Rakovina

V červnu 2017 se na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity konala další z besed zabývajících se rakovinou prostaty. Problémem, který trápí tisíce mužů v Česku. Předseda sdružení pacientů s onemocněním prostaty Prostak, o.p.s., prof. MUDr. Vilím Šimánek, DrSc., dobře ví, co vše se změní pro pacienta po operaci prostaty. Jedině pravidelné preventivní prohlídky, všímavost k signálům vlastního těla a nepodceňování genetických dispozic jsou možností, jak předejít nemoci nebo alespoň zahájit léčbu včas.

Výskyt zhoubného nádoru prostaty se trvale zvyšuje. Dle údajů Národního onkologického registru z roku 2014 činí počet nově zachycených karcinomů prostaty v ČR 134 případů na 100 tisíc mužů a úmrtnost je 28 případů na 100 tisíc pacientů. V absolutních číslech to znamená, že bylo zachyceno přibližně 7 000 nových případů onemocnění a 1 470 mužů na rakovinu prostaty zemřelo.

Pozitivní je, že se trvale snižuje úmrtnost na toto zhoubné onemocnění. Souvisí to s kvalitní diagnostikou a také s moderní dostupnou léčbou. „Obecná prevence neexistuje. Nemáme léky, o nichž bychom mohli říct, že jejich užíváním vzniku nádoru prostaty zamezíme nebo ho oddálíme. Víme, že zdravý životní styl a strava jsou spojeny s nižším výskytem rakoviny prostaty, a především je důležité jít včas na preventivní vyšetření,“ konstatuje MUDr. Ondřej Havránek, urolog z Urologického oddělení FN Ostrava. I proto, že karcinom prostaty nemá v ohraničeném stádiu vůbec žádné příznaky.

Až v pokročilé fázi nemoc způsobuje poruchu močení nebo se projeví bolestmi zad či kostí. Právě bolesti zad většina lidí obecně podceňuje, protože se s nimi setká alespoň jednou za život až 80 % populace. Málokdo si uvědomuje, že mnohdy i čtvrtina něčeho tak zdánlivě banálního je spojena se závažnými onemocněními. Do kostí metastazují nejčastěji právě nádory prostaty, prsu, plic či mnohočetný myelom. Bolest zad může být znamením pokročilých nádorů, neboť trvá léta, než se metastázy vytvoří. Podle statistik až 75 % mužů, kteří rakovině prostaty podlehnou, umírá s postižením kostry. Těmi trpí až 80 % pacientů. V této fázi onemocnění není zatím možné pacienta kompletně vyléčit. „U karcinomu prostaty je důležité jeho aktivní vyhledávání pomocí vyšetření per rektum a kontrol hladiny PSA (specifický antigen prostaty). Léčba již diagnostikovaného onemocnění závisí spíš na typu nádoru, který je daný a nelze jej ovlivnit,“ dodává MUDr. Havránek.

Pro pacienta je sdělení lékaře o pozitivním nálezu karcinomu prostaty šokující. Jeho rozhodnutí, jaký způsob léčby zvolit není lehké, každý má svá pro a proti. Možností řešení nádoru prostaty ohraničeného na prostatickou žlázu jsou radioterapie, radikální prostatektomie (chirurgická, laparoskopická či robotická), kombinace obou terapií či hormonální léčba. Odstranění prostaty je vhodné pro mladé pacienty s očekávanou délkou života nad 10 až 15 let. Její dlouhodobé onkologické výsledky jsou lepší než u radioterapie. Vše záleží na řadě okolností a je zcela individuální u každého pacienta. Zásadní roli hraje kvalita kontaktu s ošetřujícím urologem a onkologem, informovanost pacientů a jejich rodinných příslušníků o možnostech léčby. Na internetu je několik adres, kde lze získat solidní informace o samotném onemocnění a léčebných postupech (například: www.cus.cz; www.europauomo.cz).

Všechny aktivity směřují k jedinému: nemoc zachytit včas. Proto se organizují vzdělávací semináře v nejrůznějších městech ČR (Sdružení Prostak – www.prostak.cz  a další), kde se věnuje pozornost nejčastějším dotazům pacientů nebo jejich rodin. Mezi pacienty se zvyšuje zájem o psychologickou pomoc, proto např. Prostak navázal kontakt s Institutem sociálního zdraví na Univerzitě Palackého v Olomouci, který chce navíc poskytovat psychologické služby pacientům (více na www.hovoryozdravi.cz).

Dle TZ

www.amic.cz

 

 

Tweet