Medicína

Neobvyklá vedra ohrožují lidské mozky


Kategorie: Aktuality 
07.srpen 2018

Extrémní horka, na která nejsme v našich klimatických podmínkách zvyklí, jsou neobvyklou zátěží i pro naše mozky. Ideální teplota zevního prostředí pro člověka, který touží po relaxaci v plavkách, je 28 stupňů Celsia, pro lehce pracujícího 25 stupňů a při fyzickém zatížení vytrvalostního charakteru okolo 15 stupňů Celsia. „Na teplotě těla jsou závislé všechny biochemické pochody našeho organismu,“ upozorňuje MUDr. Martin Jan Stránský, neurolog Polikliniky na Národní v Praze. Letošní léto s teplotami, které výše zmíněné limity dlouhodobě převyšují, proto znamená riziko nejen pro kardiaky či nemocné vysokým krevním tlakem, ale i pro jinak zdravé lidi.

Metabolismus se zrychluje nebo zpomaluje podle toho, jak se teplota zvyšuje nebo snižuje. Teplota lidského těla kolísá v závislosti na aktivitě a stavu organizmu a také na teplotě, vlhkosti a proudění vzduchu v okolí a na oblečení. Běžně se však pohybuje mezi 35 až přibližně 37 stupni Celsia v tzv. jádru (všechny orgány s látkovou přeměnou) a o čtyři stupně menší hodnotou v kůži. Centrálním orgánem, který funguje v podstatě jako termostat a udržuje teplotu v těle uložených orgánů, je zadní část hypotalamu, který leží v hluboké části mozku. Zde jsou neustále propočítávány hodnoty přicházející z centrálních termoreceptorů v přední části hypotalamu a samozřejmě také z periferních „stanic“ umístěných v kůži. Pro zaregistrování chladu má člověk 250 tisíc termoreceptorů a pro teplo 30 tisíc.

Na signál „je příliš horko“ tělo reaguje rozšířením podkožních cév (vasodilatací). Nadbytečné teplo je pak pomocí krve přeneseno na povrch těla. Zde jsou aktivovány potní žlázy a zahájen proces ochlazování odpařováním. Čím déle se potíme, tím pro mozek hůře. Tělo posílá více krve do kůže, méně pro mozek. Pokud je tento stav dlouhodobý, může to mít negativní dopad na mozek, který samozřejmě kontroluje emoce a impulzivitu.

Vědecká studia potvrdila, že vyšší teploty mohou přispět k projevům násilí, agrese a stresu. Je ovlivněno nejen naše chování, ale organismus má i nedostatek krve pro jiné orgány. Například srdce musí rychleji pumpovat, aby zvládlo okysličit všechny buňky v těle. To vše má na člověka negativní fyzické i psychické dopady. Cítíme se unavení a pomaleji pracujeme, snáze se naštveme, pomaleji přemýšlíme a  hůře se rozhodujeme. Častěji dochází k nedorozumění a ke konfliktům v práci i doma,

Správnou termoregulaci prokrvením je kůže schopna zajistit při zevních teplotách 19 až 31 stupňů Celsia. Při nižších teplotách je výdej tepla snížen a při vyšších zvýšen. V našich klimatických podmínkách zpravidla nemusíme pro ochlazení organismu dělat nic speciálního, stačí nám prostě jen „být tam, kde jsme“. Jsme totiž obklopeni vzduchem, který je nižší než naše tělesná teplota a teplo ztrácíme i při přenosu do orgánů krevním oběhem.

 Pokud je tepleji, vyřeší vše ventilátor, který nahradí teplý a vlhký vzduch v bezprostředním okolí těla chladnějším a sušším. Při velké fyzické námaze nebo přesahuje-li teplota vzduchu 37 stupňů Celsia, to však stačit nemusí. Proto tělo přidá pocení. I  to má však své limity související především s vlhkostí vzduchu. Jakmile totiž vlhkost dosáhne určité hodnoty, přestane se vyloučený pot z těla odpařovat a ochlazování těla se tak zpomalí nebo docela zastaví. Proto člověk mnohem lépe snáší při správném pitném režimu suché horko (například v poušti) než v místech nasycených parami (třeba v tropické džungli).

Zvláštní pozornost je v horku třeba věnovat dětem a seniorům. Starší lidé mnohdy špatně jedí a nedostatečně pijí, navíc trpí nejrůznějšími nemocemi a rovněž berou léky, které horké počasí může negativně ovlivnit. U této populace bývají nejhorší negativní dopady veder a dehydratace. Paradoxně však ne u těch, kteří chodí ven, ale spíše u těch, kteří zůstávají celý den v horkém bytě bez čerstvého vzduchu.

Kojenci nemají ještě zcela vyvinutý termoregulační systém, čepičky na hlavu a boudičky kočárků proto mnoho nezachrání. Proto je nutno chránit jej před spálením sluncem či přehřátím. Přehřátí se nejčastěji projeví tím, že je dítě neklidné nebo mdlé, odmítá jídlo a může zvracet. Pokud je venku okolo 30 stupňů Celsia je lepší vydržet raději doma v chládku a  s dítětem jít na procházku buď ráno či později k večeru. Dle TZ

 

www.mjs.narodni.cz

 

Autor: MUDr. Olga Wildová