Ateroskleróza

Od 90. let klesá v České republice celková úmrtnost a výrazně se prodlužuje doba dožití u mužů i žen. Největší měrou se na tom podílí snižování úmrtnosti v důsledku kardiovaskulárních onemocnění (KVO), hlavně ischemické choroby srdeční a cévních mozkových příhod. Jenže, prodloužila se doba prožitá v nemoci. Počet let prožitých ve zdraví se prakticky nezměnil, u mužů dokonce o 0,6 roku klesl.  Situaci chtějí změnit odborníci i pacientské organizace. Přes zlepšení zůstává úmrtnost na KVO u nás přibližně dvakrát vyšší než ve „starých“ evropských zemích (míněny země E15), třebaže mezi státy bývalého východního bloku jsme dosáhli největšího pokroku.

„V uplynulých deseti až patnácti letech se výrazně zlepšily možnosti prevence a léčby v kardiologii. Zásadní roli má zavedení nového invazivního způsobu léčby akutního infarktu myokardu a na něj navazující farmakoterapie. V České republice byla jako v první zemi na světě otevřena síť 22 invazivních kardiologických pracovišť, která mají službu 365 dní v roce, 24 hodin denně,“ uvádí přední český kardiochirurg prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc. Do těchto center jsou podle jeho slov transportováni nemocní s akutním infarktem myokardu, kterým je prováděna tzv. perkutánní transluminální koronární angioplastika. „To znamená, že jim je zprůchodněna uzavřená tepna, která způsobila infarkt. A nejen, že je tepna otevřena, zpravidla je také vyztužena pomocí takzvaného stentu. Na to navazuje duální antiagregační léčba, trvající podle typu stentu půl až jeden rok. Tímto se snížila nejen mortalita, ale i morbidita nemocných s akutním infarktem myokardu.“

Česká kardiologie může být příkladem pro řadu jiných evropských států.  V čem zatím pokulháváme, ačkoli již dochází ke zlepšování, je moderní léčba cévních mozkových příhod. I pro ně se rovněž začínají vytvářet specializovaná centra.

V oblasti chorob srdce a cév zůstává mnoho nejasného, přes to, že průběh a příčiny těchto nemocí se zkoumají víc než 100 let. Známe rizikové faktory, ale stále je v této oblasti významná prevence. Ať už v podobě opatření (hýbat se, zdravě jíst, nekouřit), tak v podobě farmakologické prevence pro ty, kteří mají významné rizikové faktory, nebo už onemocněli,“ uvádí výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Mgr. Jakub Dvořáček, MHA.

Farmaceutické společnosti stále vyvíjejí nové léky pro oblast kardiovaskulárních chorob právě proto, že jde o tak závažný problém, který se týká velké části populace. Lze jmenovat schválení prvního léku na srdeční selhání z roku 2014. Jeho působení je založeno na kombinaci dvou účinných látek.

Posun probíhá také v oblasti zmíněné antiagregační a antikoagulační terapie. Antiagregační léky brání shlukování krevních destiček. Prvním ze skupiny těchto léků byl starý známý aspirin, ale v současnosti se používají další a méně rizikové antiagregační léky.

Doposud hojně používaný antikoagulační warfarin je od počátku třetího tisíciletí postupně vytlačován přímo působícími antikoagulancii (DAOC). Tyto léky se užívají v prevenci cévní mozkové příhody při fibrilaci síní (arytmie). Když není léčena, hrozí až pětkrát vyšší riziko mrtvice. Nová antikolaguancia jsou bezpečnější a pacient tím pádem nemusí chodit na časté kontroly k lékaři.

Jen v USA je nyní ve vývoji na 200 léků na kardiovaskulární nemoci, včetně 42 na srdeční selhání. Třiadvacet vyvíjených léčiv má pomoci proti infarktům a 14 proti vysokému krevnímu tlaku.

V současnosti přibývá spíše let prožitých s diagnózou. Kardiovaskulární potíže se projevují u mladších ročníků – vyskytují se dokonce infarkty u třicátníků, kde působí stres, ale též extrémní zátěž a strava v případě špičkových sportovců či kulturistů. Proto důsledná prevence bude jistě hrát důležitou roli i v budoucnu -  nekouření, správné stravování a dostatek pohybu.

Nemoci srdce a cév jdou často ruku v ruce s diabetem. Někdy se dokonce hovoří o „kardiabetu“ – tedy provázeném komplexu KVO a diabetu. Diabetes se dnes naštěstí často daří pomocí moderní léčby kompenzovat. Významným rizikovým faktorem je vysoký krevní tlak. Přelomový byl pro terapii rok 1967, kdy začala studie, která prokázala, že léčbou hypertenze lze snížit výskyt cévních mozkových příhod a srdečního selhání i úmrtnost. Vývoj nových léků stále pokračuje. 

K lepšímu osudu pacientů přispívají také pacientské organizace, ale je jich zatím s ohledem na počty pacientů a rozsah problematiky velmi málo. „S pacienty je přitom nutné pracovat. Medicína pokročila a např. po mozkové příhodě se může pacient za krátký čas dostat z nemocnice zpátky domů. Pacient ale potřebuje následnou péči a pomoc s každodenními záležitostmi. Ne vždy to dokáže plně zajistit rodina,“ popisuje Ing. Edita Šimáčková, ředitelka DiaKaru, zřejmě jediné pacientské organizace v ČR, která se do hloubky věnuje oblastem diabetu a KVO.  Organizace zároveň šíří informace o nemocech a léčbě.

 

Dle TZ

www.aifp.cz

 

Tweet