Medicína
Test nových kapek na syndrom suchého oka
Svědění očí, citlivost na světlo nebo rozmazané vidění jsou příznaky tzv. syndromu suchého oka, nepříjemného onemocnění, které je způsobené špatným fungováním slzného filmu v oku. Jde o nejčastější problém, se kterým lidé navštěvují ordinace očních lékařů. Čeští vědci nyní pracují na novém přípravku na bázi kyseliny hyaluronové.
Syndrom suchého oka se může projevovat ve třech formách a mít různé příčiny. První typ vzniká při poškození drobných slzných žlázek a buněk ve spojivce, kdy se tvoří malé množství slz. Příčinami jsou některé léky, nošení kontaktních čoček, onemocnění štítné žlázy nebo diabetes, nedostatek vitamínu A, opakované záněty spojivky či rohovky nebo stavy po očních operacích a úrazech. Stav může být rovněž podmíněn stárnutím nebo hormonálními vlivy.
U druhé formy dochází k výraznému odpařování slz z povrchu oka při poruchách funkce Meibomských žláz na okrajích víček, produkujících olejový sekret pro ochranu vodní složky slzného filmu. Vývody Meibomských žláz se ucpávají například prachem, zbytky kosmetiky při špatném odlíčení nebo při chronickém zánětu. I u tohoto typu syndromu suchého oka může mít negativní vliv vyšší věk a hormonální nerovnováha. Třetí forma toho onemocnění je kombinací obou předchozích a je nejčastější.
Lidé se syndromem suchého oka pociťují nepříjemné pálení, otoky a zčervenání. Léčí se nejčastěji očními kapkami složenými z více látek, s cílem nahradit chybějící vlastnosti slzného filmu, který se skládá ze tří vrstev. Vnější, lipidová vrstva zabraňuje odpařování vlhkosti. Prostřední vrstva vyživuje rohovku, ničí bakterie a odplavuje odumřelé buňky. Vnitřní, mucinová vrstva zabezpečuje přilnavost slzného filmu k rohovce. Pro zdraví oka musí fungovat všechny vrstvy slzného filmu.
V současnosti používané přípravky na léčbu suchého oka jsou složené z více látek, jejichž úkolem je nahradit jednotlivé poškozené vrstvy slzného filmu. Výzkumníci z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického (VUT) společně s týmem vědců z Contipra vyvíjejí nové přípravky na bázi kyseliny hyaluronové s delší účinností, které by měly působit na všechny tři vrstvy slzného filmu současně.
Vyvíjený derivát kyseliny hyaluronové bude navíc schopen lépe vázat mucin, který zabraňuje osychání povrchu oka. Interakcí s mucinem a jinými proteiny na povrchu oka dojde k lepší a delší přilnavosti roztoku očních kapek, čímž dojde k prodloužení jejich účinnosti.
Výzkumem se budou zabývat odborníci VUT z odboru biotribologie, který zkoumá procesy tření, mazání a opotřebování v živých organismech. V plánu je vyvinout experimentální model oka, s pomocí něhož by se analyzoval kontakt mezi oční bulvou a víčkem.
Financování celého výzkumu mají vědci schválené na dobu čtyř let. Výsledkem společného snažení by měla být farmaceutická surovina, která se bude nabízet výrobcům umělých slz.
Dle TZ
