Medicína

Darování kostní dřeně Češi jednoznačně považují za nejhodnotnější dobročinnou aktivitu. Každý dárce dává naději na život a uzdravení. Transplantace kostní dřeně může být pro některé pacienty s onemocněním krve poslední nadějí na záchranu. Zbytečné předsudky mohou být důvodem, proč není v České republice stále dostatek dárců.

Stát se dárcem a později tím zachránit lidský život není tak náročným aktem. Přitom se více než každý pátý Čech mylně domnívá, že je zákrok velmi bolestivý, jak ukázal výzkum agentury STEM/MARK. Registry dárců v Česku čítají lehce přes sto tisíc dobrovolníků, což je v porovnání s některými zahraničními zeměmi  stále málo. Z výzkumu rovněž vyplývá, že více než třetina Čechů (34 %) o dárcovství kostní dřeně zatím ani neuvažovala.

Lidé v Česku ale také často netuší, kde všude může jejich kostní dřeň pomáhat. Nejznámější nemocí krve je leukemie, na kterou si (dle výzkumu) spontánně vzpomene 71 % lidí. Leukemie však není jedno onemocnění. Mnoho Čechů (téměř 70 %) ale ani neví, že existují různé projevy, které mohou být předstupněm leukemie. Jedním z nich je primární myelofibróza. U tohoto onemocnění nejprve organismus čelí nadprodukci krevních elementů. Postupně dochází k náhradě kostní dřeně vazivem, což vede k nedostatečné tvorbě krevních destiček, bílých i červených krvinek. Zodpovědnost za krvetvorbu přeberou játra a slezina, které však na tento velký úkol nestačí. Některé pacienty trápí „jen“ častá únava až letargie či náchylnost k infekcím, jindy to mohou být bez příčiny vznikající modřiny.

U leukemie se jedná o celou skupinu onemocnění krvetvorby, která jsou charakterizována nekontrolovaným množením leukemických buněk, jež utlačují tvorbu zdravých buněk v kostní dřeni. Dnes dokážou lékaři rozeznat několik typů leukemií lišících se rychlostí rozvoje onemocnění, příznaky, prognózou i způsobem léčby. "Část těchto leukemických onemocnění je plně léčitelná a pro některé pacienty je jedinou možností právě transplantace kostní dřeně,“ upozorňují odborníci Ústavu hematologie a krevní transfuze.

K zařazení do registru dárců je potřeba kromě splnění vstupních kritérií jen běžný odběr krve. K vlastnímu darování kostní dřeně dochází až v případě, kdy je identifikována vhodná dvojice dárce – pacient. Pro darování kostní dřeně existují dva rovnocenné způsoby odběru a dárce si z nich může vybrat. V prvním případě je odebrána z oblasti lopaty kosti kyčelní (pánve) a zákrok se provádí v celkové anestezii. Odběr tak prakticky nebolí, trvá přibližně 45 minut a dárce je obvykle z nemocnice propuštěn den po výkonu. Následující týdny čeká dárce období rekonvalescence, kdy se mohou dostavit mírné bolesti a on by se měl šetřit.

Druhý způsob představuje odběr kmenových krvetvorných buněk po předchozí stimulaci růstovými faktory pro bílé krvinky pomocí separátoru z periferní krve. Krev je z žíly vedena do přístroje, kde se z ní oddělují cirkulující kmenové buňky. Zbývající krev je dárci průběžně vracena zpět do krevního oběhu. Dárci stráví na odběrovém sále přibližně 4 hodiny, když vše probíhá bez problému, mohou jít v den odběru domů.

Kostní dřeň je sídlem krvetvorných kmenových buněk, které se podle aktuální potřeby vyvíjejí v důležité krevní elementy tvořící krev (červené a bílé krvinky a krevní destičky).Zdravá krev se správným počtem krevních elementů je jednou ze základních podmínek fungování organismu. Jestliže dojde k poruše krvetvorby, existují různé možnosti léčby, mnohdy je však jedinou možností transplantace krvetvorných buněk. Transplantace kostní dřeně je proto pro některé pacienty poslední šancí, jak proces krvetvorby znovu obnovit, a je bez nadsázky život zachraňujícím výkonem. Dle TZ

Zdroj dat: STEM/MARK, Češi a onemocnění krve, duben 2017

www.havaspr.com

Tweet