Nemoci a jejich příznaky
Včasná diagnóza a léčba Bechtěrevovy nemoci
V minulosti znamenala diagnóza Bechtěrevovy nemoci téměř jisté vyhlídky na brzký invalidní důchod. Dnes existují vesměs pro všechny pacienty léky, které dokážou chorobu převést do remise nebo alespoň do nízké aktivity. Důležitá je ovšem včasná diagnóza, což ale bývá právě u Bechtěrevovy choroby problém.
Bechtěrevova nemoc neboli ankylozující spondylitida je zánětlivé autoimunitní chronické revmatické onemocnění, trpí jí každý stý Čech. Patří do skupiny tzv. axiálních spondyloartritid neboli zánětlivých revmatických chorob, které postihují tzv. osový skelet – především páteř a křížovo-kyčelní skloubení. Je nenápadná, ale zákeřná. Zpočátku se projevuje únavou, zvýšenou teplotou nebo nočním pocením. Následná bolest zad v okolí páteře se, na rozdíl od jiných, projevuje v klidu, zejména v noci. Úleva přichází obvykle až po rozcvičení. Nemoc vypukne většinou již v mládí, obvykle mezi osmnáctým a třicátým rokem života. Vyskytuje se dvakrát až třikrát častěji u mužů než u žen. Páteř se postupně stává méně ohebnou, časem se pacient nemůže vůbec předklonit. V konečném stádiu choroby dochází k úplnému ztuhnutí páteře a nehybnosti hrudníku.
Základem úspěšné léčby Bechtěrevovy nemoci je včasná diagnóza. „Doba od vzniku prvních symptomů do diagnózy Bechtěrevovy nemoci, resp. axiálních spondyloartritid obecně, je stále ještě neuspokojivě dlouhá a může v praxi činit až 10 let. U pacientů mladších 45 let s chronickou bolestí zad by proto mělo být při vyhledávání časné ankylozující spondylitidy již v ordinaci praktického lékaře využito všech dostupných ukazatelů, jako jsou zánětlivý typ bolesti zad, rodinná anamnéza, pozitivita HLA-B27, přítomnost mimokloubních projevů apod. Cílem je včasná péče revmatologa a zahájení léčby pro zábranu budoucím invalidizujícím následkům, nebo jejich rozvoj co nejvíce oddálit,“ uvádí revmatolog profesor MUDr. Pavel Horák z III. interní kliniky fakultní nemocnice Olomouc.
Bechtěrevova nemoc může ještě dnes svým nositelům zkrátit život v průměru o pět až sedm let. Avšak už se dá léčit. Zcela odstranit příčinu nemoci sice lékaři nedokáží, ale při správné léčbě mohou žít pacienti plnohodnotný život bez hlavních příznaků. Lékaři mají k dispozici řadu léků – na bolest, zmírnění zánětu a otoky nesteroidní antirevmatika, imunosupresiva na potlačení reakce imunitního aparátu, především při postižení periferních kloubů, lokálně podávané kortikoidy na potlačení zánětu.
Nejúčinnější jsou biologické léky, i když tato léčba je samozřejmě finančně nejnáročnější. Je dostupná ve 29 centrech v České republice. Podle registru ATTRA (klinický registr pro monitorování efektivity a bezpečnosti biologické léčby revmatických onemocnění v ČR) je dnes léčeno biologickou léčbou zhruba 2500 nemocných. Terapie se nasazuje podle daných kritérií. Všichni pacienti ale v prvním kroku dostávají standardní, konvenční léčbu v podobě nesteroidních antirevmatik či opichů kloubů. Až když tato terapie selže, může přijít na řadu biologická léčba. Lékaři používají takovou léčbu, která vede k dosažení remise nebo nízké aktivity nemoci.
Aktuálně je v registru ATTRA 2619 nemocných s ankylozující spondylitidou léčených biologickými léky. Data jsou uváděna k 3. lednu 2019 a ukazují mj. i viditelný nárůst počtu léčených pacientů, v průměru o 276 pacientů za rok. Díky registru jsou údaje jak o zdravotním stavu nemocných, tak o účinnosti biologické léčby, kterou užívají. Např. při zahájení biologické léčby bylo 65 % pacientů s AS pracujících nebo aktivně hledajících práci a během dvou let léčby ztratilo práceschopnost jen necelých 15 % z nich. Z 24 % pacientů, kteří byli na počátku léčby na nemocenských dávkách nebo v invalidním důchodu, došlo u téměř poloviny během dvou let léčby k obnovení jejich práceschopnosti.
Také pacienti sami mohou zpomalit rozvoj nemoci a ovlivnit její další průběh. Jsou doporučeny rehabilitační cviky, které by měli cvičit dvakrát denně. Součástí rehabilitace by měla být i dechová cvičení. Důležitý je nácvik správného držení těla a udržování jeho pružnosti. Důležitá je i poloha ve spánku. Bolesti může zmírnit cvičení ve vodě, kde je zmenšena zátěž na přetížené obratle a klouby, snižuje se v ní napětí svalů.
Vzhledem k tomu, že u že se na chorobu stále myslí méně u žen než u mužů, je správná diagnóza obvykle dříve stanovena u mužů. Ukazuje se ale také, že i průběh samotného onemocnění se u obou pohlaví liší. Například laboratorní hodnoty zánětu bývají u mužů prokazatelně vyšší než u žen, a možná i proto odpovídají muži na biologickou léčbu lépe než ženy. Ženy navíc často udávají při stejném stupni onemocnění více bolesti a funkčních omezení než muži. Dle TZ
www.mhw.cz
