Rakovina

Léčba zvyšuje kvalitu života pacientů s MDS, komplikací je cesta


Kategorie: Rakovina Novinky ze zdravotnictví Aktuality 
12.prosinec 2017

Myelodysplastický syndrom (MDS) představuje velmi různorodou skupinu onemocnění kostní dřeně, jejíž příčina není ve většině případů známá; nemoc není dědičná. U zdravých osob produkuje kostní dřeň tři druhy krevních buněk – červené krvinky (erytrocyty), bílé krvinky (leukocyty) a krevní destičky (trombocyty). Všechny tři druhy vycházejí ze společné kmenové (zárodečné) buňky. Nezralé krevní buňky, které za normálních okolností vyzrávají ve funkční červené a bílé krvinky či krevní destičky, se nazývají blasty.

U pacientů s MDS je kmenová buňka poškozena, blasty se akumuluji v kostní dřeni, mohou mít zkrácenou životnost a část krvinek vykazuje abnormálni změny svého vzhledu (dysplazie). Důsledkem je nedostatek zralých funkčních krvinek v krevním oběhu. Nizký počet červených krvinek se označuje jako anémie (chudokrevnost), snížení počtu bílých krvinek jako leukopenie, resp. neutropenie a snížení počtu krevních destiček jako trombocytopenie. Pokud jsou nižší počty všech typů krevních buněk, hovoří se o tzv. pancytopenii.

Průběh MDS může byt velmi různorodý – u části pacientů bývá přítomna pouze mírná chudokrevnost, onemocnění může být dlouhodobě stabilní, s minimálními projevy choroby a bez nutnosti léčby. Naopak u jiných nemocných s MDS existuje vysoké riziko rozvoje závažné akutní leukemie.

„Myelodysplastický syndrom je komplikované a závažné onemocnění krvetvorby, které vede často k významnému zhoršení kvality a zkrácení života nemocných,“ uvedla na TK v prosinci 2017 pořádané Klubem AMReview v Praze MUDr. Anna Jonášová, Ph.D.,z  I. interní kliniky – kliniky hematologie 1. LF UK a VFN v Praze.

Jeho diagnostika je komplexní a vyžaduje kooperaci zkušených laboratoří, protože je nutné nejen kompletní vyšetření krve, ale i vyšetření kostní dřeně. Základem je morfologické a cytogenetické vyšetření. V dnešní době ke správné diagnóze přispívají i vysoce specializované molekulárně genetické laboratoře. Léčba myelodysplastického syndromu pak záleží na stupni poškození krvetvorby i míře rizika rychlé progrese a vývoje v akutní leukemii.

I pro rizikové pacienty s MDS jsou v současnosti k dispozici vysoce účinné léky. Patři mezi ně i tzv. hypometylačni látky ovlivňující na úrovni genu procesy, které se na vzniku choroby podílejí. Tato dobře snášená terapie bez významných nežádoucích účinků je podávaná ve formě podkožních injekcí 7 dnů po sobě každé 4 týdny.

 „Hypometylační léky jsou indikovány u MDS se středním a vysokým rizikem, dále u chronické myelomonocytární leukemie a u akutní myeloblastické leukemie. Zpravidla jsou používány u pacientů, kteří nejsou schopni podstoupit transplantaci kostní dřeně. Onemocnění sice nemohou vyléčit, ale mohou je stabilizovat, v individuálních případech i na dlouhou řadu let,“ upřesňuje MUDr. Ivan VONKE,MBA., primář oddělení Klinické hematologie Nemocnice České Budějovice,a.s.

Určitým problémem však je, že zmíněné léky patři do skupiny tzv. centrové terapie, která je k dispozici pouze v centrech vysoce specializované hematoonkologické péče. Těch je v ČR v současnosti osm, to znamená, že někteří nemocní by 7krát v měsíci měli za svou léčbou dojíždět třeba až stovky kilometrů. Vzhledem k tomu, že jsou tyto léky indikovány i pro pacienty starší, jejichž  schopnosti i možnosti dojíždět na velké vzdálenosti jsou často velmi problematické, jsou tito lidé o tuto možnost léčby připraveni.

Jana Pelouchová, předsedkyně Spolku Diagnóza leukemie, z. s., k tomu dodala: „Není to jen nepohodlí, kterým trpí pacienti s myeodysplastickým syndromem při dojíždění za hypometylační léčbou do vzdáleného hematoonkologického centra. Řada pacientů ve starším věku trpí i přídavným onemocněním, nehledě na rizika infekce vlivem snížené imunity organismu. Je třeba, aby léčba indikovaná ve specializovaném centru, putovala za nemocným, nikoli aby pacient absolvoval sérii injekcí za cenu ohrožení svého zdravotního stavu.“

Dle TZ

www.mhw.cz

Autor: MUDr. Olga Wildová