Výživa a strava dětí
Kojení a diabetes
V České republice je v péči dětských diabetologů v současnosti více než 4 700 pacientů. Každoročně takto vážně nemocných dětí přibude o 200 až 300. Většina z nich trpí diabetem 1. typu a musí dostávat chybějící inzulín. Ještě nedávno se mělo za to, že u dětí a dospívajících se objevuje pouze diabetes 1. typu, v poslední době však narůstá počet dětí trpících diabetem 2. Podle Atlasu diabetu (6. edice), kterou vydala Mezinárodní diabetologická federace, vyplývá, že ve světě má diabetes (obou typů) 382 milionů lidí a jejich počet roste. Odborníci stále hledají cesty, jak tuto nepříznivou skutečnost ovlivnit. Jedním ze způsobů ochrany je kojení.
Mateřské mléko obsahuje látky, které podporují dozrávání imunitního systému chránící před propuknutím diabetu 1. typu. Navíc obsahuje bioaktivní látky, které regulují pocit sytosti a energetickou rovnováhu, čímž brání rozvoji nadváhy v dětství a tudíž chrání před rozvojem diabetu typu 2.
U diabetu 1 je autoimunitní destrukce pankreatických β- buněk přenášena geneticky, ale ne u všech jedinců s genetickou predispozicí se onemocnění rozvine. Tato skutečnost naznačuje existenci faktorů prostředí, které mohou ovlivňovat manifestaci diabetu. Předpokládá se, že časné zařazení kravského mléka (které je vysoce alergenní potravinou) do jídelníčku a absence kojení jsou zodpovědné za spuštění autoimunitního procesu, jak bylo prokázáno v mnoha studiích.
Vztah mezi kojením a diabetem1 byl zachycen ve studii zahrnující 1390 předškoláků. Studie ukázala, že příjem mateřského mléka po dobu pěti měsíců či déle působila jako ochranný faktor diabetu. Kojení koreluje s vysokými hladinami T lymfocytů a nízkými hladinami zánětlivých cytokinů jako jsou interferon γ, interleukin 4 a interleukin 10. Výsledky studií naznačují, že kojení během prvních měsíců života působí preventivně proti manifestaci diabetu.
Kojení jako prevence diabetu 2 je prokázána i v dalších studiích. Jedinci, kteří byli kojeni, měli nižší výskyt nadváhy a diabetu 2 než jedinci krmení formulemi. Zjištěný prospěch byl proporcionální k délce kojení. Čím více MM dítě obdrží, tím menší je riziko rozvoje choroby. Tyto výhody souvisí s regulací chuti k jídlu a nižším výskytem nadváhy u kojených dětí a vlivem bioaktivních složek nacházejících se v mateřském mléce.
Mateřské mléko obsahuje dokosahexaenovou mastnou kyselinu – DHA, nejvíce je zastoupená v kolostru. Dále obsahuje vhodné množství nenasycených mastných kyselin (PUFA) k zajištění správného počtu inzulinových receptorů v mozku dítěte, nezbytných pro zajištění normálního glykemického metabolismu. Byl zjištěn vyšší obsah DHA a dalších PUFA mastných kyselin ve fosfolipidových membránách kojených dětí oproti nekojeným. Předpokládá se, že nízké koncentrace DHA a PUFA mohou vést k inzulínové rezistenci.
Kojené děti mají nižší riziko nadváhy v dětství, pubertě a dospělosti. WHO provedla meta- analýzu, která obsahovala 39 studií publikovaných v minulých 40 letech. Výsledky této analýzy ukazují, že kojené děti byly méně náchylné ke vzniku obezity. Navíc bylo kojení spojeno s 10 - 20% poklesem rizika kardiovaskulárních příhod u žen, studie u mužů tuto vazbu neprokázala. Bylo také zjištěno snížení glykovaného hemoglobinu o 0,12 % u zdravých osob, které byly kojeny ve srovnání s osobami, které přijímaly formule. Ačkoliv byla tato redukce malá, autoři zdůrazňují její význam.
Mateřské mléko obsahuje hormony regulující chuť dítěte a tím zabraňuje nadměrnému přibírání hmotnosti v dětství. Tudíž chrání před rozvojem obezity a následně DM2. Nadváha je spojena s 2x větší pravděpodobností vzniku diabetu. Prolaktin reguluje tvorbu inzulínu a glukózovou homeostázu.
Také finská studie DiMe prokázala, že krátká doba výlučného kojení a brzké podání umělé výživy na bázi kravského mléka může zvýšit výskyt diabetu 1. typu. Výsledky této studie byly základem pro rozsáhlou studii TRIGR (Trial to reduce IDDM in the Genetically at Risk) - celosvětový výzkumný program - Prevence juvenilního diabetu u novorozenců s genetickým rizikem, 2002) plně podporuje kojení.
Studie českých lékařů rovněž prokázaly, že výskyt diabetu 1. typu se snižuje s rostoucí délkou kojení, zatímco nekojení bylo spojeno s jeho zvýšeným výskytem. (Malcová:Absence of breast-feeding is associated with the risk of type 1diabetes: a case–control study in a population with rapidly increasing incidence,2005). Agency for Healthcare Research and Quality’s evidence poskytla v roce 2009 informace týkající se vlivu kojení na zdraví donošených dětí a jejich matek ve vyspělých zemích.
Zdroje pro studii byly získávány z dat: Medline, CINAHL, Cochrane Library, bibliografie vybraných přehledů včetně návrhů předních odborníků. Vyhledávání bylo omezeno na publikace v anglickém jazyce. Hodnoceno bylo 15 výhod pro dítě a 6 pro matku. Studie byly hodnoceny podle metodologické kvality. Zahrnuto bylo více než 9 000 abstraktů, 32 primárních studií o výhodách pro zdraví donošených dětí, 43 primárních studií o výhodách pro zdraví matek a 28 systematických přehledů či meta-analýz, v nichž bylo zahrnuto více než 400 jednotlivých studií.
Ze závěrů všech uvedených studií vyplynulo jednoznačně, že kojení souviselo s nižším rizikem výskytu zánětu středního ucha, nespecifické gastroenterotidy, závažných infekcí dolních cest dýchacích, atopické dermatitidy, astmatu (malé děti), obezity, cukrovky 1 a 2. typu, dětské leukémie a syndromu náhlého úmrtí kojence. Nebyla zjištěna žádná souvislost mezi kojením donošených dětí a kognitivním vývojem. Pro zjištění souvislosti mezi kojením a kardiovaksulárnímí onemocněními a dětskou úmrtností nebylo k dispozici dostatek kvalitních údajů.
Kojení u matek rovněž snižovalo riziko cukrovky 2 typu, ale také rakoviny prsu a vaječníků. Předčasné odstavení či nekojení zvyšovalo riziko poporodní deprese matek. Nebyla zjištěna souvislost mezi kojením a osteoporózou. Účinek kojení na návrat k hmotnosti před těhotenstvím byl zanedbatelný. Vliv kojení na poporodní úbytek váhy byl nejasný.
.Léčba cukrovky stojí miliony. V roce 2013 vydala VZP za léčbu dětských diabetiků zhruba 104 milionů korun, výdaje narůstají. Tudíž podpora zdravých stravovacích návyků v dětství s výlučným kojením po dobu 6 měsíců a doplňkovým kojením do 2 let i déle s příkrmem zaváděným po ukončeném 6 měsíci (180 dní, 26.t.) je levnou strategií, která může pozitivně ovlivnit zdraví dítěte na celý život.
Dle vedoucí lékařky MUDr. Anny Mydlilové, Národní laktační centrum- Laktační liga, 2016
