Antikoncepce

Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje neplodnost jako stav, kdy nedojde k otěhotnění během jednoho roku pravidelného nechráněného pohlavního styku. Dle literatury se problém neplodnosti týká každého 5. partnerského páru a jejich počet se neustále zvyšuje.

Hlavními příčinami neplodnosti žen jsou endometrióza, anomálie dělohy a poškození vejcovodu, poruchy funkce vaječníků, genetické anomálie. Neplodnost může způsobit  též porucha imunity. U mužů způsobují neplodnost genetické příčiny, neprůchodnost semenných traktů, poškození a poruchy funkce varlat a onkologické nemoci. Plodnost mužů i žen je výrazně ovlivněna životním stylem.

Léčba spočívá v úpravě životního stylu (vhodná je eliminace kouření, úprava tělesné váhy, minimalizace stresu, …) dále se volí metody hormonální a chirurgické. Léčba pomocí metod asistované reprodukce je nejzazší možností a je vhodná pouze pro určité diagnózy. Mezi metody asistované reprodukce patří umělá inseminace (IUI), in vitrofertilizace (IVF) – oplodnění ve zkumavce, intracytoplazmatická injekce spermie do vajíčka (ICSI) a následná kultivace embryí a transfer vybraného embrya do dělohy. V léčbě může být využito dárcovských gamet. Lze říci, že od narození prvního „dítěte ze zkumavky“ Louise Brownové v roce 1978 prošly a stále procházejí metody asistované reprodukce revolučním vývojem.

Léčba neplodnosti musí být vždy komplexní a orientace (potenciálních) pacientů v problematice může sehrát podstatnou úlohu v managementu tohoto problému. Ve snaze přispět k objasnění výše uvedených aspektů jsme v letech 2017 a 2018 provedli dotazníkové šetření mezi více než 200 studenty Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Ti byli požádáni o vyplnění anonymního dotazníku týkající se informovanosti o neplodnosti, možnostech léčby, rizicích a etických otázkách asistované reprodukce.

Výsledky dotazníku ukázaly určité mezery dotázaných studentů ve znalostech týkajících se této problematiky. Pouze 65  % studentů věděla, která doba cyklu je pro oplození nejlepší, v obecné populaci může být povědomí o této zásadní skutečnosti ještě nižší. Více než polovina studentů nevěděla, po jaké době nechráněného pohlavního styku mezi partnery se již jedná o neplodnost a že by se situace měla již konzultovat s lékařem.

Zajímavé jsou i postoje studentů k některým aspektům spojených s asistovanou reprodukcí: pouze přibližně čtvrtina zná metodu IVF, 67 % dotázaných souhlasí s finanční náhradou nákladů spojených s darováním vajíček a spermií a více než polovina si myslí, že dárce by měl zůstat anonymní, avšak 81 % souhlasí s možností dozvědět se v dospělosti, kdo jsou jeho biologičtí rodiče.

Embrya, která nejsou využita k přenosu do dělohy, mohou být darována dalším neplodným párům – s tímto využitím souhlasí 73 % studentů. S využitím k vědeckým účelům souhlasí 82 %. Jejich kryokonzervaci by podpořilo 70 %.

S genetickým  testováním embrya před transferem 79 % studentů souhlasí. 65 % odmítá výběr pohlaví transferovaného embrya. 66 % by podpořilo náhradní mateřství. A většina nesouhlasí s postojem římskokatolické církve, která metody asistované reprodukce odmítá.

Celkově se zdá, že probandi z řad studentů přírodovědných oborů jsou vstřícní k technikám asistované reprodukce, avšak zarážející jsou určité mezery ve znalostech o vhodné době k početí či o tom, kdy je vhodná doba k návštěvě lékaře. A lze předpokládat, že u obecné populace budou tyto znalostní nedostatky ještě větší.

 Literatura u autorek

Hana Procházková, Helena Nejezchlebová,

Přírodovědecká fakulta MU Brno

 

Tweet