Medicína

Pacienti ohrožení mozkovou mrtvicí se obávají léků (studie)


Kategorie: Aktuality 
13.únor 2018

Z průzkumu společnosti Boehringer Ingelheim, která zkoumala postoje pacientů užívajících tzv. antikoagulační léčbu, vyplynulo, že za jeden z největších problémů kromě nutnosti denního užívání léků je riziko nekontrolovaného krvácení v případě zranění. Respondenti se obávali snížené schopnosti organismu zastavit krvácení v důsledku protisrážlivé léčby a jejich ohrožení přílišnou ztrátou krve. Více než 90 % respondentů pokládá za důležité, aby existovala účinná možnost jak okamžitě „vypnout“ protisrážlivou léčbu.

Více než 220 tisíc osob v České republice užívá protisrážlivé léky (léky na ředění krve) neboli tzv. antikoagulancia (snižují koagulaci neboli srážení krve). Jejich cílem je ztížit tvorbu sraženin v krvi a snížit tak riziko například ischemické cévní mozkové příhody u ohrožených pacientů. Starší a nejrozšířenější skupinou těchto léčiv jsou. Antagonisté vitaminu K (VKAs), u nichž je nutný přísný, pravidelný monitoring léčby z důvodu možného předávkování. Moderní léčebnou možnost představují nová perorální antikoagulancia (NOACs), která jsou z hlediska účinnosti srovnatelná, v některých indikacích i účinnější. Jejich užívání je ale hlavně spojeno s vyšší bezpečností, např. nižším rizikem klinicky závažného krvácení.

Nechtěným důsledkem každé antikoagulační léčby je nebezpečí, že organismus pacienta v případě zranění, například při pádu z kola nebo při autonehodě, nebude schopen kvůli snížené srážlivosti krve zastavit sám krvácení. Pacientovi tak hrozí vykrvácení. Kromě nutnosti denního užívání léků (53 %) je právě riziko krvácení jedním z nejčastěji zmiňovaných problémů (30 %) pro osoby užívající protisrážlivou léčbu. Jen 8 % procent pacientů těmito obavami netrpí.  (Průzkum společnosti Boehringer Ingelheim na vzorku 395 respondentů z České republiky, Slovenska, Rakouska a Polska.)

 „Antikoagulační léky mají v medicíně široké uplatnění. Mezi situace vyžadující jejich podávání patří například ischemická choroba srdeční, fibrilace síní, hluboká žilní trombóza, plicní embolie nebo ischemická cévní mozková příhoda. V posledních letech mají pacienti možnost užívat zcela novou generaci antikoagulačních léků, tzv. nová perorální antikoagulancia (NOACs), která snižují riziko nesprávného dávkování, zvyšují kontrolu léčby a zlepšují kvalitu života. Vážnou komplikací při protisrážlivé léčbě je pochopitelně nežádoucí zvýšená krvácivost, která v případě nehod, pokud pacient neobdrží adekvátní léčbu, může vyústit až ve vykrvácení. Až třetina respondentů musela z různých důvodů přerušit antikoagulační léčbu v uplynulých 12 měsících,“ upozorňuje prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc. z FN Brno.

Z výzkumu dále vyplynulo, že až 93 % respondentů považuje za důležité, aby existovala účinná možnost jak okamžitě „vypnout“ protisrážlivou léčbu. Pouze 53 % z nich však uvedlo, že s nimi jejich lékař diskutoval o možnostech zastavení účinku protisrážlivé léčby v případě potřeby, například při zraněních, urgentních situacích či akutních chirurgických zákrocích. Téměř 70 % respondentů si uvědomuje, že o užívání antikoagulačních léků musí vždy informovat ošetřující personál.

Dobrá informovanost je předpokladem úspěšné léčby, což  zvláště platí u protisrážlivé léčby, při které mohou nastat život ohrožující komplikace. Až 88 % antikoagulovaných pacientů se cítí být plně či částečně informovanými o svém zdravotním stavu a léčbě. 40 % uvádí, že jim bylo dostatečně srozumitelně vysvětleno, že protisrážlivá léčba slouží k prevenci před ischemickou cévní mozkovou příhodou. Překvapivé však je, že pouze 34 % z nich bylo varováno lékařem, že jsou vystaveni riziku zvýšeného krvácení. 31 % respondentů se při konzultacích nezdráhá s lékařem o léčbě diskutovat a zároveň se zapojit do rozhodování o její podobě. Dalších 38 % také s lékařem probírá detaily léčby, ale následně se bez další diskuse řídí jeho doporučeními. Dle TZ.

www.amic.cz

 

Autor: MUDr. Olga Wildová