Medicína

Jak během letu na dovolenou neonemocnět?


Kategorie: Aktuality 
04.červenec 2019

Na dovolenou, jejíž čas nastal, mnoho lidí zamíří letadlem. Podle statistik cestovní agentury Invia si letos leteckou dopravu pro svůj zájezd vybralo dokonce až 76 % Čechů. A řada z nich se nemusí po několikahodinovém letu cítit zrovna nejlépe. Nejedná se jen o známou pásmovou nemoc, zatuhlé klouby z dlouhého sezení, ale například i o rýmu a dalších projevech nachlazení. Například podle loňské studie společnosti Boeing provedené ve spolupráci s výzkumníky z amerických univerzit Emory University a Georgia Tech mají cestující na palubě letadel až 80% šanci, že onemocní. Hrozí jim především respirační onemocnění, zejména pokud sedí poblíž nemocného člověka nebo jen přenašeče nemoci.

Uzavřený prostor letadla – a obecně u každého dopravního prostředku nebo i budovy, kde se v malé oblasti sejde velké množství lidí, je ideálním místem pro přenos virových nebo bakteriálních onemocnění. Klimatizace snižuje vzdušnou vlhkost, což vysušuje sliznice a usnadňuje průnik patogenů do organismu. Vzdušná vlhkost se v letadle pohybuje jen kolem 11 %, což je dle studií natolik nízké procento, že se naruší takzvaná mukociliární clearance - schopnosti hlenů a řasinek čistit respirační ústrojí od patogenů.

Viry přitom ve vzduchu na palubě letadla přežívají až 18 hodin (viry chřipky 8 hodin, bakterie, kterými je prostor letadle zaplaven vydrží i celé dny.) Většinou jsou na opěrkách, v kapsách sedaček, na přezkách bezpečnostních pásů, na výklopných stolečcích i na palubních prospektech.

K rozvoji nemoci po absolvování letu může přispět i takzvaný jet lag, tedy pásmová nemoc, která značně narušuje cirkadiánní rytmy  – vnitřní biologické hodiny. Následkem je nespavost, malátnost, únava, často oslabená imunita a tím větší náchylnost k onemocnění. V destinaci s vysokými teplotami, je rovněž nutno počítat s rizikem oslabení imunity teplotním šokem při přechodu z klimatizovaného letadla do mnohem teplejšího vnějšího prostředí.

Riziko onemocnění při letu letadlem lze zmírni omezením kontaktu s místy, na nichž mohly ulpět bakterie, tedy zmiňované výklopné tácky, palubní časopisy, opěrky a podobně. Odborníci též doporučují nevypínat si nad hlavou klimatizaci, protože filtry v ní užívané dokážou zadržet viry šířící se vzduchem. Velmi vhodné je mít s sebou dezinfekční ubrousky na pravidelné otírání rukou. Nízkou vzdušnou vlhkost lze vyrovnat větším příjmem tekutin, tzn. popíjet často malé dávky než jednou vypít celou láhev. Vhodné jsou i teplé nápoje – horkou páru stoupající nad hrnkem vdechovat nosem, čímž se podpoří vlhkost nosní sliznice. Obdobnou službu pak zastanou i nosní spreje určené ke zvlhčení sliznice, případně navlhčený kapesník, přes nějž lze občas dýchat. Při pitném režimu se nedoporučuje alkohol, ani nápoje s kofeinem, které organismus dehydrují.

S prevencí onemocnění je dobré začít před odletem. Je dobré se co nejméně stresovat, před odletem se řádně vyspat. Před cestou do země s výraznějším časovým posunem, je dobré vnitřní hodiny již dopředu adaptovat (dřív nebo později jít  spát). Na projevy pásmové nemoci pomáhá i fyzická aktivita.

Nejzákladnější prevencí proti onemocnění všeho druhu je dlouhodobé posilování imunity. Důležité je dbát na zdravé zažívání – ve střevním mikrobiomu sídlí většina buněk našeho imunitního systému. Zdravou střevní mikroflóru lze podpořit stravou bohatou na vlákninu a probiotika. Obranyschopnost posílí také užívání kvalitních doplňků stravy, které obsahují komplexní směs takzvaných polyfenolů – látek, které slouží k zásobování imunitního systému – a dále rovněž biologicky aktivní vitamíny z čistě přírodních zdrojů, antioxidanty a další minerály i stopové prvky. Dle TZ

www.vegall.cz

www.lesensky.cz

 

 

Autor: MUDr. Olga Wildová