Medicína
Prof. Dr. Andreas Michalsen: Léčení silou přírody
Ve spolupráci s Dr. Petrou Thorbrietzovou
Mé zkušenosti z praxe a výzkumu
Co skutečně pomáhá
Vydalo Nakladatelství Kazda, 2018, vydání první, str. 300
Profesor Michalsen je profesorem klinické přírodní medicíny na Charité, univerzitní klinice při Humboldtově univerzitě a primářem Oddělení přírodní medicíny v berlínské Immanuelově nemocnici. Dr. Petra Thorbrietzová je vědeckou žurnalistkou a úspěšnou spisovatelkou.
Tradiční léčebné metody přírodní medicíny zachraňovaly po tisíciletí lidské životy a poskytovaly neuvěřitelně efektivní léčbu jen na základě zkušeností. Její témata se stávají stále aktuálnějšími a i z nejnovějších výzkumných metod, moderní biologie a medicíny je jasné, že přírodní medicína zdaleka nepatří do minulosti. V současnosti se stala již vědecky podloženou disciplínou, která nemusí soupeřit s tzv. školskou medicínou, ale může být jejím skvělým doplňkem.
Od „vodního faráře“ Sebastiana Kneippa ( 1821 – 1897), který se proslavil v lázeňském městečku Bad Wörishofenu se svou vodoléčbou, vysvětlením jeho metod a působením studené a teplé vody na lidský organismus - autor vede čtenáře pátráním po kořenech zdraví a obranyschopnosti pacientů až po ájurvédskou medicínu. Jako první německá lékařsko-vědecká instituce, patřící k Humboldtově univerzitě v rámci výzkumné spolupráce, získala dotace od indické vlády, aby zde byla provedena dosud největší studie ájurvédy mimo území Indie.
Nové pohledy na léčbu pomocí pijavic určitě v dnešní době překvapí. Původn funkce této terapie v antické medicíně bylo znovu podnítit činnost látkové výměny. Kolem roku 1920 použití pijavic bylo dokonce krátkodobě středem zájmu při léčbě trombóz. Ve vojenské chirurgii se využívaly k zlepšenému hojení ran. Při léčbě pijavicemi se také zmírňují otoky kloubů, mění se vnímání bolesti při jejich kousnutá a sání krve! Autor sám ve své pilotní studii pacientů s artrózou kolene popisuje jednoznačný úspěch léčby pijavicemi. Od počátku osmdesátých let se uplatňuje léčba v mikrochirurgii a po transplantacích. Autor hovoří o „baňkování“ jako ke znovuobjevení starověké léčebné metody při bolestech, zánětech kloubů, které se stále užívají v Tibetu. Také upozorňuje na dvojí užitek dárcovství krve, na význam starého pouštění žilou např. u lidí s přebytkem červených krvinek, u lidí se sklonem k mozkové příhodě nebo s nadváhou!
Návod na zdravější a delší život je především v množství a skladbě jídla. V ájurvédě např. platí zásada, že bychom měli naplnit žaludek z jedné třetiny tekutinou, druhou jídlem a třetí ponechat prázdnou. Důležitý je také rytmus stravování, občasný půst jen prospívá. Reguluje látkovou výměnu a výrazně snižuje krevní tlak. Ve skladbě jídel doporučuje především středomořskou stravu, ořechy, ovoce a zeleninu. Různé formy zdravé výživy společně omezují maso a uzeniny. Konzumace mléčných výrobků a vajec je minimální. Kombinace uhlohydrátů s tukem (bramborové lupínky) vedou k přejídání. Cukr škodí. Při zvýšené hladině cukru v krvi klesá výkonnost a soustředění a jeho vysoká spotřeba má podíl na vzniku rakoviny. Překvapivé je tvrzení, že mléko není zdravé, což souvisí s hospodařením těla s kyselinami a zásadami. Podle autora mléčné výrobky mají zápornou vápníkovou bilanci a neslouží tudíž k léčbě osteoporózy!
V přírodní medicíně byl a je pohyb pokládán za důležitou terapii. Kapitola Jóga, meditace a mindfulness (medicína mysli a těla) je věnována stresu jako nejzávažnějšímu rizikovému faktoru pro zdraví v jednadvacátém století. Autor popisuje význam jógy i meditace s praktickými návody. Zajímavé jsou postupy léčby přírodní medicínou při jednotlivých chorobách. V ájurvédě, která je uznávaná za lékařskou vědu i Světovou zdravotnickou organizací, se rovněž uplatňuje fytoterapie, ale v individualizovaném složení a v kombinacích, které zesilují její účinky.
Závěr knihy je věnován doporučením pro zdravý život jedince, ve kterém si ovšem každý musí najít svou vlastní cestu. Lékaři by měli více zabraňovat nemocem. Využití tisíciletých zkušeností může v současnosti poskytnout podněty pro výzkum. Školská medicína a přírodní medicína si neodporují, ale patří k sobě. Příkladem je právě berlínská Charité – instituce, na níž pracovala polovina německých nositelů Nobelovy ceny za lékařství.
Rejstřík slov a bohatý seznam doporučené literatury je výborným doplněním velice čtivé a zajímavé publikace, která si nalezne čtenáře nejen mezi laiky, ale určitě i mezi lékaři.
Knihu lze zakoupit u nakladatele na www.knihykazda.cz nebo v knihkupectvích.
