Novinky ze zdravotnictví
Počet lidí nakažených bakterií Legionellou stoupá.
Podle statistik v ČR dlouhodobě přibývá nákazy bakterií Legionellou, v letošním roce by pak měl jejich počet dál narůstat. Na takzvanou legionářskou nemoc jsou náchylní hlavně muži. Bakterie se nejvíce množí v rozsáhlejších soustavách rozvodů teplé vody a klimatizačních systémech, nejčastěji v hotelech, nemocnicích či domovech důchodců. Řešením může být dezinfekce vody chlorováním, UV zářením nebo vysokou teplotou či příprava teplé vody v hygienických zásobnících.
Onemocnění bakterií Legionellou v Česku dlouhodobě přibývá, jak ukazují souhrnné statistiky Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Zatímco v roce 2008 byla evidována pouhá desítka případů, před čtyřmi lety už jich bylo téměř 50. V loňském roce pak počet případů onemocnění poprvé překročil stovku. Stoupající trend se zároveň potvrzuje i v letošním roce, za prvních 10 měsíců totiž SZÚ eviduje 159 případů legionářské nemoci. Kromě ní způsobuje bakterie Legionella také takzvanou pontiackou horečku. „U ní jsme však za posledních několik let nezaznamenali žádný případ,“ uvedl mluvčí Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Jiří Tráva.
Zatímco pontiacká horečka je popisována jako lehké chřipkové onemocnění s bolestmi hlavy a svalů, malátností a zimnicí, hlavním projevem legionářské nemoci je zápal. „Mužů se týká více než ze dvou třetin, u žen je to necelá jedna třetina,“ sdělila Markéta Petrovová z Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Hlavní rizikovou skupinou jsou především kuřáci, dále pak osoby se sníženou imunitou, lidé po transplantaci orgánů, s plicními nádory, chronickou bronchitidou, cukrovkou nebo s oslabeným organismem. Při dostatečné expozici nebezpečnému kmeni Legionelly však může onemocnět i zcela zdravý jedinec.
Legionella se množí především v soustavách rozvodů teplé vody a klimatizačních systémech. Podle ředitelky Ústavu pozemního stavitelství Technické univerzity v Košicích Zuzany Vranayové mají soustavy rozvodů teplé vody v našich rozsáhlejších budovách mnoho společných nedostatků. Mezi nimi hraje významnou roli věk systému, materiálové složení, chybějící regulace nebo zanedbaná údržba. Pokud nebude mít Legionella vhodné podmínky, nebude se dále kolonizovat.
Mezi nejčastější způsoby nákazy bakterií patří vdechnutí kontaminovaného aerosolu, například při sprchování nebo ze zapnuté klimatizace. Člověk však může kontaminovanou vodu i vypít například při čištění zubů. V obou případech pak bakterie napadá především dýchací cesty. Společným jmenovatelem rizikového prostředí jsou rozlehlé a staré rozvody vody. Příčinou však mohou být i nevhodně projektované rozvody nebo špatně navržený systém přípravy vody v nových domech.
Správný návrh technického zařízení budov s ohledem na Legionellu specifikuje norma ČSN 06 0320, Tepelné soustavy v budovách – Příprava teplé vody – Navrhování a projektování, z roku 2006. Podle odborníků však potřebné informace o prevenci vůči Legionelle nejen u projektantů chybí. Mezi možnosti ochrany vody proti této bakterii patří hygienické zabezpečení vody oxidem chloričitým, ozónem, UV zářením, termální dezinfekcí, fyzikálními metodami, jako je využívání filtrů, a mnohé další. Velmi vhodné je také použití zásobníků, které umožňují hygienickou přípravu teplé vody spočívající v průtokovém principu ohřevu. Ten zamezuje její delší stagnaci.
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) je organizační složkou státu, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví ČR a je správcem Národního zdravotnického informačního systému (NZIS). NZIS je jednotný celostátní informační systém veřejné správy, v němž jsou shromažďovány a zpracovány osobní a další údaje ze základních registrů orgánů veřejné správy, ministerstev, od poskytovatelů zdravotních služeb, případně dalších osob předávajících údaje do NZIS. Dle TZ
www.lesensky.cz
