Bolesti hlavy
Migréna - zátěž jedince i společnosti
Migréna – krutá bolest hlavy může trvat hodiny, ale i dny. Znemožňuje nejen práci, ale v podstatě jakoukoli běžnou činnost. Je třetím nejčastějším chronickým onemocněním. Pro množství lidí (zhruba desetinu populace) je realitou prožívanou stále znovu každý měsíc. Příčiny nejsou zcela známé. Jisté je, že migréna má genetický podklad. Jsou však známé i případy bez prokázané rodinné zátěže.
Silné bolesti hlavy byly známy už v historii (lebky po trepanaci, která zřejmě sloužila jako pomoc při bolestech hlavy), přikládání ryb schopných elektrických výbojů, přikládání pijavic, bylinky apod. Egypťané však už znali i opium, které se používalo v léčbě bolesti až do začátku dvacátého století. Kolem roku 1800 převládala režimová opatření – studený obklad, klid a spánek.
Ve druhé polovině devatenáctého století nastoupila éra alkaloidů z námelu. Milníkem v léčbě bolesti je rok 1925, kdy byla syntetizována kyselina acetylsalicylová. V devadesátých letech minulého století to byly triptany a specifická antimigrenika. Nejnovějším trendem v novém tisíciletí jsou biologika.
Odhady počtu nemocných v ČR se různí, ale pravděpodobně jde o milion až 1,2 milionu lidí. Častěji nemoc postihuje ženy. Jde o chronickou nemoc, která se projevuje atakami pulzující bolesti hlavy – často jen na jedné straně. Běžné jsou nevolnosti, zvracení, světloplachost. Má svá specifická stadia. Bolest může být skutečně velmi silná, paralyzující. Ataky trvají obvykle mezi 4 a 72 hodinami. „Bolest může však trvat i déle, stav se pak označuje jako status migrenosus. Pacienti jsou zcela vyřazeni z běžné činnosti, což má i ekonomický dopad pro společnost “ popsala vedoucí Centra pro diagnostiku a terapii bolestí hlavy a primářka Neurologické kliniky 3. LF a Thomayerovy nemocnice MUDr. Jolana Marková, FEAN, na TK organizované Asociací inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) koncem července 2019 v Praze.
Pokud bolest hlavy neovlivňuje běžné aktivity pacienta, lze ji tlumit jednosložkovými analgetiky, například paracetamolem nebo kyselinou acetylsalicylovou, kombinovanými analgetiky nebo nesteroidními analgetiky, jako je například ibuprofen. Pacient musí vědět o nežádoucích účincích na trávicí trakt při častém užití těchto léků. Na některá účinná léčiva bohužel může vznikat závislost.
Silnějším lékem – jsou triptany. Užívají se ústně, ve spreji nebo injekčně dle stavu a situace pacienta. Triptanů je k dispozici celá řada, s nejrůznějšími vlastnostmi. Kontraindikací je ale například stav po infarktu myokardu, vysoký krevní tlak. Omezené užití je také v těhotenství (chybí studie).
U případů silné migrény mimo triptanů se zavádí možnost profylaxe, tj. předcházení atakám (určitý druh prevence záchvatů). Pokud je pacient na profylaktické léčbě, běžně může užívat přípravky pro léčbu akutní. Pacienti s těžkou formou migrény by rozhodně měli jít ke specialistovi. Rozhodně platí (a to nejen u těžkých případů) léčit včas, aby nedošlo k rozvinutí dlouhotrvajícího záchvatu, dostatečně razantně, aby bolest skutečně ustoupila a nevracela se.
Nový trend v léčbě znamená objev klíčového neuropeptidu CGRP (z anglického calcitonin gene-related peptide), který se stal významným terapeutickým cílem při hledání vhodné terapie. Tento neuropeptid se uvolňuje v průběhu migrenózního záchvatu a je zodpovědný za uvolňování zánětlivých mediátorů. Na základě objevu CGRP v patogenezi migrény vyvinuly farmaceutické společnosti monoklonální protilátky proti CGRP nebo proti receptoru CGRP. Jde zatím o čtyři biologické léky, které v blízké budoucnosti přinesou kvalitativní skok v profylaktické léčbě migrény. Výsledky klinických studií prokázaly, že působí jak v léčbě, tak v prevenci migrény. „Poprvé bude možný přechod od léčby symptomů k léčbě kauzální,“ uvedl Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, výkonný ředitel AIFP. Studie naznačují možnost snížení frekvence a zároveň i tíže atak u těžkých pacientů až o 50 procent.
První léčivé přípravky z této skupiny již byly schváleny k použití v EU. V ČR jsou dostupné jen při úhradě pacientem. Zatím nejsou hrazené ze zdravotního pojištění, ale v dohledné době se dostanou do běžné praxe i u nás.
Na TK byl rovněž představen projekt Migréna-help zakladatelkou Bc. Rýzou Blažejovskou, DiS. Sama těžká migrenička si prošla fází „samoléčby“ a pomalého hledání cesty k rukám odborníků. Projekt pro pomoc lidem postiženým migrénou se slibně rozvíjí. Více na: www.migrena-help.cz
Dle TZ
