Abstinence
Závislosti stojí společnost až stovky miliard ročně
Závislost provází lidstvo od nejstarších dob. I dnes ovládá stovky milionů lidí a bude ovládat lidstvo i v blízké budoucnosti. Závislosti způsobují obrovské škody na lidském zdraví, ničí individuální osudy jednotlivců i celých rodin, způsobují ohromné ekonomické ztráty. Přitom největší problém nepředstavují jen nelegální drogy.
„Jednoznačně nejvyšší škody paradoxně způsobují legální látky. Na prvním místě je tabák, který v ČR každoročně zabije téměř 20 tisíc lidí. Může tedy skoro za pětinu všech úmrtí. Přímé a nepřímé náklady konzumace tabáku dosahují desítek miliard korun ročně. Podle některých odhadů dokonce 100 miliard korun za rok. Druhou nejhorší látkou z tohoto pohledu je alkohol, u nějž jsou škody přibližně poloviční,“ řekl vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D., koncem května 2017 v Praze na TK, která byla věnována problematice závislostí. Nelegální drogy s náklady zhruba 7 miliard korun jsou až za alkoholem.
Lékaři se vždy snažili dosáhnout u všech závislých úplné a trvalé abstinence, jenže výsledky u mnoha z nich nejsou dlouhodobě efektivní. „Adiktologie, obor věnující se prevenci a léčbě závislostí, vyvinula poměrně nový koncept snižování spotřeby a rizik. Díky léčbě se daří snižovat spotřebu alkoholu a s tím související rizika. Závislí na opiátech nebo na tabáku zase mohou dostat substituční léčbu, která jim drogu nahradí. Tento přístup stále budí u mnoha lidí rozhořčení – domnívají se, že každý závislý by měl úplně abstinovat i bez použití léků, včetně substitučních látek. Lékaři však musí trpělivě vysvětlovat, že jakýkoliv účinný postup má velký význam,“ uvedl MUDr. Petr Popov, MHA, primář Kliniky adiktologie 1. LF Univerzity Karlovy a VFN v Praze.
Stále je podle pana primáře nutno léčit závislé tak, aby netrpěly jejich rodiny, snížila se zdravotní rizika, klesly náklady pro zdravotnický systém a celou společnost (způsobované například i se související kriminalitou). Moralizováním se těchto cílů dosáhnout nedá. Problém závislostí navíc prostupuje celým zdravotnictvím, není omezen na samotnou adiktologii.
„Závislost pacienta komplikuje a prodražuje léčbu řady jiných nemocí. Spotřeba tabáku a alkoholu výrazně zhoršuje např. lupénku, alkohol zřejmě patří i mezi spouštěče nemoci. Zároveň existují nežádoucí interakce některých léků s návykovými látkami. To také ztěžuje léčbu primárních onemocnění. Např. podávané steroidy se neslučují s alkoholem. Alkoholici trpící těžkými záněty či alergiemi, kteří steroidy dostávají, jsou potom prakticky neléčitelní.“
Podle lékařů je obor adiktologie v České republice dlouhodobě chronicky podfinancovaný. Možná k tomu také přispívají předsudky, které vůči závislostem ve společnosti přetrvávají („Závislí se do problému dostali sami, ať si také sami pomohou“). „Takový přístup ale není rozumný, ani oprávněný. Prostředky investované do léčby závislých se totiž mnohonásobně vracejí díky nižší nemocnosti, nižší kriminalitě, delšímu produktivnímu životu vyléčených,“ upozornil primář Popov. Závislí lidé mají často na vzniku svého onemocnění zásadní podíl. Podobná míra spoluzavinění je však např. u většiny diabetiků či velkého množství pacientů s kardiovaskulárními chorobami, za něž může jednoznačně jejich životní styl.
