Medicína

Opakované zvracení, průjem, horečka – typické příznaky rotavirové infekce, kvůli které přibližně jedno z deseti dětí končí v nemocnici – nejčastěji v kojeneckém, batolecím a předškolním věku. Virová infekce je umí i v řádu hodin připravit o tekutiny a natolik oslabit, že je nutné podávat infuze, aby tělo získalo sílu s infekcí bojovat.

Léčit lze jen příznaky, jedinou ochranou před rotaviry je preventivní vakcína, kterou je dětem možné podat pouze v rozmezí od šesti týdnů do šesti měsíců, první dávku by dítě mělo dostat od 6 do 12 týdnů.

Ročně skončí v nemocnicích asi 4 000 dětí do pěti let, přibližně 30 000 dětí projde léčbou ambulantní. Vakcínu proti rotavirům, která se dětem podává ve formě sladkého roztoku do úst, pojišťovny nehradí, rodiče o ní většinou projeví zájem, když už jejich první dítě infekci prodělalo a skončilo na nemocničním lůžku. Odborníci odhadují, že v případě, že by se začalo s plošným očkováním jako v jiných zemích, pak by již druhý rok byla proočkována polovina, a do pěti let většina dětí v nejvíce rizikovém věku.

Že jsou rotaviry nejčastější příčinou dehydratace a důvodem proč děti musí být hospitalizovány, potvrzuje infektolog MUDr. Peter Mikolášek z Kliniky dětských infekčních nemocí Dětské nemocnice v Brně. Podle něho nelze příliš předvídat, jaký průběh může tato infekce u dětí mít. Některé děti ji zvládnou bez větších obtíží a nemoc je imunitně posílí, ale některé nemoc natolik zdevastuje, že je potřeba aby strávily několik dní na dětském oddělení, k doplnění tekutin infuzní cestou.

Rozhodnutí o tom, zda dítě ochránit vakcínou, je především na rodičích a jejich zhodnocení situace – například podle toho, jaké mají rodinné zázemí nebo kde žijí a jak daleko mají do nejbližšího zdravotnického zařízení. Očkování se rozhodně doporučuje dětem oslabeným jinou nemocí, například různými vrozenými onemocněními nejen zažívacího traktu, syndromem krátkého střeva, potravinovými alergiemi, či nedonošeným dětem, pro něž by průběh mohl být výrazně horší.

Česká vakcinologická společnost doporučuje očkování všem zdravým kojencům v ČR, a doporučuje i očkování nedonošených dětí. Rotavirová infekce je vysoce nakažlivá, přenáší se dotykem, orálně, ze stolice, ale je možná i vzduchem. Většinou onemocní celá rodina. Nejvíce případů rotavirových infekcí lékaři evidují v únoru až květnu. Infekce probíhá většinou v délce dvou až sedmi dní. Pokud je její průběh závažnější, dokáže dítě odvodnit i za několik málo hodin a způsobit tak těžkou dehydrataci s rozvratem vnitřního prostředí.

Nákaza se rychle šíří i na dětských odděleních, v mateřských školkách či jeslích. ýjimečně se může stát, že i přes očkování dítě rotavirovou infekcí onemocní – její průběh je ale vždy mírnější, jen raritně s nutností hospitalizace. Lékaři odhadují že proti rotavirové infekci je v Česku naočkovaných přibližně 16 % dětí.

V Evropě umírá kvůli rotavirům ročně kolem 230 dětí mladších pěti let, 87 tisíc je hospitalizováno a 700 tisíc dětí tohoto věku je ročně ambulantně ošetřeno. Světová zdravotnická organizace zařadila prevenci rotavirových onemocnění mezi své priority v globálním očkovacím akčním plánu do roku 2020. Plošné očkování zavedlo 14 evropských zemí, například Rakousko, Nizozemí, Německo či Itálie. Česká republika mezi těmito zeměmi není. V Belgii došlo po zavedení plošného očkování proto rotavirům k poklesu komplikací této infekce o 75 %, podobně jako v Rakousku. Ve Finsku data ukazují, že bezplatné očkování proti rotavirům zapříčinilo snížení počtu dětí, vyžadujících nemocniční léčbu, o 93 %.  Dle TZ

www.mavepr.cz

 

 

Tweet