Výživa
Letní průjmy – v zahraničí i doma
Letní průjem je pojem, který se používá pro různorodé střevní komplikace přepadávající velké cestovatele, občasné „dovolenkáře“ i ty, kteří nikam neodjeli. Při cestě do Egypta nebo Mexika většina s „faraonovou“, resp. „Montezumovou“ pomstou počítá. Přesto ale skutečnost, že s průjmem má zkušenost 60 % těch, kteří vycestovali do zahraničí alespoň na 2 týdny, překvapí. V bezpečí nejsou ani ti, kteří tráví léto v České republice.
Průjem mohou vyvolat infekční i neinfekční příčiny. Neinfekční průjem při cestách souvisí se změnou jídelníčku a okolního prostředí (vzduch, kontaminanty) a s tím, že naše tělo přijímá pro něj nezvyklé pokrmy a kombinace (ovoce, koření, větší množství tuků apod.). Samostatnou kapitolou je pak tzv. cestovní horečka, při níž je průjem vyvolán stresem spojeným s cestou. Mezi hlavní střevní infekce patří bakterie. Více než 50 % všech průjmů cestovatelů vyvolávají Escherichia coli, dále to bývá salmonelóza nebo úplavice. Zbývajících dvacet procent způsobují paraziti a viry.
V České republice to bývá některá z bakterií. V roce 2018 se nejčastěji jednalo o kampylobakteriózu, s níž dle Státního zdravotnického ústavu vyhledalo lékaře 23 780 lidí. U mnohem známější salmonelózy se jednalo o necelou polovinu případů (11 359). Důvodem bakteriálních střevních komplikací je často nedostatečně tepelně upravené maso při grilování (v případě kampylobakteriózy pozor na kuřecí). V teplém počasí se potraviny také rychleji kazí. Improvizované podmínky u prodejního stánku na koupališti nebo hudebním festivalu nemusí zaručit potřebnou skladovací teplotu, ani hygienické požadavky.
Obecně je možné říci, že existují země s vysokým, středním a nízkým rizikem. Nejrizikovější je většina států Afriky (včetně Madagaskaru), oblast Indonésie nebo Mexiko a severozápadní část Jižní Ameriky. Dle britské studie nejčastěji trpěli střevními komplikacemi ti, kteří jeli do Egypta, Indie, Thajska, Pákistánu a Maroka. Nízké riziko je naopak nejen v Evropě, ale také v Severní Americe, Japonsku, Austrálii a na Novém Zélandu. Ale pozor! Česká republika je zařazena do skupiny zemí se středním rizikem (8–20 %).
Pokud jsou pacienti citlivější na zažívání, objevuje se u nich průjem i v případě konzumace mořských korýšů nebo ústřic. V těchto případech, na které je možné se připravit např. preventivním užíváním probiotických doplňků stravy, často zvládnou vyřešit komplikace sami. Horší jsou případy salmonelózy, shigelózy, břišního tyfu a dalších bakteriálních a parazitálních onemocnění, které se můžou objevit po návratu z Afriky (včetně Čechy oblíbeného Egypta), Jižní Ameriky, Indie a dalších asijských zemí.
Největším rizikem při průjmových onemocnění je nedostatečný pitný režim a následná dehydratace organizmu. V civilizovaných oblastech je možné koupit si speciální rehydratační přípravky v lékárně, pokud jste odkázáni jen na svou pomoc, využijte alespoň převařenou vodu s 4 lžičkami cukru a 1 lžičkou soli. Lékaře určitě navštivte, pokud průjem trvá déle než 5 dní, objeví se horečky a zvracení, ve stolici je příměs krve nebo nejste schopni dodat a udržet dostatek tekutin. Platí, ať již průjem přijde kdekoliv.
Součástí lékárničky na cestu by měly být proto léky proti akutnímu průjmu jako jsou adsorbencia (např. černé uhlí), které na sebe naváží škodlivé patogeny a vyloučí je, nebo střevní desinficiencia, která ale účinkují pouze na infekční bakteriální průjem. S opatrností lze užívat také antimolitika zpomalující střevní peristaltiku, a tak snižující frekvenci stolice. Vhodné mohou být i probiotické přípravky s kvasinkou S. Boulardii, která na sebe váže patogeny. Probiotika navíc pomáhají navrátit poškozenou střevní mikroflóru do rovnováhy.
Je nutné dodržovat na cestách zásadní hygienická pravidla a ostražitost při výběru jídla a pití. (Zažívací ústrojí místních obyvatel je totiž na složení jídelníčku zvyklé, nemusí jít vždy o infekci!) Na cesty se vyplatí vzít s sebou také příruční balení dezinfekční gelu na ruce – ne vždy je možno si ruce po toaletě či před jídlem omýt v nezávadné vodě. (Rady na stránkách Ministerstva zahraničí ČR nebo v centru cestovní medicíny.)
Probiotika – na trhu již existují speciální probiotika určená pro případy cest do zahraničí a zvýšeného rizika. Oproti běžným přípravkům obsahují větší počet probiotických kmenů a živých mikroorganismů, případně např. kvasinku S. Boulardii). Probiotika je vhodné doplňovat preventivně alespoň týden před plánovanou cestou. Lahev s vodou se hodí nejen proto, abyste se nenakazili při konzumaci závadné vody. Pitný režim je velmi důležitý i v případě, že se u vás průjem objeví. Dehydratace průjem komplikuje. Dostatečný pitný režim (ideálně ve formě rehydratačního roztoku, iontových nápojů či ochucené minerální vody) v tomto případě může uchránit před pobytem v nemocnici.
Vhodná očkování proti infekčním půjmům (cholera, břišní tyfus, žloutenka typu A) doporučí pracovníci očkovacího centra na základě bližších informací o cestě do zahraničí.
Dle TZ vzhledem k Světovému dni stravování (29. května 2019)
