Dnešní strava
Obsah pesticidů v ovoci a zelenině – špinavých dvanáct
Environmental Working Group (EWG,) organizace zaměřující se na ochranu lidského zdraví a životního prostředí, na základě rozsáhlých výzkumů již několik let zveřejňuje žebříček tzv. Špinavých dvanáct, seřazený podle obsahu pesticidů v 47 zemědělských plodinách v USA. Podle aktuální zprávy EWG pro rok 2020 téměř 70 % zemědělských produktů obsahuje pozůstatky škodlivých pesticidů.
Špinavých dvanáct: jahody, špenát, kapusta, nektarinky, jablka, hroznové víno, broskve, třešně, hrušky, rajčata, celer a brambory jsou produkty, které mají dobrou pověst pro vysoký obsah vitamínů a antioxidantů. Zároveň však získávají negativní nálepku kvůli škodlivým externím látkám, které se do nich dostávají chemickými postřiky.
Např. jahody, špenát, kapusta, nektarinky, třešně a jablka – více jak 90 % vzorků těchto testovaných plodin obsahovalo stopy dvou či více pesticidů. Několik vzorků kapusty obsahovalo 18 různých pesticidů. Vzorky kapusty a špenátu měly v průměru 1,1 až 1,8krát více stop pesticidů než jakákoliv jiná testovaná plodina. U kapusty byl nejčastěji zaznamenaný pesticid DCPA, který byl roku 2018 americkou Agenturou pro ochranu životního prostředí klasifikován jako možný lidský karcinogen. Nutno podotknout, že Evropská unie DCPA už v roce 2009 zakázala.
Ačkoliv jsou do žebříčku tradičně zahrnovány pouze čerstvé plodiny, EWG tento rok mimo něj zmínila také rozinky, kde u 99 % testovaných vzorků byly pesticidy nalezeny. Při zahrnutí do žebříčku Špinavých dvanáct by tedy jednoznačně obsadily dokonce první místo.
Vedle plodin s vysokým obsahem pesticidů zveřejnila EWG i seznam těch, které se naopak v testech ukázaly jako nejekologičtější.
Čistých patnáct: avokádo, sladká kukuřice, ananas, cibule, papája, hrášek cukrový, lilek, chřest, květák, meloun cantaloupe, brokolice, žampiony, hlávkové zelí, ananasový meloun, kiwi.
Z výsledků téměř 70 % plodin z Čistých patnácti nevykazovalo žádné stopy pesticidů, pouze 7 % plodin z uvedeného seznamu obsahovalo dva či více pesticidů. Přítomnost více jak dvou pesticidů byla tedy u těchto plodin mimořádně vzácná. Stopy pesticidů byly zaznamenány u méně jak dvou procent vzorků avokáda a kukuřice.
Mnoho potenciálně škodlivých látek, které se do plodin dostanou při použití pesticidů, v nich zůstává i po omytí či oloupání. Klinické testování zveřejněné v odborném časopise Nutrients ukázalo, že při omezení konzumace potravin s vysokým obsahem pesticidů a jejich nahrazení potravinami z ekologického zemědělství dochází ke značnému zlepšení plodnosti a snížení rizik při porodech, stejně jako snížení výskytu nehodgkinského lymfomu a nižší BMI.
Výzkum Harvardské univerzity, který pracoval s podobnými daty a metodami jako EWD, dosáhl obdobných výsledků pro přítomnost pesticidů v zemědělských plodinách. Potvrdil také, že ekologicky pěstované plodiny mají pozitivní vliv na početí a bezproblémové těhotenství.
Zemědělství v Česku komentuje předseda ČTPEZ (Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství) Jiří Lehejček a upozorňuje, že také na území České republiky je aplikace pesticidů rozšířena: „…například látka používaná v postřicích zabraňujících provrtávání červů do jablečné dužiny, vyvolává často alergické reakce.“ Zároveň také zmiňuje, že jedním z hlavních příjemců pesticidů je u nás řepka olejka. Hlavní problém efektivního pěstování řepky spočívá v použití POR (přípravky na ochranu rostlin) z důvodu velkého počtu chorob a škůdců, kteří ji napadají.
Plodiny pěstované i v konvenčním zemědělstvím mají díky EU poměrně přísná kritéria pro používání pesticidů. To ovšem podle odborníků neznamená, že by byly naprosto bez rizik. Kombinacemi jednotlivých pesticidů vzniká totiž tzv. pesticidový koktejl. Stopové množství pesticidů nemusí být hned zdraví škodlivé. Jednotlivé pesticidy však mezi sebou reagují a při více jak tisíc používaných druhů nelze jednoduše zjistit, jaké následky tyto všechny reakce mají na lidské zdraví v průběhu dlouhodobého užívání. Problém ČR je také netransparentnost dat.
Ačkoliv plodiny prodávané na území České republiky nemusí dosahovat takové úrovně kontaminace pesticidy jako v USA, laické veřejnosti chybí přehledná čísla na způsob Špinavých dvanáct vydávaných EWG.
V souvislostí se škodlivostí pesticidů a zdravotních benefitů organicky pěstovaných plodin je třeba zmínit, že Evropská komise schválila plán, podle kterého by do roku 2030 mělo být až 25 % zemědělské půdy obděláváno ekologicky a spotřeba syntetických pesticidů by měla klesnout na polovinu.
Data z roku 2018 ukazují, že ekologicky obhospodařovaná půda na území EU dosahuje téměř 13,8 milionů hektarů, což je 7,7 % celkové výměry zemědělské půdy v EU. Na území ČR je pro srovnání ekologicky obhospodařováno 541 tisíc hektarů, tedy 15,2 % celkové výměry naší zemědělské půdy.
Dle TZ
www.storyhunters.cz
