Medicína

Také jídlem lze snižovat cholesterol v krvi


Kategorie: Aktuality Ateroskleróza 
05.říjen 2018

Zvýšená hladina cholesterolu v krvi je dnes už synonymem nezdravého životního stylu. Způsobuje aterosklerózu a přispívá tedy ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Právě infarkt myokardu, cévní mozková příhoda a chronická ischemická choroba srdeční jsou nejčastější příčinou úmrtí v České republice – ročně si cévní onemocnění vyberou daň v podobě téměř 50 000 úmrtí. Hladina cholesterolu se však dá významně ovlivnit důslednou prevencí a správnou léčbou.

Cholesterol zastává v našem životě zásadní “dvojroli”. Na jedné straně je pro organismus nezbytný, protože se podílí na tvorbě buněčných membrán a je potřebný pro produkci steroidních hormonů, vitamínu D a dalších důležitých funkcí. Na straně druhé jeho nadměrné množství v krvi (zejména pak „zlého“ LDL cholesterolu) způsobuje kornatění tepen (aterosklerózu), které vede k zužování cév a následným zdravotním komplikacím. K těm nejčastějším patří srdeční infarkt a cévní mozková příhoda.

 Hladina celkového cholesterolu v krvi by se měla pohybovat maximálně do 4,5 až 5,00 mmol/l a LDL cholesterolu do 3,00 mmol/l. Rizikovější skupiny (například osoby s vysokým krevním tlakem, pacienti po infarktu nebo mozkové mrtvici či diabetici) by se měly pohybovat v hodnotách ještě o zhruba 1,00 mmol/l níže. Obecně ale platí, že nižší hladina cholesterolu je lepší než hodnota vyšší. Dokonce i při poklesu hodnoty LDL cholesterolu pod 1,00 mmol/l zůstávají plně zachovány základní funkce organismu (produkce steroidních hormonů či žlučových kyselin). Vhodnost nízké hladiny cholesterolu je logická i z pohledu evoluční biologie. Původní lovec mamutů žil s velmi omezeným přístupem k živočišné stravě a tím i s nízkou hladinou cholesterolu. Posledních 50 let si naopak užíváme blahobytu se zvýšeným množstvím (nejen) živočišné stravy.

Vznik závažných onemocnění ovlivňuje více faktorů. Jsou to genetické predispozice, věk, pohlaví, ale také životní styl. Zatímco první tři jsou dané a nic s nimi nezmůžeme, vhodnější životní styl si můžeme nastavit sami. V případě cholesterolu se většinou jedná právě o tuto kategorii. V první řadě je důležité si hladinu cholesterolu kontrolovat. To je snadno splnitelné při pravidelných preventivních prohlídkách u praktického lékaře, na kterou má každý nárok ze zákona jednou za dva roky. V rámci nich jsou do 40 let věku hladiny cholesterolu kontrolovány jednou za 10 let a poté jednou za 5 let. Bohužel ale většina Čechů preventivní prohlídky zanedbává zcela, chodí na ně pouze 44 % lidí.

Kromě lékařské péče přispívá ke správné hladině cholesterolu v krvi zdravá životospráva a dostatek pohybu. Důležitou roli v jídelníčku hrají zejména tuky, které by měly tvořit maximálně 35 % z celkového energetického příjmu, tedy zhruba 70 g denně. Podstatné je jejich složení. Přínosnější jsou tuky s převahou nenasycených mastných kyselin, ty jsou obsaženy v rostlinných tucích a olejích (s výjimkou těch tropických), rybách a ořeších. Omezit bychom měli naopak tuky plné nasycených mastných kyselin. Najdeme je v másle, sádle, uzeninách, tučném mase, tučných mléčných výrobcích a v jemném a trvanlivém pečivu, zejména druhů s polevou či náplní. Je proto dobré zaměřit se nejen na množství přijímaných potravin v průběhu dne, ale především na jejich složení a kvalitu. V rámci doporučení je důležité pracovat i s finančními či časovými limity každého pacienta/klienta, ale také s jeho chuťovými preferencemi. Často je třeba konkrétními radami, jak upravit jídelníček, bořit stále ještě častý mýtus, že dietní strava nemůže být chutná a kulinární zážitky se při ní vylučují.

