Medicína

Světový den spánku


Kategorie: Aktuality 
15.březen 2019

Obezita, nádorová bujení, Alzheimerova nemoc i vrásky v obličeji – to vše lze ovlivnit spánkem. Význam spánku v jednotlivých etapách života a jeho vliv na lidské zdraví připomíná Světový den spánku, který již po dvanácté vyhlašuje World Sleep Society. Letos, roku 2019 připadá na pátek 15. března a jeho mottem je „Zdravý spánek je zárukou zdravého stárnutí“. Spánek je jedním z pilířů lidského zdraví a je důležitou podmínkou dobré kvality života.

Potřebné množství spánku se pochopitelně liší podle věku. Děti ho potřebují více, aby byly v bdělém stavu schopné se učit a hrát si. „Spánek a správné vylučování spánkového hormonu melatoninu má podstatný význam pro vývoj dětského mozku. Podílí se na rozvoji intelektových funkcí, řeči, chování, i pohybových dovedností a tělesném růstu,“ vysvětluje přední česká odbornice prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc. Neméně významný je spánek pro dospívající a dospělé jedince. „Spánek je důležitý pro regeneraci tělesných i duševních sil, paměťové procesy, imunitní reakce a hormonální a metabolické pochody včetně udržování přiměřené tělesné hmotnosti. Rovnováha některých hormonů vylučovaných ve spánku brání vzniku obezity a metabolického syndromu.“

Dostatečný spánek je prevencí zvýšeného krevního tlaku, infarktů, cévních mozkových příhod, cukrovky a je ochranou i proti růstu nádorů. Výzkumy potvrzují velký význam spánku pro zdraví mozku. Pomocí lymfatického systému se hluboká spánková stádia podílejí na odplavování toxických látek z mozku a snižují tak riziko některých degenerativních onemocnění.

Spánek také napomáhá mozkovým spojením pracovat naplno, obzvláště pokud se člověk během dne učil, duševně pracoval a musí si zapamatovat nové věci.

Rytmus spánku a bdění je řízen hypotalamem, tou částí mozku, která řídí produkci hormonu melatoninu. Melatonin vzniká v epifýze a uvolňuje se během tmavé části 24hodinového cyklu, a zpětně ovlivňuje činnost hypotalamu. Je tak doslova dirigentem našeho času. Pro tělo je signálem, že je noc a tedy vhodná doba pro spánek. Jeho další význam je v synchronizaci cirkadiánního rytmu generovaného v různých tkáních těla. Zajišťuje, aby 24hodinový rytmus byl v celém těle stejný a synchronní.

S přibývajícím věkem se tvorba melatoninu zpomaluje. I proto mívají starší lidé často potíže se spánkem. Tělu je pak možné hormon dodávat uměle. Melatonin, podávaný perorálně, má slabý hypnotický účinek ale silný účinek na nastavení 24hodinového rytmu. Pomáhá například při léčbě změny rytmu po přeletu více časových pásem (tzv. jet lag syndrom), léčbě nesprávného načasování doby spánku a léčbě nesprávného trvání cirkadiánní periody u některých nevidomých.

V mnoha zemích světa je proto melatonin dostupný ve formě doplňku stravy. Platí to i vrámci EU, ovšem česká legislativa to zatím neumožňuje. Proto bude velice důležité začít o této problematice hovořit s příslušnými institucemi v rámci České republiky, aby byl i spotřebitelům v ČR melatonin jako doplněk stravy zpřístupněn.

Světová spánková společnost vydává také „Spánkové desatero“, které je následovné: Vytvořte pravidelný čas spánku a bdění, pokud jste zvyklí zdřímnout si přes den, nespěte víc než 45 minut, vyhýbejte se nadměrné konzumaci alkoholu 4 hodiny před spaním, nekuřte, nepijte kofeinové nápoje 6 hodin před spaním. (Kromě kávy se to týká i čaje, limonád a čokolády).  Vyhýbejte se těžkým, kořeněným nebo sladkým potravinám 4 hodiny před spaním, lehké jídlo před spánkem můžete, cvičte pravidelně, ale ne těsně před spánkem, používejte pohodlné a příjemné ložní prádlo. Zjistěte, v jaké teplotě se vám dobře spí,  udržujte místnost dobře větranou,  v noci se vyhýbejte rušivým zvukům a pokuste se co nejvíce eliminovat světlo. Vyhraňte svoji postel pouze pro spánek a sex, nepoužívejte ji k práci nebo jinému odpočinku.

Dle TZ

www.emd-pr.cz

Autor: MUDr. Olga Wildová