Medicína

„Učitelů lékařských fakult je nedostatek – mladí nepřicházejí a současní stárnou.“prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., děkan 1. LF UK, předseda Asociace děkanů lékařských fakult ČR „Chceme lékaře? Musíme mít jejich učitele!“prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D., děkan LF MU, místopředseda Asociace děkanůlékařských fakult ČR „Kdo naučí lékaře léčit?“prof. MUDr. Karel Smetana, DrSc., přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK. „Propojení práce na klinice a v ústavu je harmonická konstelace.“MUDr. Lukáš Lacina, Ph.D., odborný asistent Anatomického ústavu 1. LF UK a Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Nedostatek lékařů a nedostatek jejich pedagogů spolu velmi úzce souvisí. Jak dokládají data Ústavu zdravotnických informací a statistiky, lékařské fakulty by již za rok nemusely být schopny pokrýt svými absolventy požadované lékařské úvazky tak, aby v České republice do budoucna nebylo narušeno poskytování zdravotní péče. V současném systému financování medicínského školství ale lékařské fakulty více absolventů vychovat nemohou, chybí jim k tomu prostředky. Již nyní disponují od státu pouze 2/3 částky, která je pro výchovu lékaře potřebná. Problémem zůstává nedostatek učitelů budoucích lékařů.

Na cílenou výuku velmi vzácné profesní skupiny, kterou učitelé budoucích lékařů představují, se v minulosti zapomnělo. Zatímco nutnost pokrýt nedostatek lékařů společnost již několik let řeší, problém chybějících lékařských pedagogů doposud zůstává v pozadí. Nedávno na něj opětovně upozornila Asociace děkanů lékařských fakult ČR. Výsledkem by měl být společný dlouhodobý plán o finančním navýšení rozpočtů lékařských fakult.

Za chvályhodné to pokládá děkan1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. Děkan LF Masarykovy univerzity, prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D., upozorňuje, že by mělo jít o národní akční plán podpořený vládou, který musí  pokrývat minimálně 8 až 10 let. Nelze spoléhat na jednorázové dorovnání rozpočtů fakult. Navýšením financí by byly schopny fakulty během příštích let počet učitelů zvýšit. Záměrem ministerstva zdravotnictví je nárůst počtu absolventů o 10 až 15 %, přičemž by mělo dojít ke stejnému navýšení množství pedagogů. Velmi důležitá je kontinuita, která je v současnosti ohrožena. Učitelé lékařství, docenti a profesoři jsou profese, které vznikají za 15 až 20 let po promoci.

Aktuálně nejsou na lékařských fakultách žádnou výjimkou výukové týmy, často velmi významných medicínských předmětů a specializací, kde je průměrný věk učitele nad 55 let. Mladí pedagogové se přitom shánějí velmi těžce – důvodem jsou i nabízené platy -  23 až 27 tisíc korun hrubého

Zatímco ve zdravotnictví, ale třeba i na středních školách platy rostou, dotace na platy učitelů na vysokých školách zaostávají. Zvýšení platu nastává až po dosažení titulu docenta, či profesora. Poté může jako docent dostávat 45 tisíc a jako profesor 50 až 60 tisíc hrubého. Zároveň ale pracuje většinou jen na částečný úvazek, fakulty totiž obvykle nedokážou plat pokrýt v plné výši.

Jak ukazují data lékařských fakult docentům je průměrně 55 let, celkem 41 % z nich je starších 60 let a 14 % je více než 70 let. Průměrný věk profesorů je 63 let, 60 % je starších 60 let, nad 70 let je téměř 17 procentům.  (Zdroj: Informační systémy lékařských fakult, ÚZIS).

Základní oborem, kde se již situace nedostatku pedagogů pohybuje na nepříjemné hraně únosnosti, je například anatomie. V dnešní době miniinvazivní chirurgie a pokročilých zobrazovacích metod je anatomie i v 21. století základem současné medicíny a ve spojení s molekulární a buněčnou biologií je atraktivním výzkumným oborem. V pitevně se anatomové setkávají s řadou kolegů kliniků (oboru plastické chirurgie, čelistní chirurgie, ortopedie, chirurgie, otorhinolaryngologie, neurochirurgie, urgentní medicíny…), kteří tu pro svou praxi získávají nenahraditelné zkušenosti. Lze říci, že mrtví skutečně učí živé. Bohužel, absolventi lékařských fakult si to nemyslí a anatomie je neláká.

Děkani lékařských fakult vnímají, že pokud by situace zůstala neřešená, ohrozí to samotnou existenci lékařských fakult. Omezení či zrušení výuky klíčových medicínských oborů by mohlo vést k problémům s akreditací studijních programů. „Nebudou-li učitelé medicíny, pak se může stát, že nebudou ani lékařské fakulty. Nebojujeme primárně za lepší hospodaření lékařských fakult, ani nám nechybí dostatek uchazečů – je to přesně naopak, zájem o studium medicíny je enormní. Jen považujeme za důležité a odpovědné upozornit na dlouho neřešený problém této společnosti,“ uzavírá děkan Bareš.

Dle TZ

www.lf1.cuni.cz

 

 

Tweet