Další
Prevence nemocí přenášených klíšťaty a hmyzem sajícím krev
Klíšťata a krevsající hmyz způsobují lidem a zvířatům nejen nepříjemné ranky na kůži, ale hrají i významnou roli v přenosu původců virových, bakteriálních a protozoárních onemocnění. Z infekcí, které jsou přenášeny klíšťaty, jsou např. lymeská borrelióza, klíšťová encefalitida, anaplazmóza, ehrlichióza, babesióza, Q horečka či tularémie. Např. v případě borreliózy jsou ročně hlášeny tisíce případů, klíšťové encefalitidy stovky. (Přesná čísla lze nalézt na webu Státního zdravotního ústavu (www.szu.cz).
Je důležité si uvědomit, že členovci sající krev jsou potenciálními přenašeči velmi nebezpečných patogenů. Proti některým chorobám jsou sice dostupné léky a vakcíny, důležitou roli v prevenci však hraje i chování jedince, zahrnující používání repelentních přípravků pro osobní ochranu.
Vývoj repelentů byl výrazně ovlivněn potřebou armád chránit své vojáky před obtěžujícími členovci. Před 1. světovou válkou byly využívány přípravky na přírodní bázi (kafr, citronelový olej, esenciální , oleje z máty, meduňky, bazalky, .), z nichž mnohé nacházejí své uplatnění dodnes. Avšak základem moderních repelentních přípravků jsou často syntetické látky, z nichž zřejmě nejznámější je látka s označením DEET (N,N-diethyl-3-methylbenzamid), který představuje „ zlatý standard“ mezi repelenty.
Obecně lze očekávat, že přípravky s koncentrací účinné látky < 10 % mají účinnost cca 1 až 2 hodiny, s 15% koncentrací cca 3 hodiny, nad 5 hodin přípravky minimálně dvacetiprocentní. Vyšší koncentrace zajistí delší ochranu, která je ale ovlivněna množstvím dalších faktorů: celkovým složením a formou repelentu, aktivitou a množstvím členovců v daném prostředí, počasím (vítr, teplota, déšť a relativní vlhkost vzduchu), i „atraktivitou“ hostitele atp. Při poklesu účinnosti je třeba aplikaci opakovat, a to bez ohledu na použitou koncentraci.
Při aplikaci repelentu na umělé tkaniny, plasty či lakované povrchy je třeba dbát zvláštní opatrnosti, ne každý repelent je pro takové použití vhodný (týká se např. i látky s označením DEET). Na trhu jsou i insekticidní přípravky (např. na bázi permethrinu), určené k dlouhodobější impregnaci stanů, oblečení, sítí atd.
Je nutno také dbát pravidel chování při pobytu v přírodě. V případě klíšťat je výhodné hladké, světlé oblečení, na kterém jsou klíšťata dobře vidět. Nutná je vizuální kontrola zejména oblasti nohou, kde se klíšťata obvykle přichytí. Odborníci doporučují vyhnout se listnatým a smíšeným porostům s bylinným podrostem, okrajům cest, stanovištím okolo vodních toků.
Výskyt klíšťat lze také očekávat v příměstských parcích, na zahradách a pastvinách. Riziko se naopak snižuje v jehličnatých lesích bez podrostu, na osluněných stanovištích a v zemědělských agrokulturách. Nejvyšší aktivita bývá zaznamenána koncem jara, druhý vrchol nastává počátkem podzimu. Aktuální informace o aktivitě klíšťat je možné sledovat na www.chmi.cz.
Helena Nejezchlebová, Alena Žákovská, PřF MU
Literatura a internetové zdroje:
BISSINGER, B. W. - ROE, R. M. Tick repellents: Past, present and future. Pesticide Biochemistry and Physiology. 2009, 96, 2, 63-79.
ČECHOVÁ, L. Ochrana před klíšťaty a obtížným hmyzem. Praktické lékárenství. 2009, 5, 4, 184-189.
DAUTEL, H. Test systems for ticks repellents. International Journal of Medical Microbiology. 2004, 293, 37, 182-188.
TLUČHOŘOVÁ, D. Repelenty [online]. Praha : Česká lékárnická komora, červen 2010 [cit. 2012-01-12]. Dostupný z WWW: http://www.borelioza.cz.
www.szu.cz
