Medicína
Zajímavostí o lidském oku
Oko je jedním z nejmenších orgánů v lidském těle - jeho průměr zřídka přesáhne 24 milimetrů a váha 28 gramů. Člověk zrakem však získává kolem 80 procent všech informací. Podle některých zdrojů jich oko dokáže za hodinu zpracovat až 36 tisíc. To je ale jen zlomek poznatků, které o jednom z nejsložitějších orgánů v lidském těle víme.
Oko se začíná vyvíjet už během čtvrtého týdne těhotenství. V období prvních šesti měsíců života se u dítěte vyvíjí centrální fixace a konvergence, tedy schopnost zaměřit oči na předmět při pohledu do blízka, zraková ostrost dosahuje asi pěti procent toho, co u dospělého člověka. Půlroční dítě je schopno zaměřit pohled na nějaký předmět. V devíti měsících je zraková ostrost deset procent. V jednom roce je potom zraková ostrost asi 20 až 30 procent. Kolem sedmého roku je vývoj zrakových funkcí u konce a dítě by mělo vidět stejně kvalitně jako zdravý dospělý člověk.
Bezprostředně po narození duhovka téměř žádný pigment neobsahuje, a proto je většina dětí modrooká. Pigmentu postupem času přibývá a až kolem třetího roku věku by měl být definitivně ustálen. Asi u 15 procent lidí se barva očí mění v pozdějším věku. V případě, že se barva očí změní velmi výrazně nebo se mění barva jen u jednoho oka, může jít o příznak očního onemocnění.
Oko dospělého člověka umí vnímat a rozlišovat barvy o vlnové délce od 380 do 760 nanometrů. Každý barevný vjem je charakterizován sytostí, jasem a barevným tónem. Názory na počet odstínů barev, které je lidské oko schopno rozeznat, se liší. Některé zdroje však hovoří až o 10 milionech barev.
Tmavé brýle bez UV filtru mohou být pro oči škodlivější než brýle žádné. Pod tmavými skly totiž dochází k rozšíření zornic a do očí, nejsou-li chráněny kvalitním UV filtrem, tak proniká více škodlivých paprsků, které mohou vést k trvalému poškození zraku.
V zimě dochází k odrazům slunečních paprsků od sněhu více než u moře. Sněhová pokrývka může zvýšit hladinu UV záření přibližně o 90 procent na čerstvě napadaném sněhu a o 50 procent na sněhu starším. Zelená tráva odráží jen zhruba tři procenta UV záření.
Kolem 50 tisíc řidičů v Česku ve věku nad 40 let trpí oční vadou, která je nebezpečná pro řízení. Velká část řidičů vyššího věku není schopna zaostřit na palubní desku bez brýlí. Už tři čtvrtě dioptrie stačí na to, aby řidič zahlédl chodce ze vzdálenosti o polovinu kratší než řidič bez dioptrické vady. Zatímco zdravé oko ho vidí ze vzdálenosti zhruba 200 metrů, oko s vadou -0,75 dioptrie až ze vzdálenosti 100 metrů, oko s vadou minus dvě dioptrie pak ze vzdálenosti pouhých dvaceti metrů. Navíc řidiči se špatným zrakem vůbec nepostřehnou až čtvrtinu dopravních značek!
Také 3D filmy nejsou pro všechny oči. „Někteří lidé nejsou schopni rozeznat 3D obraz v kině či televizi. Potíže se objevují zejména v případě tupozrakosti a šilhavosti, při velkém rozdílu v dioptriích nebo u lidí, kteří mají funkční jen jedno oko.
U malých dětí patří mezi nejčastější oční vady šilhání, dalekozrakost, tupozrakost, krátkozrakost a astigmatismus. Určitý stupeň dalekozrakosti se vyskytuje téměř u všech novorozenců, ale postupem věku většinou vymizí.
Jedním z nejčastějších mýtů kolem mrkve je její až zázračný vliv na kvalitu zraku. Mrkev je sice pro zrak opravdu prospěšná, ne ale o moc víc než řada jiných potravin. Zraku prospěšných potravin je celá řada. Málo známá je kurkuma, u které je prokázáno, že kromě velmi pozitivního vlivu na zrak působí také proti nádorovým onemocněním. Pro dobrý zrak je podstatný také lutein - je obsažen například v obilí, ovoci a zelenině nebo ve vaječném žloutku. Na správnou činnost enzymů oka má velký vliv zinek. Potraviny bohaté na tento minerál jsou vajíčka, mléko, dýňová semínka, ústřice nebo pštrosí maso.
Téměř 25 procent vitamínů a minerálů, které člověk přijme z potravy, je určeno pouze pro zrakový systém. Takto získané látky často k dobrému vidění nestačí. Proto je vhodné používat doplňky stravy. Většinou stačí jedna kapsle denně k tomu, aby byly dodrženy minimální dávky na den.
TZ dle prim. MUDr.Pavla Stodůlky, Ph.D., FEBOS-CR
