Medicína

Mýty o správné a nesprávné výživě


Kategorie: Aktuality Výživa Diety 
19.únor 2019

Internet je dobrý sluha, ale zlý pán, a platí to samozřejmě o mnohých  informacích- i o zdravé výživě. Mimo zdrojů, které píší skuteční odborníci je zde mnoho polopravd a lží, kterým mnoho lidí začala věřit. Téma zdraví a výživa je ovšem natolik ožehavé, že se vyplatí dát si pozor a informace raději ověřit z více zdrojů. S kterými nejčastějšími mýty o výživě se setkáváme - nejen na internetu?

Například vejce bojují se špatnou pověstí už déle než 20 let díky „cholesterolovému mýtu”, který je postavil do pozice největšího ohrožovatele srdce. Mýtus byl mnoha studiemi vyvrácen. Ani požívání jednoho vejce denně není spojena se zvýšeným rizikem ischemické choroby srdeční ani mozkové mrtvice. Prokázalo se, že vejce naopak zvyšují hladinu “dobrého”, HDL cholesterolu, který působí proti špatnému. Obsahují i řadu cenných látek, jako jsou lutein a zeaxantin, antioxidanty vyskytující se v oční čočce a sítnici, které napomáhají v prevenci očních onemocnění, zejména makulární degenerace a šedého zákalu, dále vitaminy skupiny B, vitamin D, cholin, síru, která je důležitá pro zdravé vlasy a nehty. V neposlední řadě jsou vejce cenným zdrojem bílkovin s kompletním počtem aminokyselin.  „Cholesterolový mýtus vajec je skutečně překonán.“

Mýtus o zdraví škodlivých nasycených tucích koluje ve společnosti už několik desítek let a začaly být označovány za viníky ischemické choroby srdeční nebo kardiovaskulárních onemocnění. Nasycené tuky obsažené ve vaječných žloutcích, kokosovém oleji a masu ze zvířat krmených pící ve skutečnosti zvyšují rovněž hladinu „dobrého“ cholesterolu, což vede ke snižování hladiny toho špatného. Nasycené tuky ze správných zdrojů jsou základními stavebními kameny buněčných membrán a celé řady hormonů a jim podobných látek. Slouží také jako nosiče vitaminů rozpustných v tucích (A, D, E, a K) a jsou zapotřebí k přeměně karotenu na vitamin A.

Na brzké hodině snídaně také příliš nezáleží. Je jedno, zda se jí v 7 hodin ráno, nebo se tělu dodají první živiny až kolem jedenácté. Pokud později, tělo bude mít od jídla delší pauzu, což během hubnutí působí stejně prospěšně jako omezení energetického příjmu. Zároveň je to způsob přerušovaného půstu, který prokazatelně zvyšuje sekreci lidského růstového hormonu, zmírňuje inzulinovou rezistenci, normalizuje krevní tlak a zvyšuje podíl čisté hmoty těla bez tukových tkání (lean body mass). Zlepšuje činnost mozku zvýšenou produkcí BDNF (Brain-Derived Neutrophic Factor) - bílkoviny, která chrání mozkové buňky před změnami spojenými s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou. Nezáleží tedy na tom, v kolik hodin během dne se začne jíst, ale na pokrytí energetické potřeby organismu. – a ta se bude lišit v závislosti na vykonávané činnosti (sport, sedavé zaměstnání apod.).

Pokud denní příjem potravy je rozdělen do více menších porcí, je sice méně zatížen trávicí trakt, je stabilnější hladina krevního cukru, ale není prokázáno, že by jídlo vícekrát za den zdraví prospívalo více než méně porcí denně. Rozdíl se neprokázal ani v metabolismu, ani v úbytku tukové hmoty. V případě delšího časového odstupu mezi jídly se navíc v těle nastartuje proces zvaný autofágie, při kterém dochází k odstraňování odpadu z buněk.Z hlediska redukce platí zákon zachování energie, a je jedno, zda se strava přijímá v jedné nebo ve dvou porcích. Pro řadu lidí ale může být psychicky únosnější jíst každé 2–3 hodiny než pouze 3x denně.

