Další
Světový den hepatitidy
Žloutenka typu C často není doprovázena žádnými příznaky, chronická infekce však může vést ke zjizvení jater a po mnoha letech až k cirhóze a je tak v konečné fázi jedním z nejčastějších důvodů transplantace jater. Žloutenka typu C se přenáší primárně krví při nitrožilní aplikaci drog, používáním nesterilních zdravotnických pomůcek a krevní transfúzí. Důležité je proto nemoc včas odhalit. Závažnost onemocnění veřejnosti připomíná Světový den hepatitidy - 28. července.
Na světě žije 71 miliónů osob s chronickou žloutenkou typu C.Dle české studie Univerzity Obrany trpí v ČR touto chronickou formou onemocnění cca 80 000 lidí. O žloutence typu C panuje v naší společnosti řada mýtů. Mnozí se domnívají, že se jedná o nemoc, která se týká výhradně narkomanů. Podle průzkumu si ji také 72 % populace vůbec nespojuje se sexuální promiskuitou. „Ta přitom může hrát při nákaze významnou roli. Žloutenka typu C je vysoce infekční onemocnění přenášené primárně krví, případně i jinými tělesnými tekutinami. K nákaze stačí i velmi malé, okem nepostřehnutelné množství krve například z drobného poranění,“ upozorňuje místopředseda České hepatologické společnosti prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc. Vzácně je možný také přenos z matky na dítě během porodu.
Rizikovou skupinu nepředstavují pouze uživatelé drog, ale také například osoby s tetováním nebo piercingem. Zejména v létě se lidé například nechávají tetovat na dovolené nebo na nějaké akci, případně také sami mezi sebou. V takto amatérských podmínkách, kde není dodržována přísná hygiena, může k přenosu žloutenky typu C i jiných onemocnění dojít poměrně snadno.
Další ohroženou skupinou jsou tzv. rekreační uživatelé drog. Může se jednat například o návštěvníky některých letních festivalů nebo podobných akcí, kde dochází k uvolnění zábran a zejména mladí lidé mohou mít tendenci experimentovat,“ říká prof. Urbánek. Nemusí přitom jít pouze o injekční užívání drog, při kterém se sdílí stejná jehla. Pod vlivem návykových látek může dojít například k nechráněnému sexu a praktikám, při kterých snadněji hrozí poranění a s tím spojený přenos viru („chemsex“).
Žloutenkou jsou dále ohrožení například pracovníci ve zdravotnictví a zvláštní skupinu tvoří lidé, kteří obdrželi krevní transfuzi před rokem 1992. Tehdy ještě nebyl znám virus hepatitidy C a krevní produkty na jeho přítomnost proto nebyly testovány.
Na rozdíl od typů A a B neexistuje proti žloutence typu C očkování. Jediným způsobem, jak se nemoci bránit, je se vyhýbat rizikovému chování. Dobrou zprávou pak je, že existuje účinná léčba. Odhalit přítomnost viru v těle mohou jen speciální testy. Máme-li podezření, že se nacházíme v rizikové skupině, měly by naše první kroky vést k praktickému lékaři, případně do specializovaného centra pro léčbu virových hepatitid. Seznam center je uveden na webu www.hepatest.cz, kde je také možné vyplnit si jednoduchý test ověřující, zda se testovaný nenachází v rizikové skupině.
Včasné rozpoznání žloutenky typu C značně komplikuje skutečnost, že její projevy bývají i v počátcích onemocnění velmi slabé nebo vůbec žádné. Lékaři tak nákazu často objeví při zcela jiném vyšetření.
Dle TZ
www.bisonrose.cz
