Medicína
Biotechnologie – hybná síla ekonomiky
Farmaceutický průmysl je i díky biotechnologickému výzkumu a vývoji jedním z klíčových hráčů evropské ekonomiky. Dle zprávy Evropské federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA) z roku 2019 se v sektoru farmacie a biotechnologií mezi lety 2000 a 2018 díky zavádění moderních technologií více než zdvojnásobil objem produkce, čímž se tyto oblasti stávají jedněmi z nejvýkonnějších hi-tech odvětví Evropy.
Farmacie a biotechnologie rovněž platí za jedny z nejvíce inovativních evropských průmyslů. Jen v roce 2014 si biotechnologické firmy daly registrovat téměř osmdesát tisíc patentů. Dle dat Eurostatu tato oblast rovněž představuje hi-tech sektor s nejvyšší přidanou hodnotou v přepočtu na zaměstnaného člověka.
V tomto období s rovněž více než dvojnásobně zvýšily výdaje na výzkum a vývoj. V roce 2018 bylo v Evropě do této sféry investováno asi 36,5 miliardy eur, přičemž polovina investic byla alokována do klinického testování léčiv. Podle publikace vydávané evropskými orgány EU Industrial R&D Investment Scoreboard z roku 2018 farmaceutický a biotechnologický průmysl drží téměř devatenáctiprocentní podíl na celosvětových výdajích za výzkum a vývoj. Trend rozšiřování kapacity evropského výzkumného prostředí podnítila globální konkurence, která rapidně roste především v Brazílii, Číně a Indii. Brazilský a indický trh na poli farmaceutiky a biotechnologií podle dat společnosti IQVIA MIDAS z května 2019 vzrostl mezi lety 2014 až 2018 o zhruba jedenáct procent, čínský zaznamenal sedmiprocentní nárůst. Nejlepší evropské trhy oproti tomu vykázaly jen asi pětiprocentní růst.
Česká republika podle zprávy EFPIA investuje do výzkumu a vývoje ve farmaceutickém a biotechnologickém průmyslu celkem 77 milionů eur. Oproti odhadovaným několikanásobným investicím v západní Evropě tato částka působí zanedbatelně, přesto dle odborníků mají tuzemské biotechnologické firmy slibnou budoucnost. Je důležité, že na podporu činnosti existují systémy příspěvků a grantové programy, které jsou zejména pro malé firmy rozhodující institucionální podporou. K tomu, aby se i tuzemské subjekty dokázaly vyrovnat mezinárodní konkurenci, totiž potřebují značnou finanční stabilitu. Oddělení výzkumu a vývoje si během celého procesu výroby žádá špičkové vědecké pracovníky s kvalitním vzděláním, specializované technické vybavení laboratoří a zázemí dlouhodobé způsobilosti věnovat se dané tematice.
Hlavní složku podpory má na starosti Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Vědecké projekty všech vědních disciplín základního výzkumu hodnotí a následně podporuje Grantová agentura České republiky (GAČR). Výzkum a inovace podporuje Technologická agentura České republiky (TAČR). Díky těmto programům je možné dosahovat výsledků světové úrovně. Finanční kapitál je svou specifičností požadovaného výzkumu a vývoje dominantním katalyzátorem mnohých vědeckých projektů. Představu o tom, jak nákladný je výzkum a následný vývoj nové chemické či biologické látky, poskytuje například studie uveřejněná v roce 2016 v Journal of Health Economics. Její autoři odhadují tuto částku na téměř dvě miliardy eur.
Také uvedení nového léku na trh je výsledkem nejen nákladného, ale též dlouhého úsilí farmaceutických a biotechnologických společností. Podle EFPIA mezi první syntézou nové látky a jejím uvedením na trh v podobě léku uběhne průměrně dvanáct až třináct let, z čehož celé dva až tři roky zaberou administrativní procedury.
Často zbytečná administrativní zátěž je negativním trendem, s nímž se farmaceutický a biotechnologický sektor globálně potýká. V České republice je stále velká bariéra byrokracie a legislativních obstrukcí například při ucházení se o finanční dotaci. Byrokratické procesy by měly být v nejbližší budoucnosti zrychleny.
V minulém roce byla schválena nová inovační strategie "Česká republika: Země pro budoucnost", díky které by se Česká republika měla v oblasti výzkumu a vývoje posunout mezi špičku Evropy. V dubnu 2019 navíc ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s AIFP a zástupci nemocnic vydalo metodické doporučení k obsahu smlouvy o klinickém hodnocení humánních léčivých přípravků. Očekává se, že tato dohoda urychlí schvalovací proces z jednoho roku na několik týdnů.
Značný čas pochopitelně vyžaduje i vědecká činnost, která musí být personálně zajištěná. Vědec musí projít poctivým školstvím. Veřejné školství však vždy nestačí motivovat studenty pro vědeckou činnost, proto je nesmírně důležité, aby se do vzdělávání potenciálních budoucích výzkumníků aktivně zapojovaly i samy farmaceutické a biotechnologické firmy.
Dle TZ
