Horečka
Vysoká horečka dítě vždy ohrožuje
Normální tělesná teplota člověka se pohybuje mezi 36 a 37 ˚C, ovšem u kojenců může být i lehce přes 37 ˚C. Horečkou nazýváme stav, kdy je teplota vyšší než 38 ˚C. Horečku často způsobí krátká viróza, která odezní během 24 hodin. U jiných infekcí může trvat výrazně déle. Platí však, i při celkově dobrém stavu dítěte, kdy se neobjevují žádné další komplikace, ale příčina horečky není jasná, by měl dítě vidět a vyšetřit lékař.
Při rozhodování, kdy jít s dítětem k lékaři, většinou rozhodne rodičovský instinkt. Nejčastěji je to právě matka, která upozorní na atypické chování nezvyklé pro dítě. Tento příznak by lékař nemusel považovat za začínající vážnější stav.
Ačkoliv je horečka do určité míry projev obrany organismu, při vysoké horečce dítěte však neexistuje žádný rozumný důvod ji ihned nesrazit. Malým dětem do pěti až šesti let totiž mohou hrozit křeče z horečky, které mohou vyústit ve fatální komplikace.
Dítěti je třeba podat lék na horečku ještě doma a teprve poté se vydat k lékaři. Pouhou zvýšenou teplotu do 38, resp. 38,5 ˚C ihned srážet třeba není, ale horečku, tedy teplotu nad tuto hranici, ano. Lékaři naopak v hledání příčiny horečky pomůže údaj, jak dítě na lék zareagovalo, tedy zda teplota klesla a případné další příznaky se zhoršily, nebo zlepšily. Nejdůležitější je vždy celkový stav dítěte, k tomu patří jeho reakce na horečku a její snižování. Vždy však platí, že dítě s teplotou kolem 38 ˚C, které je apatické, spavé, nedostatečně přijímá tekutiny, opakovaně zvrací, ztíženě dýchá, je dehydratované či vykazuje dokonce poruchy vědomí, má vidět lékař ihned! A naopak, i při vysoké teplotě přes 39 ˚C, kdy dítě reaguje na snížení teploty příznivě, to znamená, že se daří teplotu srazit alespoň tři až šest hodin a ono „ožije“, pořádně se napije a má zájem o okolí, není nutné vyhledat okamžitě lékaře. Ale novorozence s teplotou přes 38 ˚C by měl vidět lékař vždy!
Horečku lze srážet léky či ochlazováním organismu, tedy zábaly či sprchou vlažnou vodou. U dětí se doporučuje paracetamol, u starších tří měsíců i ibuprofen. Tyto léky snižující teplotu, takzvaná antipyretika, jsou pro děti dostupné ve formě čípku, sirupu či tablet rozpustných v ústech, ale i jako normální tablety a kapsle, které užívají dospělí. Kyselina acetylsalicylová (acylpyrin) se u dětí do 15 let podávat nesmí, ač ji dnešní rodiče v dobách svého dětství běžně dostávali, protože při některých infekcích může vyvolat vážné komplikace v podobě postižení jater či mozku.
Dávkování léků je nutné dodržovat dle hmotnosti dítěte, nikoliv dle jeho věku. Hmotnost se může lišit a věku neodpovídat!. Dítě pak může být lékem předávkováno, či naopak poddávkováno, takže léčba je pak neúčinná. Při teplotě je také nutné, aby dítě dostatečně pilo a nebylo ohroženo nedostatkem tekutin (dehydratací).
TZ dle MUDr. Sylvie Knoppové, dětské lékařky z Canadian Medical Centre
www.euc.cz
