Medicína

Intenzita dopravního provozu na území velkých měst v ČR neustále vzrůstá vlivem většího počtu motorových vozidel a také výrazně vyšším vyžíváním vozidel MHD. V této souvislosti se však zvyšuje mimo jiné i riziko dopravních nehod městských tramvají s motorovými vozidly či chodci.

Z dostupných statistik vyplývá, že za rok 2019 došlo na území ČR k 2730 mimořádným událostem, při kterých došlo k usmrcení 7 osob a ke zranění 485 osob. Nejvyšší počet dopravních nehod tramvají s motorovými vozidly, popř. chodci, byl zaznamenán na území Hlavního města Prahy, následovalo Brno a město Ostrava. V roce 2020 jsou zatím statistiky v celkových počtech kategorie dopravních nehod nepatrně příznivější.

Od začátku letošního roku 2020 do konce května došlo v ČR k 828 mimořádným událostem se zraněním 128 osob, avšak zatím bez ztráty jediného lidského života. „Při porovnávání údajů nehodovosti je však nutné vzít v úvahu jejich částečné ovlivnění nedávným vyhlášením nouzového stavu a následně zavedenými opatřeními proti šíření COVID-19. Závažnost situace však zůstává i nadále aktuální, nejen v Praze. Nedávná vážná dopravní nehoda vozidla taxislužby s tramvají se stala námětem dalšího edukativního videa pro kampaň s cílem posílit prevenci proti nehodám s vážnými následky,“ vysvětluje výkonný manažér Asociace Záchranný kruh, která kampaň Ty to zvládneš –Setkání s realitou dlouhodobě připravuje.

Praxe ze silničního provozu ukazuje, že příčin dopravních nehod s účastí tramvaje a motorového vozidla je hned několik. Mezi ty časté patří nepozornost řidiče a také neznalost pravidel silničního provozu. Např. pokud jede tramvaj po tramvajovém pásu v úrovni vozovky, může na něj řidič vjet při objíždění, předjíždění či pokud nemá dost místa mezi okrajem vozovky a tramvajovým pásem. Jestliže je však tramvajový pás nad či pod úrovní vozovky, nebo od vozovky oddělený, může ho řidič přejíždět jen příčně a v místech k tomu přizpůsobených.

Při střetu tramvaje s motorovým vozidlem navíc vstupují do hry také fyzikální zákony. Vysoká hmotnost tramvajové soupravy v řádu desítek tun má poměrně dlouhou brzdnou dráhu. Například při rychlosti okolo 40 km/hod. na rovné koleji se brzdná dráha neobsazené tramvaje dostává až na hodnotu přibližně18 metrů. To je vzdálenost, která k zabránění dopravní nehody zpravidla nestačí. Největším problémem při střetu tramvaje s automobilem je jejich váhový nepoměr.

 Poškození osobního automobilu je tak mnohem rozsáhlejší a tomu odpovídá i poměrně velký rozsah zranění osob uvnitř vozu (poranění končetin, hlavy a hrudníku deformovanými částmi karosérie), což potvrzuje MUDr. Jiří Smetana, ředitel Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje.  Při těchto dopravních nehodách však přicházejí lidé i o to nejcennější – o své životy.

Nezanedbatelná je také těžká situace řidičů tramvají, kteří při své každodenní práci nesou zodpovědnost za desítky přepravovaných pasažérů – i proto je porušení dopravních předpisů ze strany řidičů motorových vozidel velice riskantní. (Viz VIDEO). Díky analytické části a výpovědím záchranářů zasahujících na místě události je divák seznámen jak s průběhem zásahu, tak hlavně s důvody vzniku nehody a zejména pak specifikací chyb pro prevenci a snížení počtu dopravních nehod. Dle TZ.

www.vizus.com

Tweet