Nemoc a zdraví
Vědci se stále soustřeďují na léčbu rakoviny
Rakovina se považuje za jedno z nejzákeřnějších lidských onemocnění, a proto je vítán každý pokrok ve vývoji její léčby. Cílem lékařské vědy je samozřejmě najít účinný lék. V posledních letech však také sílí snaha vyvinout medikaci jak fungující, tak i co nejméně toxickou. Léky pomáhají, ale též poškozují další životně důležité orgány. Nové iniciativy vědců při protinádorové léčbě vycházejí z vlastností bílkovin nebo tuků.
Každé onemocnění rakovinou je unikátní a v budoucnosti se bude unikátně léčit. Od toho se odvíjí takzvaná precizní a personalizovaná onkologie, jež je na vzestupu. „Znovuobrození zažívá rovněž imunoterapie využívající ke zničení zhoubných nádorů vlastní imunitní systém člověka,“ popisuje trend přednosta onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze profesor MUDr. Luboš Petruželka, DrSc.
Vědci také přicházejí se zcela novými nápady, jak s rakovinou bojovat za minimálního využití drastické chemie. A to i v Česku. Jednou z inovativních myšlenek je využití fosfolipidů, což jsou takzvané „hodné tuky“. Sedmatřicetiletý Jakub Staszak-Jirkovský postavil na napodobení jejich fungování v lidském těle léčbu, kterou si nechal patentovat. „Fosfolipidy najdeme třeba ve vejcích, v sóji nebo rybím tuku a jedná se o zcela přirozeně se vyskytující látky, které tvoří nedílnou součást buněčné membrány živočišných i rostlinných buněk. Částečně laboratorně modifikované fosfolipidy dokážou podle našich výsledků fungovat jako molekuly schopné zpomalit množení rakovinových buněk, způsobit jejich usmrcení anebo podpořit reakci lidského imunitního systému v selektivním útoku na nádor,“ vysvětluje Staszak-Jirkovský, jenž založil pro svou iniciativu biotechnologický start-up Machavert Pharmaceuticals.
Nyní pracuje ve svých amerických laboratořích v Coloradu na poslední fázi preklinickeho vývoje léku, než vstoupí do procesu klinického schvalování a testování na prvních pacientech. Léčivo, které staví na zcela netradičním využití tuků, předznamenává přelomovou léčbu, jež by měla být pro člověka v porovnání s jinými chemickými metodami prakticky netoxická.
Způsob, jak léčit rakovinu a nezatížit přitom organismus, hledají i brněnští vědci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Jejich objevem se stal protein apoferitin, jehož hlavní předností má být schopnost vázat léčivo v přirozeně vytvořené dutině. Tedy uzavřít v ní cytostatikum, aby nemohlo jinde v těle škodit. Jejich objev se však bohužel zatím neposunuje. „Projekt teď čeká na novou injekci, jak ve formě finančních zdrojů, tak těch lidských. Každopádně hledání cílené léčby, co nejúčinnější, a hlavně co nejbezpečnější, je rozhodně hlavní otázkou 21. století,“ říká profesor René Kizek.
Ne všechny iniciativy, které se v oblasti vývoje léčby rakoviny objeví, tedy dojdou do zdárného konce, nejčastěji z důvodu nedostatku financí. Tím hlavním důležitým bodem, přes nějž je nutné se dostat, je totiž klinické zhodnocení léku. Jedná se v podstatě o několikaletý výzkum v podobě systematického testování léku na pacientech, předtím, než je léčivo uvedeno na trh. Cílem tohoto postupu je prokázání kvality, účinnosti, a hlavně bezpečnosti použití. V České republice se ročně předloží kolem 380 žádostí o klinické zhodnocení za rok, největší podíl spadá právě do oblasti onkologie a hematoonkologie.
„Hodnocení v onkologických či hematoonkologických indikacích tvoří 60 až 70 % všech předložených žádostí. Většina žádostí o klinické hodnocení je povolena či schválena, ročně je přibližně 8 % žádostí z celkového počtu staženo ze strany zadavatele, většinou pro nedostatečnou dokumentaci či nedostatečná data, či zamítnuto. Těchto 8 % je z celkového počtu předložených žádostí.
Mezi největší trendy léčby v onkologii či hematoonkologii patří u nás v současnosti biologická léčba, vylepšená chemoterapie, v posledních letech rovněž cílená léčba. Ta je „ušitá pacientům na míru“, přesně se vyšetří geneticky mutační status pacienta a na tuto mutaci je léčba přímo zacílena. Zároveň se jedná o imunomodulační léčbu, při níž je vstupním materiálem pro výrobu léčivého přípravku nádorová tkáň pacienta, který by měl vést k posílení imunitní odpovědi pacienta proti nádoru. Dle TZ.
www.lesensky.cz
