Další
Unikátní implantace neurostimulátoru při inkontinenci
Pacienti s fekální inkontinencí mají novou naději na důstojnější život. Negativní projevy onemocnění významně snižuje nejmodernější metoda léčby – sakrální neuromodulace. Terapie využívá do podkoží implantovaný neurostimulátor, který slabými elektrickými impulzy napomáhá obnovit ovládání svěračů v oblasti konečníku střevního traktu. V ČR unikátní zákrok provádějí chirurgové Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Fekální inkontinence se projevuje samovolným a nekontrolovatelným únikem stolice, v nejzávažnějších případech pacient nedokáže vědomě udržet větry, řídkou ani tuhou stolici. Pro mnohé těžko představitelné onemocnění, které vystavuje pacienty velké psychické zátěži či vyloučení ze společenského života, vzniká nefunkčností svěračů konečníku, poruchou či špatnou koordinací jednotlivých orgánů. Jde-li o nervové poškození, selhává komunikace mezi střevním traktem, mozkovými centry a nervy ve svalech, které zajišťují náležitou funkci střev.
Královéhradečtí chirurgové jako jedni z prvních v ČR využívají v klinické léčbě inkontinence sakrální neuromodulaci – moderní terapii, která představuje zásadní průlom v péči o inkontinentní pacienty. Sakrální neuromodulace spočívá v zavedení malého neurostimulátoru pod kůži v horní části hýždě. Přístroj je napojený na nervy v oblasti křížové kosti, které ovládají konečník. Zde pomocí slabých elektrických impulzů neurostimulátor obnovuje jejich správnou aktivitu.
Zákrok je miniinvazivní, vůči pacientovi tedy maximálně šetrný. Ve srovnání s jinými postupy má také mnohem lepší výsledky – uvádí se snížení počtu inkontinenčních příhod až o 95 %. Tato terapie, která je ve světě i v evropských zemích standardní, se však v tuzemsku příliš nevyužívá, neboť není hrazena z veřejného pojištění. Implantace zde byly dosud v naprosté většině prováděny pouze v rámci výzkumu. Čeští pacienti jsou tak odkázáni na konzervativní léčbu, například na cviky pánevního dna nebo úpravu jídelníčku. Vedle toho lékaři zpravidla naordinují léky pro úpravu charakteru stolice a četnosti vyprazdňování. V kombinaci s využíváním inkontinenčních pomůcek (tampóny, vložky, plenkové kalhotky aj.) však tato opatření jen zmírňují příznaky onemocnění.
„Podle studií konzervativní léčba selhává přibližně u 30 % pacientů. V případě pokročilé fekální inkontinence lze přistoupit k chirurgickému řešení, výsledky stávajících chirurgických metod jsou však rozporuplné. Řada z nich se proto používá jen omezeně,“ přibližuje doc. MUDr. Jiří Páral, Ph.D., MBA, přednosta Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Fekální inkontinencí trpí až 3,5 % světové populace. Přestože nejčastěji postihuje osoby starší šedesáti let, nevyhýbá se ani lidem v produktivním věku. Inkontinencí stolice mohou trpět ženy v důsledku poporodních poranění. Stejně tak se nemoc může rozvinout u pacientů s neurogenními či neurologickými potížemi, jako je například pokles pánevního dna, roztroušená skleróza, diabetická neuropatie nebo demence. Rizikovou skupinu dále představují lidé po úrazech, lidé po operaci v oblasti konečníku nebo onkologičtí pacienti, kteří podstoupili ozařování. Zvláštní případ pak představují lidé s vrozenými vadami.
Dle TZ