Při vaření není potřeba používat nadbytečné a škodlivé ingredience. Při vaření je dobrá jednoduchost, přirozená chuť jednotlivých surovin a maximálně občas zlehka dodat sůl.

Existují však také stavy, kdy jenom prevence a úprava životního stylu nepomůže. Typickým příkladem je onemocnění familiární hypercholesterolemií (FH), což je dědičné metabolické onemocnění, které způsobuje, že si tělo neumí LDL cholesterol v krvi zpracovat. Projevuje se již v dětském věku, a pokud není odhaleno včas, může ohrozit i velmi mladé lidi kolem dvacátého roku věku infarktem, mrtvicemi a dalšími komplikacemi. Podle aktuálních epidemiologických zjištění postihuje FH každého 200. až 250. jedince, což ji řadí mezi nejčastější dědičně podmíněné choroby metabolismu.

 V rodině bývá obvykle postiženo více členů, nemoc se tedy dá odhalit na základě rodinné anamnézy vysokého cholesterolu nebo úmrtí členů rodiny na kardiovaskulární onemocnění v nízkém věku. Právě včasné zjištění a zahájení léčby je směrodatné pro další vývoj. Lze při něm snížit riziko srdečních příhod až na úroveň běžné populace. Léčba pak zahrnuje změnu životosprávy v podobě diety a pravidelného pohybu i léčbu medikamenty. Nejčastěji se používají statiny (např. atorvastatin, simvastatin, rosuvastatin) a ezetimib.

 Novou možností jsou pro pacienty tzv. inhibitory PCSK9, ty se podávají ve formě podkožních injekcí jednou za dva týdny nebo jednou za měsíc. Od 1. června tohoto roku je i tato léčba hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Tato forma léčby je novou nadějí pro pacienty, u kterých snižování hladiny cholesterolu nebylo příliš úspěšné. Injekční léčba PCSK9 inhibitory umožňuje hladinu LDL cholesterolu snížit ještě více a je velmi vhodná nejen pro pacienty s FH, ale i další s velmi vysokým rizikem aterosklerózou způsobených onemocnění.

Vzhledem k závažnosti vysoké hladiny cholesterolu v krvi a stále nedostatečné prevenci a záchytu rizikových pacientů, proběhl letos již potřetí Týden FH. Akci opět pořádala Diagnóza FH, z.s., pacientský spolek sdružující pacienty s touto nemocí, ve spolupráci s Českou společností pro aterosklerózu (ČSAT). Konala se jako vždy při příležitosti Světového dne FH, který připadl na 24. září 2018. V prvních dvou ročnících bylo vyšetřeno a informováno téměř 1000 osob. Rozdalo se na 2000 vzdělávacích brožur, proběhlo 5 hodin přednášek na téma změny životního stylu a týmy zdravotníků absolvovaly na 60 hodin edukace.

 Podařilo se detekovat přibližně 10 nových pacientů s FH. Letos proběhlo cca 700 vyšetření u běžné populace. Zapojily se do něj například zaměstnanci firem Tesco, ČEZ, Vodafone, měřilo se i při příležitosti Dne otevřených dveří v Nemocnici Třebíč či na Masarykově univerzitě v Brně. „Tato aktivita pomáhá nejen zvýšit informovanost české populace o tom, co vlastně je cholesterol, v čem je pro organismus důležitý a jak je třeba korigovat jeho hladinu v krvi, ale také každoročně zachytit několik nových případů FH,“ zdůrazňuje prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D. Za spolupráci na projektu patří velké poděkování Alphega lékárnám za podporu nákupu laboratorního a zdravotnického materiálu, společnosti Medista za zapůjčení přístrojů na měření cholesterolu a ČSAT, projektu MedPed a Sekci výživy a nutriční péče z.s. za partnerství a odbornou garanci. Dle TZ

www.amic.cz

 

Autor: MUDr. Olga Wildová