Nemoc a zdraví

Rizika prvních měsíců v dětském kolektivu


Kategorie: Imunita Aktuality 
26.říjen 2018

Děti mají za sebou téměř dva měsíce pobytu ve škole. Obzvláště pro prvňáčky a jejich rodiče znamenal počátek školního roku období značných změn, psychické i fyzické zátěže a také nemocí. S nástupem dětí do škol a školek výrazně stoupá nemocnost. Dítě v kolektivu svých vrstevníků ovšem není vystaveno jen různým virovým a bakteriálním infekcím, ale i riziku úrazů a může být ohroženo též stresem. Navíc se školáci často v kolektivu musejí potýkat i s problematickými mezilidskými vztahy.

Ačkoliv se dětská imunita během pobytu ve školce již pravděpodobně do určité míry posílila, bývají zejména mladší školní děti v prvních měsících nového školního roku nemocné poměrně často. Přechod z prázdninového režimu do školního bývá pro dětský organismus náročnější. Dříve vstávají, polovinu dne tráví v uzavřené místnosti, mění se jídelní a pitný režim. K tomu se přidávají teplotní změny – zrádná jsou obzvláště chladná rána v kombinaci s teplejšími odpoledními hodinami. Imunita je všemi těmito faktory ovlivněna a často oslabena. Kolektiv dětí uzavřený dlouhé hodiny v jedné místnosti je ideálním prostředím především pro šíření kapénkových infekcí. Aktuální průzkum společnosti Vegall Pharma mezi rodiči ukázal, že děti trpí nachlazením minimálně třikrát do roka. Dokonce 15 % rodičů pak uvedlo, že jejich potomci mají rýmu a kašel jedenkrát měsíčně. Podle průzkumu 71 % rodičů pořizuje dětem doplňky stravy na podporu imunity.

Virová onemocnění jsou v dětském kolektivu zdaleka nejběžnější. Patří mezi ně onemocnění horních cest dýchacích (akutní rýma, laryngitida), chřipky, ale také zánět spojivek, tak zvaná pátá dětská nemoc, virové průjmy a rovněž mononukleóza, která se nejčastěji přenáší slinami, ale i pitím ze společné láhve. Nemoc je velmi častá u náctiletých, objevit se ale může i u mladších dětí. Symptomy zahrnují zvětšené a povleklé krční mandle s bolestivostí, zvětšené krční uzliny, zvětšená játra a zvětšenou slezinu. Pro léčbu je důležitý klidový režim, což neposedné děti špatně snášejí, a také dieta šetřící právě játra.

Nemocí, kterými se dítě může nakazit ve školním kolektivu, je ovšem celá řada. Proto je důležité u dětí i v průběhu celého roku pěstovat pevnou imunitu, která pomáhá i v překonání onemocnění, pokud nastanou. Obranyschopnost dítě získá především pohybem na čerstvém vzduchu, otužováním a pestrou vyváženou stravou bohatou na antioxidanty – například vitamíny C a B, minerály, stopové prvky. Do jídelníčku je také dobré zařadit vlákninu pro správné zažívání a další prospěšné látky, například polyfenoly, což jsou jedny z nejúčinnějších přírodních látek pro posílení imunitního systému. Najdeme je v ovoci a zelenině, ale i v rostlinných doplňcích stravy.

Většina infekcí postihujících děti školního věku je virového původu, dítě se však může potkat i s některými bakteriálními onemocněními. Z bakteriálních infekcí školákům nejčastěji hrozí angína, bronchitida neboli zánět průdušek – ta ovšem může mít i virový původ –, dále se objevuje rovněž spála a častý je i zánět středního ucha, který sice způsobují bakterie, ale propuká v návaznosti na virové onemocnění, nejčastěji rýmu. Z bakteriálních onemocnění postihujících děti a mladistvé je pak velmi nebezpečný zánět mozkových blan. Tato nemoc může zpočátku připomínat běžnou rýmu či chřipku, je však smrtelně nebezpečná a lékaři tak důrazně doporučují nechat proti ní dítě očkovat.

Ze zdravotních rizik je dále nutno zmínit i drobné či vážnější úrazy, které se dítěti ve škole mohou přihodit. Nejčastěji k nim školáci přijdou v hodině tělocviku, poranit se ovšem mohou i kdykoliv jindy, zejména při přestávce. V posledních letech navíc úrazů ve škole neustále přibývá, v roce 2017 jich česká školní inspekce evidovala přes 42 tisíc. Děti si nejčastěji přivodí zlomeniny rukou, pohmožděniny či vykloubeniny, výjimečné ale nejsou ani otřesy mozku a další úrazy hlavy. „Jedním z důvodů, proč v posledních letech úrazů ve škole přibývá, může být stále klesající tělesná zdatnost dětí,“ upozorňuje MUDr. Bohumil Ždichynec ze společnosti Vegall a dodává, že vrací-li se vám dítě po každém tělocviku s nějakou odřeninou, obraženinou, či nedej bože zlomeninou, měli byste mu zajistit více přirozeného pohybu, procvičovat s ním koordinaci pohybů i rovnováhu. Pokud dítě trpí na časté zlomeniny i přesto, že není nijak nešikovné, je vhodné zaměřit se i na stav jeho kostí.

S nemocemi a únavou, s níž se školáci mohou obzvláště na začátku potýkat, se pevně pojí stres. Problém je však v tom, že děti mnohdy nedokážou své tíživé pocity pojmenovat, a rodiče tak mohou tápat, co s jejich malým školákem je. Na to, že je vaše dítě stresované, ovšem mohou poukázat určité signály, například podrážděnost nebo náladovost, výraznější citová vázanost na rodiče, plačtivost či agresivní chování. U dětí, které jsou ve stresu kvůli škole, lze pozorovat též nechuť k aktivitám spojeným právě se školou nebo přímo odmítání docházky do školy. S dítětem je potřeba hlavně mluvit o jeho pocitech, dopřát mu dostatek odpočinku, slevit z příliš přísných pravidel – například nechtít po něm udělat si úkoly hned po návratu ze školy – nebo ubrat na intenzitě domácí přípravy, a také dát mu prostor na jeho koníčky. Důležitý je i pobyt venku, obzvláště na slunci, které umí zvýšit hladinu serotoninu, hormonu štěstí, jenž pomáhá navodit pocit klidu a pohody. Uvolnění stresu napomáhá i pohyb či sport, neboť fyzická aktivita vyplavuje endorfiny.

K tomu, že škola způsobuje dítěti stres, mohou významně přispět i vztahy v kolektivu. Tím nejvyhrocenějším projevem špatných vztahů je pak známá šikana. V roce 2016 to byl problém hned na 40 % základních a středních školách. Děti, které jsou terčem šikany, často situaci bagatelizují, protože se stydí o tom s rodiči nebo dospělými obecně mluvit. Vznikne-li podezření, že je dítě obětí šikany, je nutno co nejrychleji jednat. Promluvit si nejen s lidmi ve škole, ale hlavně s dítětem. Ukázat na závažnost situace, zdůraznit, že dítě se může se vším svěřit a že má plnou podporu dospělého. Rázné jednání si pak samozřejmě žádá i situace, kdy je dítě naopak agresorem. Důrazně je nutno dítěti vysvětlit, že šikana je špatná věc.  Důležité je pak dát příkladem najevo, jak má dítě k ostatním přistupovat. Problémem malých agresorů totiž často bývá, že zkrátka nevědí, jak jinak než agresí k sobě v kolektivu přitáhnout pozornost.

Dle TZ

www.vegall.cz

 

Autor: MUDr. Olga Wildová