„Ambulantní síť pro závislé je v České republice nedostatečná. Odhadujeme, že v České republice je půl milionu problémových konzumentů alkoholu nebo přibližně 50 tisíc injekčních uživatelů nelegálních drog. Zejména je nedostatek adiktologických ambulancí (tzv. AT poraden). Přispívá to následně k tomu, že například rizikových pijanů se léčí jen asi 5 procent.“
MUDr. Mravčík rovněž upozornil, že zcela nesprávně je u nás nastaveno také hrazení léků proti závislostem: „Pacienti v opiátové substituční léčbě si musejí lék vesměs hradit sami. Je evidentní, že člověka potýkajícího se s vážnou závislostí, který je často nezaměstnaný a nemá rodinné zázemí, ani podporu okolí, od léčby spolehlivě odradí nutnost doplácet tisíce korun měsíčně.“
Kuřák, kteří chce přestat kouřit, nemá ze systému veřejného zdravotního pojištění hrazený žádný lék, ani pokud spadá do některé z rizikových skupin – kupříkladu jde o pacienta s onemocněním plic nebo srdce. Kouření je přitom zodpovědné za 90 procent úmrtí spojených s rakovinou plic,
33 procent úmrtí kuřáků je kardiovaskulárního charakteru.
Farmaceutické společnosti vyvinuly proti závislostem celou řadu účinných léků. Substituční léčba výrazně pomáhá při závislosti na opiátech. Závislost na alkoholu léčí úspěšné léky, které nemají drastické vedlejší účinky, jaké měly v minulosti. Současné léky proti závislosti na nikotinu pomohou přestat kouřit až 44 procentům kuřáků za několik měsíců (ideálně pod vedením lékaře podpůrného programu pro léčbu závislosti).
Určité léky však lidé zase zneužívají k navození změny vědomí či zlepšení nálady. Zdá se, že se jedná o rostoucí trend. Například v USA za prvních 14 let nového tisíciletí vzrostl počet předávkování léky na předpis o 137 procent. „Zvlášť nebezpečné je, pokud někdo zneužívá léky zároveň s nelegálními látkami, což se bohužel stává velmi často. Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu upozorňuje, že elektronická zdravotní dokumentace by mohla omezit případy takzvaného doctor shoppingu, tedy získávání zneužitelných léků na předpis od různých lékařů.“
Na TK byla rovněž věnována vzpomínka na zakladatele první záchytky na světě, docenta MUDr. Jaroslava Skálu, který by letos oslavil 101 let, a který byl v pravém slova smyslu nestorem české adiktologie. Již v roce 1948 založil spolek pacientů, který závislým (kteří o to stáli!!) pomáhal v léčbě. O tři roky později otevřel u Apolináře v Praze v té době jedinečnou protialkoholní záchytnou stanici, která se stala velkým vzorem pro odborníky v jiných státech. Český psychiatr se stal také spoluzakladatelem Společnosti pro návykové nemoci v rámci České lékařské společnosti J. E. Purkyně. V roce 1991 stál u zrodu Pražské vysoké školy psychosociálních studií, která si připsala prvenství mezi soukromými vysokými školami s oborem psychologie.
Legendární záchytná stanice fungovala v Apolinářské ulici do počátku 90. let. Pakbyla přestěhovaná, nejprve do areálu bývalé policejní nemocnice Na Mičánkách, později na současnou adresu na Bulovku. Ročně jí projdou asi tři tisíce klientů.
Protialkoholní záchytné stanice se za života docenta Skály staly fenoménem a úspěšným léčebným programem. V posledních letech jich však rapidně ubylo i přesto, že počet závislých narůstá. Závislí tak končí na specializovaných odděleních v nemocnicích, což je velice nákladné. Potřeba léčby závislosti na alkoholu je přitom v Česku vysoká.
V Česku jsou v současnosti evidovány statisíce závislých. Zhruba 1 500 lidí na problémy spojené s nadměrným užíváním alkoholu každý rok zemře. V Česku mají zkušenost s alkoholem už jedenáctileté děti. V některých případech může takto brzká zkušenost vést i k dalším závislostem, např. na drogách. K tomu dnes přibývá závislost i na moderních technologiích.
Dle TZ
www.aifp.cz
