Lymeská borelióza
Nakažené klíště může předat i domácí mazlíček
Klíšťata patří spolu s komáry k nejčastějším přenašečům nemocí nazývaných antropozoonózy. Počet pacientů postižených některou z těchto nemocí, jež jsou přenášeny hmyzem, se v České republice vlivem změny klimatu každým rokem zvyšuje. Některou z infekcí, k nimž patří virová klíšťová meningoencefalitida, lymská borelióza, ehrlichióza nebo babezióza, přenáší přibližně každé čtvrté klíště. Lze se jimi nakazit i opakovaně, protože proti borelióze nikoho z více důvodů imunita nechrání. U klíšťové meningoencefalitidy dochází k postupnému poklesu ochranných protilátek. Klíšťovou encefalitidou se lze nakazit i z tepelně nezpracovanými mléčnými výrobky krav a koz. Čím déle klíště saje, tím větší je riziko infekce. Prodlužování léčby antibiotiky při léčbě lymské boreliózy je neefektivní - to vše dle vyjádření neurologů prof. MUDr. Martina Bojara a MUDr. Jana Martina Stránského z Polikliniky Národní v Praze.
Pokud se na vás klíště přisaje, je ze všeho nejdůležitější ho co nejdříve – nejlépe do 12 hodin – odstranit. Sníží se tak riziko přenosu infekce a nebezpečí následných zdravotních komplikací. Sliny klíštěte přispívají k tomu, že čím později se vytáhne, tím obtížněji to půjde. Klíšťata mohou být přenašeči i čtyř výše zmíněných onemocnění najednou.
Virová klíšťová meningoencefalitida je považována za nejzávažnější onemocnění ze zmíněných antropozoonóz. Proti této flavivirové infekci, jež je příbuzná s horečkou Dengue nebo infekcí Zika, neexistuje účinná léčba antivirotiky. Dá se však proti ní efektivně očkovat. Neurolog však zároveň upozorňuje: „Pediatři by měli zvažovat klady i rizika očkování, a to zejména v rodinách, kde se postvakcinační komplikace již objevily. Obezřetnost je namístě například při komplikacích, které se vyskytly u sourozenců. Uvážlivý přístup je nezbytný u alergiků. Existují stále častější případy soudních sporů, k nimž může vést podcenění rodinné dispozice a dalších rizikových faktorů.“
U klíšťové meningoencefalitidy probíhá onemocnění ve dvou fázích. Počáteční příznaky se často podobají chřipce. Poté přijde dočasná úleva. Během několika dnů se projeví další komplikace. Objeví se kruté bolesti hlavy, útlum, který může přejít do bezvědomí, jindy neklid s poruchami chování, rozvíjejí se obrny nervů a postižení dalších orgánů. Při podezření na klíšťovou meningoencefalitidu je na místě hospitalizace na infekčním oddělení a potvrzení diagnózy. Léčba spočívá vzhledem k absenci účinného antivirotika v podávání léků mírnících chorobné příznaky – důležitá je léčba případného otoku mozku, bolesti, neklidu a péče o vnitřní prostředí. U těžších průběhů mohou být podávány nitrožilně imunoglobuliny. Velmi záleží na stavu pacienta a dalších okolnostech významně ovlivňujících prognózu potenciálně velmi závažné neuroinfekce.
Očkovat je nutné ještě před obdobím, kdy nastává zvýšené riziko přisátí klíšťat, případně larv a nymf. To je v předjaří a v časných jarních měsících, co nejdříve po chřipkové epidemii. Doporučuje se ovšem letos vyčkat s očkováním u těch pacientů, u nichž je vyšší riziko infekce jinou infekční chorobou – což se letos týká zejména spalniček. Očkování se doporučuje opakovat po 5–10 letech, vždy ale záleží na konkrétních okolnostech. Pokud virologická kontrola prokáže dostatečně vysokou hladinu protilátek, je možno plánovanou revakcinaci odložit.
