Další
Revmatoidní artritis - dostupnější léčba
Revmatická onemocnění (revma) postihují pohybový aparát (klouby, kosti, páteř, ale i svaly, vazy, šlachové úpony), mnohdy i některé jiné orgány. Rozdělují se do několika základních skupin: revmatická onemocnění zánětlivá (revmatoidní artritida, tzv. systémové nemoci a další), degenerativní revmatické nemoci (artróza), infekční artritidy, metabolické a endokrinní choroby spojené s revmatickými stavy (dna) a mimokloubní revmatismus. Mezi nejčastější a nejznámější patří zejména revmatoidní artritida, Bechtěrevova nemoc a dna. Revmatoidní artritida, která se objevuje nejčastěji mezi 30. a 50. rokem života, může vést často až k plnému invalidnímu důchodu. V Česku jí trpí přibližně 85 000 lidí a každý rok jich dalších asi 3 500 přibude. Změnit život už dnes může moderní – biosimilární léčba.
„Na trh se dostávají stále modernější léky, které umí lidem zásadně ulevit od nemoci, a změnit tak život. Brzdou v jejich nasazování bývá cena. Ta však postupně klesá díky tzv. biosimilárním lékům – kopiím originálních léků se stejným účinkem,“ říká předsedkyně pacientské organizace Revma Liga ČR. Také tak informuje ředitel Revmatologického ústavu v Praze prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc., - biosimilární přípravky tlačí cenu drahých biologických léků dolů, někdy až o 50 %. Proto se loni podařilo po pěti letech úsilí odborníků dosáhnout toho, že na moderní léčbu mohou dostat nemocní, kteří spadají do kategorie střední závažnost nemoci. Do té doby se k biologické léčbě dostali pouze ti, kteří byli v nejvyšší aktivitě nemoci – tedy v době nevratných změn na kloubech.
Přestože je revmatoidní artritida nevyléčitelné onemocnění, včas zahájená léčba dokáže zmírnit jeho projevy, a oddálit tak případnou invaliditu. Avšak je stále mnoho pacientů na kortikoidech, které mají dlouhodobě neblahý dopad na organismus. Biologickou léčbu mohou lékaři nasadit pouze ve speciálních centrech, kterých je nyní 55. Účinky biologické a biosimilární léčby na pacienty dlouhodobě sleduje registr ATTRA, který vede Česká revmatologická společnost.
Aktuálně se Revma Liga společně s revmatology také zasazuje o přesné zmapování toho, kde chybí revmatologové. Např. na Vysočině chybí specialisté v šesti okresech, nejsou ani v Mělníku, v Teplicích a Děčíně, v dalších dvanácti případech je na jeden okres jeden lékař. Ke zvýšení dostupnosti péče podle prof. Pavelky povede důkladné zmapování současné situace prostřednictvím revma mapy, o což se snaží ve spolupráci s největší českou zdravotní pojišťovnou VZP.
Výsledkem by mělo být zasíťování celé republiky tak, aby pacienti nemuseli cestovat desítky kilometrů k nejbližšímu, a navíc přetíženému revmatologovi. Při jednání s VZP byly projednávány možnosti, jakým způsobem zlepšit nepříliš dobrou finanční atraktivitu oboru. Druhou linií, jak získat nové revmatology, je úvaha o možném limitovaném množství rezidenčních míst do problematických oblastí. O této možnosti bylo jednáno také s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem při jeho návštěvě v Revmatologickém ústavu.
Dle TZ
www.mavepr.cz
