Medicína

Co se děje v těle při nachlazení


Kategorie: Projevy chřipky Aktuality 
07.listopad 2019

Nástup podzimních měsíců pro řadu lidí znamená začátek období, ve kterém se pravidelně ozývá kašlání a smrkání. Nemusí jít vždy o chřipku, potrápit umí i „obyčejné“ nachlazení. Je možné, že překvapí, že nachlazení, rýma, kašel či bolest v krku ve skutečnosti nemá na svědomí jen virus, ale také imunita.

Chřipka a nachlazení jsou si svými projevy poměrně podobné, jejich příčinou jsou však rozdílné viry. V případě chřipky je to RNA virus z čeledi Orthomyxoviridae, běžně známý jako chřipkový virus, u nachlazení pak nejčastěji některý z takzvaných rhinovirů. Těch existuje několik desítek druhů. Stejně jako chřipkový virus se i rhinovirus do těla ve většině případů dostává nosní sliznicí. Příznaky nachlazení se obvykle objeví do jednoho až tří dnů od kontaktu s viry. Během prvních tří dnů nemoci je pacient rovněž nejvíce nakažlivý pro své okolí, proto je nejlépe v této době zůstat doma a léčit se.

Příznaky nachlazení pravděpodobně zná každý: rýma, kašel, bolest v krku a často bolesti kloubů, únava, teplota. Symptomy nejsou jen přímým působením rhinoviru, ale reakcí imunitního systému na vniklou škodlivinu. Reakce imunitního systému, pro nějž se v odborných kruzích vžil pojem „sickness behaviour“, zahrnuje typické fyzické i psychické změny, které lze pozorovat v průběhu onemocnění. Běžně se do sickness behaviour řadí horečka, zvýšená citlivost na bolest, ospalost a letargie, ztráta zájmu a motivace, nechutenství, depresivní nálada, nechuť k sociální interakci a zhoršené soustředění. Jak přesně sickness behaviour vzniká a proč, dosud nebylo jasně zjištěno. Odhaduje se ale, že může jít o jakýsi mechanismus karantény organismu – kdy tělo nutí nic nedělat, odpočívat a držet se dál od jiných, kteří by mohli být nakaženi.

Při průniku do  těla nosem musí rhinovirus nejprve zdolat první linii obrany v podobě nosních chloupků a nosní sliznice. Pokud se mu to podaří, proniká dál až do dýchacího ústrojí, kde se začne napojovat na povrch buněk. Takto uchycený virus proniká postupně hlouběji do buňky a zapouští do ní svůj vlastní genetický materiál. DNA viru poté začne „krást“ části napadené buňky a využívat je k vlastnímu množení a napadá tak čím dál více buněk.

První zprávu o napadení viry obdrží imunitní systém od skupiny signálních proteinů jménem cytokiny z napadených buněk. Jakmile imunitní systém varování obdrží, začíná okamžitě jednat. Jednou z prvních reakcí je, že se v místě útoku virů rozšíří krevní cévy. Díky tomu do místa proudí více krve a s ní i obrana v podobě bílých krvinek. Zároveň ale toto opatření způsobí, že okolí napadené oblasti oteče, zteplá a zčervená –  zanítí se. Rozšiřování cév podněcují i samy bílé krvinky, které společně s krví začnou s viry bojovat.

S nástupem bílých krvinek nastanou typické příznaky onemocnění . Začne téct z nosu, neboť tělo zvýší produkci hlenů, aby útočníky vytlačilo pryč. Smrkáním se dostávají ven přebytečné tekutiny a bojem „vyždímané“ bílé krvinky. Čím déle rýma trvá, tím je nosní hlen zakalenější a zabarvený do zelena díky proteinu, který bílé krvinky během svého boje s viry vylučují.

Sliznice zanícené rozšířením cév a přebytku krve způsobují rovněž bolest v krku. Záchvaty zimnice a horečka jsou dalšími metodami, jimiž organismus s nemocí bojuje. Bolesti končetin působí různé chemické látky, které tělo vylučuje na pomoc bílým krvinkám. Kýchání a kašel pomáhají náhlým a prudkým prouděním vzduchu vytlačit viry ven z dýchacího ústrojí.

Při boji s virovým onemocněním, může působit i bakteriální infekce. Buňky dýchacího ústrojí jsou útokem virů oslabené a bakterie tak mají snadnější cestu. Z nachlazení se tak může vyvinout zánět nosních dutin, faryngitida neboli zánět hltanu či zánět středního ucha. Ačkoliv nachlazení lze v řadě případů snadno zvládnout bez zvláštní medikace, tyto sekundární infekce již mohou vyžadovat léčbu antibiotiky. Pokud potíže přetrvávají po více než dva týdny či se ještě navíc zhoršují, rozhodně je nutná konzultace s lékařem.

Je samozřejmě nezbytné udržovat imunitu v dobré kondici. Silná obranyschopnost se navíc vyplatí i během samotné léčby. Posílený imunitní systém se s nemocí rychleji vypořádá. Základem urychlení léčby je také hojný odpočinek, dostatek spánku, zvýšený příjem tekutin, vitamínů a dalších prospěšných látek. Velmi dobrým pomocníkem mohou být kvalitní doplňky stravy, které stimulují syntézu protilátek v těle. Obsahují komplexní směs takzvaných polyfenolů – látek sloužících pro posílení imunity.

Dle komentáře MUDr. Bohumila Ždichynce spolupracujícího se společností Vegall Pharma.

www.lesensky.cz

Autor: MUDr. Olga Wildová