Sex a zdraví

Vitaminy jako pomoc při řešení mužské neplodnosti


Kategorie: Aktuality Plánované rodičovství Neplodnost Vitamíny 
16.květen 2017

Navzdory rozvíjející se vědě je v některých případech etiologie a patogeneze mužské neplodnosti stále neznámá. Existují však důkazy o tom, že vhodně vyvážená strava a/nebo podávání specificky složených doplňků stravy zlepšuje kvalitu spermií a může zvýšit pravděpodobnost početí a to jak přirozeně, tak metodami asistované reprodukce. Vitaminy, ať už obsažené v potravě nebo v potravinových doplňcích, představují finančně nenáročnou možnost prevence i léčby neplodnosti. S jejich užíváním je dobré začít alespoň 3 měsíce před plánovaným početím, protože vývoj zralých spermií trvá přibližně 72 dnů.

Například vitamin C, běžně obsažený např. v ovoci (jahody, citrusové plody, černý rybíz), ve studii u mladých zdravých mužů ještě více zvýšil pohyblivost spermií i objem ejakulátu. Může tedy fungovat jako prevence neplodnosti. Je doporučováno cca 80 mg  tohoto vitamínu denně.

Účinný se jeví i vitamin A (především jeho provitaminy – lykopen v dávce 4 mg denně). Doporučená denní dávka vitaminu A je 800 µg. Lykopen a β-karoten jsou oranžová a červená barviva přítomná v rostlinách – v mrkvi, špenátu, melounu, meruňkách, brokolici, kukuřici, dýni. Z živočišných potravin patří mezi zdroje vitaminu A rybí tuk, játra, vejce a mléko.

Dále lze užívat vitamin E (v dávce 300 mg denně). Jedná se o důležitý antioxidant, který chrání spermie před poškozením. Nachází se v obilných klíčcích, másle, margarínu, mléce, arašídech, ořeších, semenech, sóji, listové zelenině, vaječném žloutku a mase. Progresivní pohyblivost a procento živých spermií pozitivně korelují s hodnotami vitaminu E naměřenými v ejakulátu, což odkazuje na možný pozitivní efekt podávání tohoto vitaminu.

Kyselina listová, neboli vitamin B9, má také důležitou roli v procesu spermatogeneze a je doporučována v množství 200 µg denně (při kombinaci s jinými vitaminy). Je obsažena v zelenině (salát, brokolice, zelí, špenát, …), některých druzích ovoce (např. pomeranče, banány) i potravinách živočišného původu (vejce, játra, mléko aj.).

S ohledem na skutečnost, že výše uvedené informace mají pouze obecnou platnost a užívání vitamínů může zdraví člověka i poškodit, odkazují autorky všechny potenciální zájemce o užívání vitaminů na konzultaci s ošetřujícím lékařem, který posoudí její vhodnost či nevhodnost pro konkrétního pacienta.

Literatura u autorek.

 

 Miroslava Snopková, Helena Nejezchlebová, MU Brno

 

 

 

Autor: MUDr. Olga Wildová