Medicína

Zdravotní stav každého z nás ovlivňuje řada faktorů. Tři základní - věk, pohlaví a geny nezměníme. Následuje prostředí, návyky, životní styl. Pro lepší zdraví můžeme sportovat, nekouřit, jíst podle zásad racionální životosprávy. Můžeme se vyhýbat nadměrnému pití alkoholu a stresu, nechovat se rizikově. Mnohdy to však nestačí. Pak nastupuje prevence za použití léčivých přípravků, které jsme ještě před třemi desítkami let neznali.

S tím, jak se prodlužuje délka lidského života, se lidé totiž  častěji dožijí choroby, která je jim „předurčena“ geneticky. Jde nejen o nádory, ale také o diabetes a kardiovaskulární onemocnění. „Jedinec s familiární hypercholesterolemií, (vrozená zvýšená koncentrace cholesterolu), může bez léčby a preventivních opatření dostat infarkt před 30. narozeninami,“ uvádí výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček. Pokud se léky a úpravou životosprávy podaří snížit koncentraci LDL cholesterolu, pak má nemocný šanci prožít stejně dlouhý a kvalitní život jako vrstevníci bez genetické odchylky.

S moderními PCSK9 inhibitory toho dosáhnout lze. Vždy je skvělé, když inovativní lék zkvalitní léčbu, ale pokud jde o pacienty, kteří za svou nemoc vůbec nemohou, pak to platí dvojnásobně.

Ideálem preventivní farmakoterapie je oddálit nebo zcela odvrátit nástup choroby u lidí s příslušnou dispozicí, případně zabránit rozvoji komplikací u již nemocných. Zdaleka to zatím není možné ve všech oblastech, ale v kardiologii a diabetologii ano. Tyto dva obory se v posledních deseti až patnácti letech velmi rychle a dynamicky rozvíjejí. „V kardiologii existují nové intervenční metody, v oblasti dyslipidémií máme biologické léky,“ upozorňuje praktický lékař a místopředseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP MUDr. Igor Karen. V diabetologii se podle něj rozšířily možnosti léčby, která je pro pacienty bezpečnější a efektivnější než před jednou až dvěma dekádami. Včasnou intervencí se daří oddalovat nástup komplikací ve smyslu akutních koronárních či cévních mozkových příhod.

Na obzoru se objevují i velmi netradiční skupiny léčiv. Možná odpoví na otázku, jak preventivní, ochranný efekt tělesné zátěže z hlediska rozvoje diabetu i dalších chorob zprostředkovat těm, kdo se sami hýbat nemohou. „Ve vývoji jsou takzvaná exercise-mimetika, tedy léky napodobující efekt cvičení. Zatím se většina expertů shoduje na tom, že budou určena zejména zcela nezdatným pacientům a pacientům upoutaným na lůžko, pro které budou představovat most ke skutečnému cvičení,“ říká MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D. ze 3. interní kliniky VFN a 1. lékařské fakulty UK v Praze.

I když jsou možnosti moderních léčiv, operačních postupů či diagnostiky úžasné, zdůrazňují lékaři osobní zodpovědnost každého z nás. Pacient by měl začínat s prevencí u sebe. Neukázněného pacienta mnohdy sebelepší medicína nedokáže vyléčit. Potřebné je omezit nadužívání alkoholu, kouření, drogy. K omezení nadváhy a obezity pacienti nejsou skoro vůbec motivováni, tak jako se to už jinde v Evropě děje – ze strany zdravotních i komerčních pojišťoven.

MUDr. Igor Karen na dotaz o úspěšnosti prevence u kardiovaskulárních chorob a diabetu říká, že dle dat z dlouhodobých klinických, intervenčních, i epidemiologických studií se jeví pozitivně celá řada lékových skupin, zejména však antihypertenziva, z nichž blokátory RAAS dominují v kombinaci s blokátory kalciových kanálů. I další anitihypertenziva se při správné indikaci jeví jako velmi prospěšná až nenahraditelná. Dále to jsou hypolipidemika – zejména statiny, fibráty a ezetimib – a biologická léčba, která by měla být uvážlivě indikována zejména u pacientů s familiární hypercholesterolémií.

V posledních pěti až deseti letech došlo k nástupu moderních perorálních i injekčních antidiabetik (zejména gliptinů, gliflozinů, injekčních inkretinů). Jsou vyhodnocovány a následně publikovány i jejich další přídatné benefity, jako snižování kardiovaskulárního rizika či snížení výskytu koronárních i mozkových příhod.

Na dotaz, zda je možné oddálit pozdní komplikace diabetu farmakologickou léčbou nebo dokonce odvrátit samotný rozvoj nemoci MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D., uvádí:

 „Za posledních 10 let došlo ke zdůraznění kardiovaskulární bezpečnosti nově zaváděné farmakoterapie. V posledních letech jsou k dispozici 2 kardioprotektivní preparáty ze 2 léčebných skupin, a to empagliflozin a liraglutin. Existují rovněž působky, které dokáží nejen předcházet rozvoji diabetu, ale diabetes také léčit. Navíc komplexně působí na další orgánové systémy. Jsou levné, téměř vždy připravené k použití, s minimem nežádoucích účinků. Jde o myokiny – působky uvolňující se z pracujícího svalu. Jejich působení je ale natolik komplexní, že bude ještě dlouho trvat, než je budeme moci ovlivňovat klasickými léky. Z aktuálně dostupných léků  je to metformin.“

 Dle TZ.

www.aifp.cz

Tweet