorby a záněty v ústech.

Vitamín B12 lze dodat tělu pouze léky, v rostlinné stravě se totiž téměř nevyskytuje. Nejvhodnější jsou za tímto účelem injekce do svalu, ostatní lékové formy se hůře vstřebávají do krve. Výběr doplňků stravy je nutno konzultovat vždy s praktickým lékařem či lékárníkem. 

Vápník a hořčík se v rostlinné stravě nachází poměrně hojně. Vápník je v květáku, pečivu a lískových ořechách, hořčík lze načerpat ze zelené zeleniny, která ho obsahuje velké množství díky zelenému barvivu rostlin chlorofylu, či z některých minerálních vod. Problém je však v tom, že tyto potraviny vegani a vegetariáni často kombinují s jídlem, které obsahuje mastné kyseliny, šťavelany (špenát či rybíz) a fytáty, (černý chléb nebo pečivo z hrubě vymílané mouky), což negativně ovlivňuje jejich vstřebávání. Tyto látky ve střevě spolu s vápníkem a hořčíkem tvoří nerozpustné soli, a na zvýšení jejich hladiny tak nemají příznivý vliv.

Hladinu vápníku a hořčíku je třeba nejen u veganů a vegetariánů pravidelně sledovat pro prevenci zlomenin kostí a poruch výživy. Nedostatek vápníku se dlouhou dobu neprojevuje, organismus jej dokáže čerpat z lidské kostry. První projevy jeho deficitu se tak přesouvají do vyššího věku, kdy dochází ke zlomeninám v důsledku osteoporózy.

Také na hladině proteinů závisí funkce celého organismu, nedostatek bílkovin vede ke ztrátě svalové hmoty, otokům a špatné kapacitě pro regeneraci tkání. Jejich denní příjem je proto velmi důležitý. Vegetariáni a vegané je mohou doplňovat z luštěnin, ořechů či obilovin. Organismus je sice zpracovává delší dobu než bílkoviny živočišné, svůj účel však tyto potraviny při adekvátních dávkách splní. Jejich správný příjem lze nastavit na základě testu hladiny bílkovin v krvi a předejít podvýživě, svalové slabosti či snížení imunity.

Pokud je vegetariánská či veganská strava rozumně sestavená, nevede ke zdravotním potížím, naopak jí lze ze zdravotního hlediska považovat za příznivou s ohledem na prevenci civilizačních onemocnění. Problém hrozícího nedostatku příjmu důležitých látek v této stravě je ale velmi významný.  Pokud vegetarián (vegan) chce mít jistotu, že veganský či vegetariánský jídelníček plní nutriční potřeby organismu, a chce předejít tak mnohdy i vážným nemocem, vyšetření všech zmíněných látek může podstoupit jednotlivě, nebo najednou. Stačí bez objednání zajít za úhradu na odběr krve do kteréhokoliv odběrového pracoviště SYNLAB.

Kontrolu důležitých látek by měli vegané a vegetariáni provádět opakovaně každý rok. Obzvlášť pak po zimě, kdy bývá jídelníček chudší. Na vyšetření důležitých látek je však potřeba zajít i v případě zaznamenání dlouhodobých zdravotních potíží, jako je celková slabost, únava, nevýkonnost či opakované respirační onemocnění. Ideální biochemické hodnoty se liší podle věku a pohlaví.

Při užívání potravinových doplňků v lékové formě se doporučuje volit preparát obsahující jen jednu účinnou látku. Odborníci upozorňují, že užívání multivitaminových přípravků s sebou nese riziko vzájemného ovlivnění jednotlivých složek, které vede k horšímu vstřebávání látek do těla nebo jejich úplné neúčinnosti. Doplňky je vhodné nakupovat pouze v lékárně od ověřených výrobců.

U dětí může mít nedostatek látek fatální vliv na vývoj, takže vegetariánská/veganská strava pro dětský organismus je nevhodná. Dětský žaludek je malý a nepojme dostatečné množství relativně objemné vegetariánské či veganské stravy. Hlídání příjmu dostatečného množství zmíněných látek je u dětí vzhledem k vývoji ještě důležitější než u dospělých. Všechny tyto látky totiž dítě navíc potřebuje přijímat v ten správný čas. „I při krátkodobém nedostatku v kritické vývojové fázi dítěte může dojít k fatálnímu poškození jeho organismu, které již nelze později napravit,“ uzavírá odborník.

Dle TZ

www.epicpr.cz

www.synlab.cz

 

Autor: MUDr. Olga Wildová