Medicína

Nástrahy léta


Kategorie: Aktuality První pomoc 
11.červenec 2019

Léto je spojené s odpočinkem, cestováním, zážitky, ale někdy také se zdravotními obtížemi vyvolanými sluncem, zkaženými potravinami či alergiemi na hmyz íštípnutí. Útočí na nás horko, změny tlaku vzduchu, klíšťata či bolesti hlavy. Proto následuje manuál, jak se takovým obtížím, pokud možno, vyhnout nebo se s nimi vypořádat co nejlépe.

Existují různá doporučení na pitný režim, ale všechna by se měla brát spíše jako orientační. Při pocení v horku, je určitě třeba pít více než obvykle. Pitný režim je dobré přizpůsobit prostředí a pohybu. Vhodné nápoje jsou nealkoholické, neslazené, čistá voda, chladný čaj, ovocné i zeleninové šťávy doplněné vodou. Lze také pít po malém množství opakovaně. Příjem tekutin je možno zvýšit i ovocem a zeleninou (meloun, okurka), studenou polévkou.

Z vedra se nám v létě může udělat špatně, ať už jde o následek úžehu, který je způsoben horkem, nebo úpalu z dlouhého pobytu na slunci, který se může projevit i později v nočních hodinách. Je dobré být v klidu, doplnit tekutiny, osprchovat se studenější vodou a odpočívat – nejlépe v chladnějším prostředí. Na bolest lze použít analgetika či paralen. Při pocitu na zvracení, doplňovat tekutiny, pokud možno vychlazeným nápojem, ale jen po malých douškách. Pokud nenastane do několika hodin úleva, nebo při závažné nemoci, je nutno konzultovat nebo vyhledat lékaře.

Alergická reakce na štípnutí hmyzem není příjemný zážitek a není bez rizika. Není nutno ale hned panikařit. V mnoha případech jde o lokální podráždění, které na začátku může být doprovázeno pocitem slabosti, postižené místo může být začervenalé a oteklé, ale člověk normálně dýchá, polyká, nedusí se, neotéká v obličeji či v ústech, nekolabuje a stav je v řádu minut stále stejný. S vysokou pravděpodobností lze v tomto případě předpokládat, že nedojde k dramatickému vývoji. Doporučuje se zůstat v klidu, postižené místo chladit. Je možno podat léky na alergii. Pokud se však stav zhoršuje, pacient kolabuje, otéká, dusí se, je nutno volat záchrannou službu linku 155. Okolí musí být vždy nemocnému oporou.

Ke klíšťatům! Neustále se ve společnosti mění názory, jak klíště správně odstranit. Jenže na směru točení, kroucení, případně kývání ve skutečnosti nezáleží. Osvědčený způsob je kroužení a točení štětičkou přes klíště pořád dokola. Klíště lze také zmrazit speciálním sprejem, který se začal nedávno prodávat. Po odstranění klíštěte se místo dezinfikuje, případně alespoň natře mýdlem. Místo se přelepuje náplastí jen v případě, že hrozí podráždění oděvem. Pinzetu je lépe nepoužívat, hrozí přetržení nebo rozmačkání klíštěte. Je dobře zapsat kdy a kde klíště bylo. Pokud se po vynětí klíštěte v daném místě nebo jinde na těle objeví začervenání, skvrna, objeví se bolesti hlavy, teplota, bolesti kloubů, je dobré vyhledat lékaře. Ale až po 5 – 6 týdnech je možno udělat krevní testy k upřesnění diagnózy.

Po ošetření štípanců od hmyzu je ideální chladivý gel se složkou proti svědění a proti otoku, který je možné kombinovat se studeným obkladem. Samotné podráždění po štípnutí může být bolestivé několik dnů a otok může ustupovat pomalu. V případě potřeby se používají léky na bolest, eventuálně antihistaminika.

Pokud uvidíte tonoucího, vždy zvažte svoje síly. Je důležité zavolat 155 a počkat na pomoc než nebezpečí vystavit sám sebe. Myslete na to, jak těžké je v hluboké vodě zvládnout člověka, co se bojí, brání a v panice udělá vše pro svou záchranu. Musíte si prostě být jisti, že máte dost sil na vytažení tonoucího. Spíše se rozhlédněte, zda kolem není něco, co by se dalo tonoucímu hodit, aby se chytil – větev, lano, cokoli, co plave. Záchrannou službu volejte vždy, operátorka vás dle vašich informací v případě potřeby navede.

U dětí většinou máme dost sil k záchraně, ale přesto myslete na bezpečí zachránce, pozor na jez či jiné nebezpečné místo. I v tomto případě je nutno zavolat linku 155, operátorka bude navigovat, co přesně dělat a souběžně vyšle sanitku. Po celou dobu, co sanitka jede na místo, zůstává na telefonu a koordinuje akci. Pokud dítě po vytažení z vody nereaguje, nedýchá, je nutné zahájit resuscitaci a pokračovat v ní do příjezdu sanitky.

Do vody bychom měli ve vedrech vstupovat pomalu a rozvážně. U člověka rozpáleného sluncem nebo přehřátého může náhlým  ochlazením dojít k  stažení cév i k náhlé srdeční zástavě.

V případě horkých dnů a dnů, kdy zazní výstraha týkající se změn tlaku vzduchu, je dobré se zdržovat doma, dostatečně pít, ochlazovat se a být v klidu. Nejen člověk citlivý na změny atmosférického tlaku může pociťovat motání a bolest hlavy, slabost, nevolnost, pocit spavosti, únavy, dušnosti a v neposlední řadě u chronických pacientů i  bolest na hrudi. Může dojít i ke kolapsu.

V létě není třeba se nějakým pokrmům úplně vyhýbat, ovšem měli bychom si dát pozor, jak bylo dané jídlo připraveno a kde byly skladovány suroviny. I nesprávně uskladněná smetanová zmrzlina může způsobit žaludeční problém. V létě je dobře se vyvarovat majonéz a u grilovaných potravin si dát pozor, aby byly dostatečně tepelně upraveny. U potravin sledovat dobu spotřeby, a zda byly uchovány v chladu.

Při letním průjmu či zvracení (případně i se zimnicí) často stačí vytrvat 12 až 24 hodin v klidu, tlumit horečku, doplňovat tekutiny a nic nejíst. Stav může být doprovázen bolestí břicha. Pokud však je bolest prudká a neustupující, je nutné vyhledat lékaře, právě tak jako při prudkém mnohonásobném zvracení, kdy je pacient ohrožen ztrátou tekutin!

V létě intenzivní sluneční záření vyvolává podráždění až spálení kůže, způsobuje i vyrážky, ekzémy. Často se přidruží i zimnice, svědění kůže, nevolnost. Pokožku je nutno chránili nejen opalovacím krémem s vysokým ochranným faktorem, ale také vhodným oděvem. Pokožka může reagovat i ve stínu!
Před sluncem je nutno také chránit hlavu, možno polít vodou!  V létě je nutno chránit také oči kvalitními slunečními brýlemi s UV filtrem. V klimatizovaných prostorách mohou spojivky vysychat, proto je dobré používat oční kapky.

TZ z manuálu Lucie Michalů, vedoucí sestry služby první pomoci EUC Kliniky Malešice

www.euc.cz

 

 


 

Autor: MUDr. Olga Wildová