Medicína
Letní chřipka není mýtus
Ačkoliv si chřipku, rýmu nebo angínu častěji spojujeme s podzimem či zimou, ve skutečnosti na nás mohou udeřit kdykoliv během roku. Některé nemoci jsou navíc pro léto přímo typické – například průjmy a další obtíže vyvolané otravou z jídla. Nachlazení si zase lze i v parných měsících snadno přivodit delším pobytem v mokrých plavkách nebo střídáním klimatizovaného a teplého prostředí.
Typickou letní obtíží bývají nejrůznější otravy jídlem. V teplém a vlhkém prostředí se v potravinách snáze množí bakterie, lidé navíc během léta, a zejména letní dovolené, se svým jídelníčkem více experimentují. Otrava z jídla se obvykle projeví během pár hodin od požití, a to nejčastěji zvracením, bolestmi břicha a průjmem. Nastoupit může i horečka, malátnost nebo svalová slabost. Nemocný by měl hodně odpočívat a doplňovat tekutiny ztracené průjmem a zvracením. Pokud příznaky do dvou dnů neodezní, anebo jsou obzvláště silné, případně se ve stolici objeví krev, je potřeba navštívit lékaře.
Zatímco na podzim a na jaře mají rýmu a nachlazení obvykle mají na svědomí rhinoviry, letní respirační infekce převážně způsobují enteroviry. Kvůli tomu mohou mít tyto nemoci v létě o něco jiný průběh než v chladnějších měsících – kupříkladu se k rýmě, kašli, bolavému krku a zvýšené teplotě častěji přidružují bolesti uší a hlavy, bolesti břicha, někdy i se zvracením, průjmem a celkovou vysíleností. „Letní chřipka“ bývá dokonce daleko nepříjemnější než „klasická“ zimní. Zatímco v zimě málokomu vadí být v posteli, odpočívat a pít teplý čaj, v létě je takové „marodění“ mnohem více obtěžující.
S teplotními šoky souvisí i další poměrně běžná letní nemoc, angína. V zimě jsou obvyklejší angíny bakteriální, v létě je běžnější angína virová, kterou nelze léčit antibiotiky. Pacienti musí mít hlavně klid na lůžku s dostatkem tekutin, vhodné jsou také zábaly krku (Priessnitzův) a pravidelná dezinfekce ústní dutiny. Při horečce se užívají antipyretika, bolest v krku lze zmírnit analgetiky. Angínu, ať už virovou, nebo bakteriální, by lidé určitě neměli přecházet. Nedoléčená angína se nejen může vracet či přerůst v chronickou, ale též se k ní mohou přidružit další potíže, především hnisavé abscesy v hrdle či záněty dutin nebo uší.
Obzvláště rizikové jsou již zmiňované teplotní šoky, proto není radno přehánět s klimatizací, ochlazováním se v ledové vodě či i ledovými nápoji a pochutinami. Teplotní šoky jsou náporem na imunitu. Obranyschopnost posílí kvalitní odpočinek a dostatečný spánek, vhodný jídelníček, který nezatíží zažívání, ale naopak střevům dodá vlákninu a probiotika, a samozřejmě rozumná fyzická aktivita na čerstvém vzduchu. Pomoci mohou i kvalitní doplňky stravy obsahující komplexní směs polyfenolů – látek, které slouží k zásobování imunitního systému, s biologicky aktivními vitamíny z čistě přírodních zdrojů, s antioxidanty, dalšími minerály a stopovými prvky. (Výrobce Vegall Pharma).
V létě jsou plavci pobytem ve vodě ohroženi také zánětem zevního ucha. Může vzniknout následkem podráždění kůže zvukovodu nebo, že se do zvukovodu dostane na delší dobu voda. Rizikové je plavání v přírodních neošetřených vodách, v nichž se mohou množit bakterie. Vlhké a teplé prostředí infekci prospívá, většinou se ohlásí palčivou bolestí ucha spojenou se zhoršením sluchu, zalehnutím a svěděním ucha i výtokem z ušního kanálku. Objevit se může i horečka. Zánět se léčí nejčastěji antibakteriálními ušními kapkami, bolest lze zmírnit volně dostupnými analgetiky. K zánětu zevního ucha jsou více náchylné děti, mají užší zvukovody, které se hůře vysušují. Dle TZ
