Medicína

Čtyři mladé vědce v červnových dnech 2019 ocenil nositel Nobelovy ceny za chemii Jean-Marie Lehn. Za své vědecké práce od něj obdrželi Cenu Sanofi za farmacii. V 11. ročníku prestižní soutěže zaujaly odbornou porotu výzkumy, v nichž se tito studenti zabývali zlepšením léčby rakoviny, epilepsie, ale i lékovými interakcemi a toxiny v potravinách. Talentovaní vědci si zároveň odnesli ceny ve výši 155 tisíc korun a získali i měsíční stáž ve špičkové francouzské laboratoři.

Soutěž pro studenty farmaceutických věd vyhlašuje Velvyslanectví Francie v Praze ve spolupráci se skupinou Sanofi. Přihlášené práce byly na opravdu vysoké odborné úrovni. Letos se dokonce poprvé stalo, že odborná porota ocenila čtyři vědce, namísto obvyklých tří. Autoři dvou nejlepších vědeckých prací oceněných v rámci Ceny Sanofi za farmacii získávají každý rok měsíční stáž v prestižní francouzské laboratoři. První tři, tentokrát výjimečně čtyři, pak i finanční prémii. Letos si odnášejí celkem 155 tisíc korun.

Slavnostní předávání cen proběhlo ve středu 26. června 2019 v historické budově Národního muzea, za přítomnosti velvyslance Francie v České republice, Rolanda Galharaguea. Ocenění laureátům předal profesor Jean-Marie Lehn, vědec, který v roce 1987 společně se dvěma kolegy získal Nobelovu cenu za objev syntetických makrocyklických látek se selektivními vlastnostmi pro vazbu iontů a molekul.

Cenu Sanofi za farmacii převzala Lenka Loukotová z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR.  Ve výzkumu, se věnuje novým způsobům léčby rakoviny. Odhaduje se, že v současnosti je 90 % všech úmrtí na rakovinu způsobeno metastázami. Ty jsou obecně agresivnější než prvotní nádor a hůře se léčí. Podařilo se navrhnout a ověřit novou kombinovanou metodu léčby rakoviny založenou na imunoradioterapii, namířenou právě proti metastázám.

Cenu za druhé místo si odnesla Lucie Hyršová z Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové za práci zabývající se lékovými interakcemi. Pohyb látek v těle zprostředkovávají tzv. transportéry. Zajišťují mimo jiné přenos látek obsažených v lécích a tím umožňují jejich vstřebávání, distribuci a vyloučení z těla. V oceněné práci se podařilo odhalit nový mechanismus, jakým je množství jednoho z transportérů v lidském těle regulováno. Současně se práce také zabývala vlivem některých složek potravy na metabolismus. Díky tomu je možno odhalovat některé nechtěné lékové interakce – buď situace, při nichž dojde ke zvýšení koncentrace léčiv v krvi, a tím pádem toxickému ohrožení organismu, nebo případy, kdy se léčiva odbourávají rychleji, než by měla, což může vyústit až v selhání účinku terapie.

Oceněná Ivona Lhotská, rovněž z Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové navrhla automatizovaný proces pro určování množství toxinů, které v potravinách a potravních doplňcích tvoří plísně. Je to vůbec poprvé, co se podařilo propojit on-line analýzu s předchozím záchytem toxinů na speciálních polymerech.  A navíc systém umožní výrazné zrychlení celého procesu.

Třetí místo společně s Ivonou Lhotskou obsadil i Jan Kudláček z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR, který se zabývá výzkumem léčby epilepsie. Léčba epilepsie je dlouhodobá a pacienti musejí užívat léky často celý život. Avšak na téměř 30 % nemocných léky nezabírají. Pro nalezení účinnějších způsobů léčby je proto nezbytné pochopit dynamiku epilepsie a objasnit mechanizmy, které řídí dlouhodobé kolísání v náchylnosti mozku ke vzniku záchvatu. Mechanizmy, které řídí dlouhodobou dynamiku záchvatů, dosud nebyly brány v potaz při vývoji léků a představují nový terapeutický cíl nejen pro léky potlačující záchvaty, ale též pro léčbu epilepsie samotné. Dle TZ

www.emd-pr.cz

www.sanofi.com

 

Tweet