Terapie a prevence chřipky

Práce na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO), Urgentním příjmu či na JIP Infekční kliniky je náročná sama o sobě. Na těchto pracovištích jsou pacienti nesoběstační, v kritickém stavu, často v bezvědomí. Nyní jsou zde navíc léčeni nejtěžší pacienti s onemocněním COVID-19, o které se nemocniční personál musí starat v ochranném obleku a dalších nezbytných pomůckách. Není to nejkomfortnější, ale bezpečnost – pacientů i personálu – je nutná a v Nemocnici Na Bulovce na prvním místě.

 

Obvyklá péče o intenzivního pacienta na ARO zahrnuje celou škálu úkonů, od léčebných až po ty základní, jako je výživa či hygiena. Pozitivní pacienti na COVID-19 jsou napojeni na ventilátor a personál je pravidelně polohuje, aby se předešlo dekubitům (proleženinám). Pronační poloha na břiše pacientovi uleví a zlepší přísun kyslíku. Systém pomůcek pro základní rehabilitační techniku pomáhá podporovat respirační funkce a přizpůsobuje se anatomickým potřebám těla. Mezi nejčastěji používané pomůcky k prevenci dekubitů patří kvádry, klíny, válce, bumerangy, polštáře a jiné odlehčovací pomůcky.

Práce personálu je v současnosti o to těžší, že pracují v overalu s kapucí, mají respirátor, ústenku, štít, čepici a troje rukavice – první, spodní, jsou dlouhé skoro až po lokty, druhé jsou ochranné a třetí rukavice si mění po každém kontaktu s pacientem. Podle zavedeného bezpečnostního režimu jsou na oddělení pacientů s COVID-19 ve službě vždy dva tříčlenné týmy, které se pravidelně střídají. Tři hodiny pracují a tři hodiny mají volno – aby se mohly pořádně nadýchat, najíst a nabrat síly na další tříhodinovou službu.

„Odpočinek je zásadní, protože práce v ochranných oblecích je extrémně vyčerpávající. V overalu je obrovské horko, takže se okamžitě zpotíte. Navíc si vydýcháváte kyslík a k tomu připočítejte dehydrataci, protože se nemůžete pořádně napít. Také může častěji docházet ke stresovým situacím, protože přes čepici a kapuci sestřičky hůře slyší pokyny lékaře,“ popisuje těžkou práci v ochranných oblecích Mgr. Hana Kožmínová, vrchní sestra ARO, ale jedním dechem dodává, že děvčata jsou statečná a všechno zvládají na jedničku. 

Za normálního provozu poskytuje Urgentní příjem Nemocnice Na Bulovce péči pro akutně nemocné či zraněné pacienty, jejichž stav vyžaduje provedení diagnostiky a zahájení léčby v nejkratším čase. Od 25. března 2020 se toto oddělení plně transformovalo na JIP/ARO péči o pacienty s COVID-19. 

Pacienti s onemocněním COVID-19 jsou zde na umělé plicní ventilaci, oběhové podpoře, náhradě funkce ledvin a v jednom případě na membránové oxygenaci. Toto vše zajišťuje překlenutí stádia akutního selhání orgánů a společně s další péčí tvoří komplex léčebných postupů, které by v ideálním případě měly vést k uzdravení pacienta.

V prvních fázích onemocnění jsou pacienti většinou uvedeni do umělého spánku, ale k podpoře spontánního dýchání jsou brzy převáděni na léky umožňující alespoň základní spolupráci při nácviku dýchání a následné rehabilitaci. Na péči se podílí tzv. multidisciplinární tým pracovníků, do kterého patří sestry a záchranáři, rehabilitační pracovníci a nutriční terapeuti.

„Práce na oddělení klade veliké nároky na odbornou, psychickou a v neposlední řadě i technickou zdatnost ošetřujícího personálu, protože stav nemocných vyžaduje používání zcela nové zdravotnické techniky. Členové týmu se musí profesionálně a odborně postarat o nemocné s množstvím invazivních vstupů a musí emočně zvládat vypětí při péči o pacienta s neprobádaným onemocněním COVID-19,“ říká Bc. Svatopluk Žáček, vedoucí oddělení Urgentního příjmu Nemocnice Na Bulovce.

Na rozdíl od ostatních oddělení nemocnice, na jednotce intenzivní péče Infekční kliniky personál pracuje v boxovém systému, který je pro ošetřování pacientů komfortnější než v klasické „open space“ pokoje. Sestřičky a zdravotní bratři pracují v kompletních ochranných pomůckách uvnitř speciálních boxů, maximálně dvě hodiny v kuse. Poté opustí box pacienta automatickými prosklenými dveřmi, přecházejí do chodby a na velín, kde již mají jen respirátory.

Vzhledem k tomu, že zhruba polovina personálu je v týmu pro vysoce rizikové nákazy, není pro ně práce v ochranných pomůckách nic nového. Lékaři z tohoto týmu jsou zvyklí zavádět kanyly, provádět intubace ve dvojích rukavicích a v ochranných prostředcích včetně overalů a ochranných brýlích.

 „Problémy samozřejmě občas nastanou, například při zamlžení těsných brýlí – v tomto ohledu se lépe osvědčily jednorázové ochranné brýle a štíty z 3D tiskárny. Současnou situaci nejvíc ztěžuje fakt, že na pokojích není instalovaná klimatizace. Pokud je nutné starat se o pacienta se vším nasazením a navíc v ochranném obleku, stává se delší pobyt na neklimatizovaném pokoji, do kterého praží slunce, pro ošetřující personál nesnesitelným – stékající pot do tváře, zhoršené dýchání, bolest hlavy, pokles pozornosti a soustředění,“ vysvětlují Tereza Laurincová a Ivan Hrkel, zdravotní sestra a bratr z JIP odd. Infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce.

Délka léčby pacientů s těžkým průběhem onemocnění COVID-19 je velmi individuální, záleží na rizikových faktorech jako jsou například vyšší věk, silná obezita, diabetes nebo jiné choroby. Pacientům se denně dělá celá řada speciálních odběrů a klinických vyšetření, podle stavu i rentgen plic. Současní pacienti, kterých je v polovině dubna deset, jsou na plicních ventilátorech zhruba čtyři týdny, jeden mladší pacient byl extubován už po 14 dnech. Dle TZ

www.bulovka.cz

Tweet