V Rakousku, které je s námi počtem obyvatelstva srovnatelné, se případy encefalitidy počítají na jednotky. Zřejmě je to tím, že Rakušané se na rozdíl od české populace očkování nebrání.
Encefalitida není přenosná z člověka na člověka. Nakazit se lze pouze přisátím infikovaného klíštěte nebo rizikovou manipulací s klíštětem. Virem klíšťové encefalitidy se mohou nakazit také volně se pasoucí kozy, ovce a krávy. Požitím tepelně nezpracované mléčné výrobky od takto nakažených zvířat, lze se virovou infekcí též nakazit. Přenašeči nakažených klíšťat jsou také psi a kočky, sdílející se svými pány bytové prostory.
Údaje platí i pro borelie, jejichž přenos však na rozdíl od virů nebyl prokázán potravinami. Jestliže klíště ještě nenasálo větší objerm krve a je do 24 hodin odstraněno, riziko vzniku infekce je nižší. Ta se rozvíjí do několika týdnů po přisátí, zákusu klíštěte a zhruba u poloviny osob postižených boreliózou dochází na počátku onemocnění k zánětu kůže – erytému. V následujících týdnech, nejsou-li při typických kožních projevech podána antibiotika a rozvine-li se další fáze boreliózy, mohou se objevit projevy postižení dalších orgánů, například postižení nervového systému, kloubů a svalů či oběhového aparátu. Vyšetření specifických protiboreliových protilátek se provádí obvykle po jednom či dvou měsících od nástupu kožních či jiných příznaků, jimž zhruba v 50 procentech případů předchází přisátí klíštěte. Pozitivní výsledek je vhodné ověřit ještě kontrolním odběrem prováděným podle stavu pacienta, nasazené léčby a s přihlédnutím k dalším okolnostem
Včasná, a s přihlédnutím k vývoji onemocnění i dostatečně dlouhá léčba antibiotiky, může podstatně snížit riziko vývinu komplikací v pozdějším stádiu onemocnění. Symptomy ovšem mohu díky imunologickým procesům přetrvávat i po antibiotické léčbě. Již se nejedná o aktivní infekci, proto prodlužování léčby antibiotiky je neefektivníí a nebezpečné. Žádná studie dosud neprokázala, že terapie v délce více než 14 dní má větší efekt na eliminaci borelií v časné fázi.
Ehrlichióza, neoehrlichióza a babezuióza jsou dalšími infekcemi přenášenými klíšťaty. Proto je velmi důležité, aby jedinec se specifickými obtížemi vyhledal lékaře, který správně dokáže identifikovat onemocnění. Například ehrlichiózu či nedávno popsanou neoehrlichiózu lze snadno zaměnit s hematologickým či autoimunitním onemocněním, v krajním případě také za cévní příhodu, jejichž léčba se zásadně liší od léčby neuroinfekcí. Přitom výše zmíněné neuroinfekce – včetně babeziózy podobající se malárii – jež jsou přenášeny klíšťaty, jsou léčitelné antibiotiky. Vakcinace u těchto neuroinfekcí podobně jako u boreliózy neexistuje.
Očkování by se mělo zvážit, pokud jste v posledních deseti letech nebyli očkování, nebo máte nízké protilátky. Ostražití byste měli být, pokud rybaříte nebo houbaříte, máte v oblibě orientační běh, hrajete golf, koupete se nebo se sluníte u českých a moravských rybníků, v údolí řek a jezer. Riziko ovšem představuje i zahradničení. Vyšší výskyt klíšťové meningoencefalitidy byl potvrzen na Benešovsku, Berounsku, Plzeňsku, Rokycansku či v jižních Čechách a na severní Moravě. S nakaženými klíšťaty se ale můžete setkat dokonce i v parcích a lesoparcích hlavního města Prahy a dalších místech České republiky. Dle TZ
