Medicína

V současné době velmi efektivní akutní intenzivní péče se začíná systematicky sledovat i syndrom postintenzivní péče. Hodnotí se výsledky následné intenzivní péče, dlouhodobé výsledky přežití a jeho kvality i údaje o následné mortalitě až do jednoho roku od původního kritického inzultu. Zatím není dostatek validních informací, jsou však nutné nejen medicínsky, ale jako podklady k zodpovědnému rozhodování i k ekonomicky racionálnímu hodnocení.

Prospektivní, přehledová, multicentrická studie souborů ( FROG – ICU French and European Outcome reGistry in Intensive Care Units) ve svých výsledcích byla publikována recentně v Critical Care. Poukázala na velmi nápadnou prevalenci smrti pacientů do jednoho roku po propuštění z lůžka intenzivní péče; rozebrala v diskusi rovněž vedoucí klinické i biologické faktory a příčiny, které ovlivňují tato odložená úmrtí. Její výsledky a závěry ukazují, že pokročilost věku a počet komorbidit se významně váží k vyšší postintenzivní mortalitě a ke zhoršené kvalitě pokračujícího života.

Život může pokračovat i několik dalších let, ale často bývá doprovázen obrazy posttraumatické stresové poruchy-PTSD, depresí, kognitivní dysfunkcí, pocitem reálné tělesné slabosti a tím vytvářet ucelený syndrom postintenzivní péče – PICS.

Pro postintenzivní péči – akutní i následnou se z toho důvodu stalo velmi důraznou výzvou pečovat o pacienty, propuštěné z intenzivní péče i nadále v navazujícím systému. Pacienty ohrožují především nové a opakované kardiovaskulární příhody. Jejich souboru a sledování se věnovala po dobu jednoho roku 21 interních, chirurgických a multidisciplinárních jednotek intenzivní péče ve Francii a v Belgii u pacientů s invazivní umělou plicní ventilací delší než 24 hodin a s intenzivní farmakologickou podporou.

Po propuštění z lůžka akutní intenzivní péče byly systematicky ověřovány prognostické kardiovaskulární parametry a biomarkery : NT-proBNP, troponin I s vysokou senzitivitou, bioaktivní adrenomedulin a solubilní ST-2. Připojen byl i rozbor sociálních a ekonomických poměrů daného pacienta.

Do sledování bylo zařazeno 1 570 pacientů, propuštěných z jednotek intenzivní péče; z nich 333 pacientů (21 %) zemřelo v průběhu následujícího roku.V rozboru jejich věku, komorbidit, potřeby krevních náhrad, délky hospitalizace a stavu při propuštění s údaji o tělesné teplotě, poklesu systolického krevního tlaku, hodnoty celkových bílkovin v séru, počtu krevních destiček a leukocytů se projevily jako nezávislé faktory pro jednoroční mortalitu.

Rozhodovaly především patologické výkyvy kardiovaskulárních biomarkerů, charakterizující oběhovou výkonnost, které vedly až k trojnásobnému zvýšení rizika smrti do jednoho roku zejména v případech, kdy se kombinovaly.

Výsledky svědčí o nutnosti zkontrolovat prognostické biomarkery při propouštění pacientů z lůžka akutní intenzivní péče a stanovit racionální plán navazující a pokračující péče, rizikové faktory PICS a úměrně o nich informovat i pacienta, jeho rodinu a přebírající zdravotnické pracoviště i ambulantní lékaře. Aby se systém stal zodpovědným a transparentním, jsou nutné validní studie.

 

Predicting post-ICU mortality risk. www. ICU Management & Practice 2018, January 30T

Z referátového výběru doc. MUDr. Jarmily Drábkové, CSc.

Tweet