Medicína

Mladí praktici se pokusí zlomit strach z podnikání


Kategorie: Aktuality Novinky ze zdravotnictví 
15.březen 2019

Kolik váží antibiotika, (ne)bezpečný sex, ordinace praktického lékaře jako ostrůvek pozitivní deviace ve společnosti – to jsou jen některé názvy přednášek a témat, které ve dnech 16. a 17. března 2019 proberou začínající mladí praktičtí lékaři. Stovky z nich se sjedou do Univerzitního kampusu Brno -  Bohunice na IV. konferenci Mladých praktiků.

„Hodláme se pustit do zásadních témat, která se nás týkají nebo v blízké době týkat budou. Vnímáme například trvalý nedostatek lékařů v odlehlých oblastech. Proto v přednášce Mladí praktici, go rural, vyzveme naše členy, aby se nebáli vyrazit za prací na venkov. Vášnivou diskuzi čekáme v sobotu navečer, kdy se budeme se zkušenými kolegy bavit o přebírání a organizaci praxí. Účelem je zlomit strach mladých lékařů jít do vlastních ambulancí a nebát se přebírat praxe od těch lékařů, kteří jdou do důchodu. Nátura lékařská není obvykle náturou podnikatelskou a chybí nám i ekonomické vzdělání – proto se řada z nás bojí začít provozovat vlastní praxi a stát se tedy zároveň podnikatelem,“ říká předsedkyně Mladých praktiků MUDr. Markéta Pfeiferová.

Překonat obavy lékařů z podnikání by měla mimo jiné i metodika, která přesně řekne, jak postupovat při přebírání praxí. Měla by také napovědět, co dělat, když si starší lékař chce postupně vychovat nástupce. „Pracujeme na ní se Sdružením praktických lékařů a věříme, že bude hotová do konce roku,“ říká předseda Společnosti všeobecného lékařství doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc. „Chtěli bychom mladé dostat do míst, kde starší lékaři končí a potřebují následovníky, kteří by péči o jejich pacienty přebrali. Generační výměna je naprosto zásadní pro to, aby všichni lidé v České republice měli přístup k primární péči“.

Kromě diskuzí o budoucnosti se mladí lékaři, čerství absolventi, dozvědí novinky od odborníků. V přednášce (Ne)bezpečný sex seznámí MUDr. Milan Zlámal z Kliniky infekčních nemocí 1. LF UK a ÚVN Vojenské fakultní nemocnice Praha mladé lékaře s preventivními léky, které jejich rizikové pacienty mohou ochránit před nákazou virem HIV. Tato pre-expoziční profylaxe (PrEP) je vhodná pro ty, kteří se už například v minulosti léčili s pohlavními nemocemi nebo se pohybují v prostředí, kde je riziko nákazy vysoké. Sami ale HIV nemají. Praktický lékař o svých pacientech většinou ví nejvíce, a když se mu v ordinaci objeví takový rizikový pacient, měl by jej nejenom poslat na test, ale také vědět, co mu pro ochranu doporučit. V Česku žije přes 3 000 lidí s virem HIV, další stovky nevědí, že jsou nakažení. Preventivní antivirotika v současnosti užívají pouhé desítky lidí. Pokud berou léky pravidelně, chrání je před nákazou HIV virem. Musí si je ale sami platit. Odborníci odhadují, že rizikových osob, kterým by tato prevence prospěla, je kolem 300.

MUDr. Cyril Mucha se ve své přednášce bude zamýšlet nad rolí praktického lékaře ve společnosti. Položí např. otázku, zda vůbec může existovat zdravý člověk v nemocné společnosti a povede mladé lékaře k zamyšlení nad tím, jak být lékařem nejen jednotlivého pacienta, ale i celé komunity, která se kolem každé ordinace praktického lékaře formuje. Historicky byl vždy nositelem pokroku farář, učitel a lékař. I v současnosti by si lékaři měli uvědomovat, že jsou ve společnosti přirozenou autoritou a mají za ni zodpovědnost. Zdravotníci v ordinaci praktického lékaře by měli ukazovat, že slova jako laskavost přátelskost a vstřícnost nejsou ani v dnešní době zastaralá. Měli by ovlivňovat pozitivně nejenom své blízké okolí, ale celou společnost.

Zneužívání antibiotik trvá už desítky let, v 80 % případů je lidé berou zbytečně nebo špatně. Pravděpodobně z tohoto důvodu se v roce 2050 bude na infekce neléčitelné antibiotiky umírat častěji než na rakovinu a infarkt. Tato slova zazní na přednášce primářky mikrobiologie a ATB centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze MUDr. Václavy Adámkové.

Kdysi revoluční léky začínají postrádat účinnost. Děje se to už desítky let, bakterie jsou čím dál více rezistentní a Česká republika je v tomto ohledu s tunami spotřebovaných antibiotik bohužel na špici. Podle dr. Adámkové jsou lékaři k nasazení antibiotik často „donuceni“ svými pacienty, kteří je neodbytně vyžadují. Lékař by měl nejenom odolat jejich tlaku, ale mít k dispozici takové informace, aby pacienta přesvědčil, že nasazení antibiotik není v jeho případě nutné. Pokud lékař nasadí antibiotika, musí vědět jaká a v jakém množství. Trendem poslední doby je dávat spíše vyšší dávky antibiotik po kratší dobu.

Odborníci odhadují, že Češi ročně spotřebují kolem 15 milionů balení antibiotik. Nejvíce penicilinů, poté makrolidů, cefalosporinů a tetracyklinů. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je takzvaná antibiotická rezistence globální hrozbou. V EU kvůli ní podle odhadů ročně zemře kolem 25 000 lidí. Náklady na léčbu těchto odolných nemocí se pohybují ve výši 1,5 miliardy eur za rok. Dle TZ
www.mladipraktici.cz.

 

Autor: MUDr. Olga Wildová