Nemoc a zdraví
Světový den zápalu plic – 12. listopad
Tuto neděli 12. listopadu si připomínáme Světový den zápalu plic neboli pneumonie, který upozorňuje na nebezpečí jednoho z nejtěžších onemocnění dolních dýchacích cest. Jen v České republice pneumonií každoročně onemocní přes sto tisíc osob, na 3 000 případů končí tragicky. Nejrizikovějšími skupinami jsou děti do pěti let, osoby s oslabenou imunitou a senioři. První zápal plic může být i tím posledním.
Počátky tzv. bakteriálního zápalu plic, který způsobují mimo jiné pneumokokové bakterie, bývají často zaměňovány s běžným nachlazením nebo kašlem. Onemocnění někdy probíhá velmi rychle a bez včasné diagnostiky může mít dlouhodobé až fatální následky. Hlavní zbraní proti pneumokokovým onemocněním je již běžně dostupné očkování. Proočkovanost dospělé populace proti pneumokokovým infekcím je u nás přitom jen kolem čtyř procent.
„Infekce dolních dýchacích cest patří mezi pět nejčastějších příčin úmrtí světové populace hned po kardiovaskulárních problémech. A hlavní příčinou úmrtí mezi infekcemi dolních dýchacích cest je právě pneumokokový zápal plic,“ říká Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí. Pneumokok je, dle odborných předpokladů, zodpovědný až za třetinu případů závažných pneumonií.
Pneumokokové bakterie mohou být přítomny v horních cestách dýchacích až u 5 - 10 % zdravých dospělých a 20 - 40 % dětí, díky tomu jsou běžně přenášeny v populaci. Následná závažná infekce může být výsledkem spolupůsobení několika faktorů oslabujících v daný moment obranyschopnost pacienta.
Typickými příznaky zápalu plic jsou dráždivý kašel, dušnost, bolest na hrudníku, zvýšená teplota a celková slabost. Při těchto projevech je třeba vždy včas vyhledat lékaře. Do rizikové skupiny patří starší osoby obecně, ale i lidé s chronickými potížemi, jejichž organismus se hůře brání proti závažným onemocněním. Samotnou léčbu pneumonie pak navíc často komplikují další průvodní nemoci jako vysoký krevní tlak nebo cukrovka. Nejčastěji se zápaly plic objevují v zimních měsících, což souvisí s vyšším výskytem dalších respiračních onemocnění a přenosem pneumokokových nákaz kapénkovou cestou. Inkubační doba invazívního pneumokokového onemocnění je jeden až tři dny.
Léčba závisí na příčině zápalu plic. Bakteriální infekce se léčí antibiotiky a podpůrnou symptomatickou léčbou. „Průměrná délka hospitalizace pacienta se zápalem plic je 10 dnů. Zatímco náklady na ambulantní léčbu se pohybují kolem dvou tisíc, v případě hospitalizace hovoříme o desetinásobku a pokud se vyžaduje pobyt na jednotce intenzivní péče je to ještě mnohem více.
Za vhodnou prevenci je považována správná životospráva, omezení expozice tabákovému kouři a také očkování. Pro seniory starší 65 let je k dispozici účinná a šetrná konjugovaná vakcína proti pneumokokovým infekcím nově plně hrazena zdravotními pojišťovnami, jak jsme již informovali. Významným faktorem hovořícím ve prospěch očkování je i narůstající rezistence pneumokoků na různé druhy antibiotik a tím jejich odolnost proti nasazené léčbě. Vakcíny proti pneumokokovým infekcím se používají ve více než 130 zemích světa a jejich bezpečnost je proto již dobře známa a dostatečně prověřena.
Imunitní systém se s věkem oslabuje a schopnost organismu vyrovnat se s těžkou infekcí dýchacích cest je v 50 letech výrazně odlišná, než v 65 letech věku. Závažnou infekcí s fatálními následky může být postižen i člověk, který se cítil do té doby subjektivně zdráv a neměl významnější rizikové faktory. Očkováním se chrání jedinec sebe i své okolí! Dle TZ
www.nativepr.cz