Omega-6 mastné kyseliny naše tělo nezbytně potřebuje přijímat ve stravě, ale většina jich konzumuje příliš mnoho. Nacházejí se totiž i v průmyslově zpracovaných olejích, které jsou součástí různých potravin, a také na nich vaříme. Vyvážená strava by měla obsahovat vyrovnaný poměr omega-6 a omega-3 mastných kyselin, ideálně 1:1. Ve stravě by měl být dostatek omega-3 mastných kyselin z kvalitních zdrojů (lněná/chia semínka, olej z tresčích jater, tučné ryby) a naopak snížit příjem omega-6 mastných kyselin z rostlinných olejů.

O umělých sladidlech se hovoří jako bezpečných pro diabetiky a účinné pomoci při snižování váhy. Různé studie nezávisle na sobě však potvrdily, že lidé konzumující delší dobu umělá sladidla mají vyšší pravděpodobnost, že přiberou.  V jedné ze studií se dokonce objevila souvislost mezi užíváním aspartamu v těhotenství a o jeho vlivu na plod v děloze. Aspartam vytváří předpoklady pro vznik diabetu II. typu. Kromě aspartamu má ale vliv na zvýšení hladiny inzulinu v krvi i řada jiných sladidel. Jedním ze společných parametrů důležitých pro diabetiky bylo snížení hmotnosti pacienta.

Ani nízkotučné potraviny nejsou zdravé, ani pro lidi, kteří se snaží zhubnout. V ČR už je snad trend nízkotučných výrobků překonán. Aby totiž výrobci vykompenzovali nedostatek chuti u těchto potravin, přidávali do nich místo tuku nějakou formu sacharidu, často to byla i umělá sladidla. Tím pádem kalorická hodnota zůstala stejná, nebo byla dokonce vyšší než u produktů s vyšším obsahem tuku.

Pestrá a zdravá strava by se měla skládat z trojpoměru bílkovin, sacharidů a tuků v závislosti na životním stylu daného člověka. Sacharidy, ať už pocházejí z těstovin nebo z pekařských výrobků (včetně celozrnného chleba) způsobují skokový vzrůst hladiny inzulinu a leptinu v krvi, což je faktor vedoucí k mnoha chronickým nemocem, a je potřeba také stále připomínat, že nízkotučné diety rovněž k ničemu nevedou, jak je zdůrazněno výše. Při hubnutí se proto dnes prosazují tzv. low-carb směry, tzn. diety nízkosacharidové a zároveň s vyšším přísunem tuků.

Sóju mnoho lidí dnes považuje za zdravou potravinu. Bývá často součástí nejrůznějších diet. Ovšem celá pravda je opět trochu jinde. Například více než 90 % sóji pěstované v Americe je geneticky modifikováno, což zdraví člověka rozhodně neprospívá. Na Západě ji lidé konzumují většinou ve formě sójového oleje, který obsahuje nepříznivý poměr omega-6 a omega-3 mastných kyselin (7,5:1). Celé sójové boby samozřejmě obsahují živiny, ale také fytáty – látku, které brání vstřebávání nutričních látek. Sója také obsahuje velké množství izoflavonů, tedy fytoestrogenů, které mohou být dobré pro ženy v menopauze, ale pro většinovou populaci nikoli. Pokud už sóju ano, je nejlepší ji konzumovat v menším množství ve formě fermentovaných výrobků, které navíc obsahují “přátelské baktérie”. Sója má značné množství pozitivních studií, ale takévelké množství studií negativních. Jedná se tedy o diskutovanou potravinu, se kterou to není úplně černobílé TZ.

 Dle Ing. Lukáše Vrány, výživového experta z Cambridge Weight Plan.

www.guideline.cz

Autor: MUDr. Olga Wildová