Medicína

Rozdíl mezi modřinou a krevní sraženinou


Kategorie: Aktuality 
06.leden 2020

Modřina vzniká prasknutím drobných cév (tzv. kapilár). Uniklá krev se poté hromadí pod kůží na různých částech těla. Projevuje se viditelnou změnou barvy kůže, která časem sama od sebe vymizí. Typicky vzniká při jakémkoliv nárazu, pádu, zlomenině kosti. Při poškození cév dochází k aktivaci krevních destiček a bílkovin obsažených v krvi, které brání krvácení. Tomuto přirozenému procesu se říká srážení krve a jeho produktem je krevní sraženina. Malé krevní sraženiny jsou běžné a postupem času se přirozeně rozpustí. Někdy ale krevní sraženiny vznikají samy od sebe (tento stav označujeme jako tzv. hyperkoagulaci) nebo se objeví v místech, kde k poranění vůbec nedošlo. Tyto krevní sraženiny vyžadují lékařský zásah a dohled.

Místo modřiny se nejprve jeví načervenalé, potom se během pár hodin až dní změní na tmavě modrou, fialovou až načernalou, dále přes zelenou až do žlutavé. Barva modřiny se mění s tím, jak se modřina hojí, až celá vybledne. Černý a modrý vzhled modřiny je dán nedostatkem kyslíku v uniklé krvi. Modřina může být bolestivá nebo bolet jen na dotek. Hojením modřiny se mírní i bolest.

Při poškození cév, vznikne-li sraženina v cévě, může dojít k jejímu zaklínění a vést k zástavě průtoku krve do orgánu.  Ke tkáním se tak nedostává kyslík. Příznaky tohoto stavu se liší dle místa, kde k ucpání dochází. Může se jednat i o život ohrožující stav, který se projeví: mozkovou mrtvici (při ní je typický špatně srozumitelný ústní projev, znecitlivění nebo oslabení jedné strany těla), srdečním infarktem (při něm je typická nevolnost, bolest na hrudi, krátký dech nebo pocení), plicní embolií (při ní se objevuje bolest na hrudi, krátký dech, eventuálně vyšší frekvence dechu), ischemií mezenterické cévy (při ní se objevuje bolest břicha, horečka nebo krev ve stolici), hlubokou žilní trombózou (projevuje se bolestí a otoky nohou).

Modřiny vznikají poměrně často a ani si nepamatujeme kdy a proč. Existují však určité zdravotní stavy, při kterých je pravděpodobnost jejich vzniku vyšší. Například při: užívání léků na ředění krve, při krvácivých onemocnění, při úderu o tvrdý povrch. Také při tenčí kůži a křehčích cévách ve starším věku nebo při nedostatku vitaminu C.

Riziko vzniku krevní sraženiny ovlivňují genetické faktory i životní styl. Krevní sraženiny vyskytující se v osobní či rodinné anamnéze, jeden a více samovolných potratů, kouření, těhotenství, věk nad 60 let, nadváha nebo obezita, hormonální terapie, pooperační stav, dlouhodobé znehybnění. Vyšší riziko krevní sraženiny mají i lidé s vysokým krevním tlakem, cukrovkou, srdečním selháním či chronickým zánětlivým onemocněním.

Modřiny obvykle léčbu nevyžadují. Během prvních 24–48 hodin se doporučují přikládat ledové sáčky, pak zahřívat. Pokud je modřina bolestivá, uleví léky na bolest. V případě, že modřiny vznikají výrazně často nebo není příčina jejich vzniku jasná, je třeba dalších vyšetření.

Léčba krevní sraženiny obvykle probíhá za hospitalizace. Podává se tzv. antikoagulační léčba, známá spíše jako „léky na ředění krve“, která brání jejímu šíření a vzniku dalších sraženin. Další postup se odvíjí od tíže a umístění uzávěru cévy.

Modřiny jsou příčinou návštěvy lékaře jen zřídka. Podrobné vyšetřené je vhodné, jen pokud jsou přítomny déle než 2 týdny nebo se při nich objeví bolest či otok. Zatímco při podezření na vznik krevní sraženiny je nutné vyhledat lékařskou pomoc, lidem s vysokým rizikem jejího vzniku se doporučuje navštěvovat lékaře preventivně. Dle MUDr. Anežky Velkové.

https://www.medicalnewstoday.com

https://www.healthline.com

www.ulekare.cz

Autor: MUDr. Olga Wildová