Nemoci a jejich příznaky
Den vzácných onemocnění – 28. únor
Mezi vzácné nemoci se řadí choroby, které postihují méně než 10 lidí na 100 000 obyvatel ročně. Mezi ně patří také mnohočetný myelom, kterým ročně onemocní 4–6 pacientů na 100 000 obyvatel. Celosvětově trpí mnohočetným myelomem 230 tisíc osob a každým rokem je nemoc diagnostikována dalším 114 tisícům lidí. V současné době je již naštěstí pro pacienty dostupná léčba a to i pro ty, kterým se nemoc po prvotním vyléčení vrátí.
S mnohočetným myelomem je v současné době v České republice sledováno přibližně 2 500 pacientů a toto číslo, podle předních odborníků na léčbu tohoto onemocnění, stále vzrůstá. Každým rokem je totiž nemoc odhalena u dalších 500 Čechů, jak jsme již na našich stránkách informovali.
Mnohočetný myelom mívá ve své počáteční fázi velmi nespecifické příznaky, proto bývá mnohdy pacientům diagnostikován až v pokročilém stádiu. Onemocnění často provází zvýšené odbourávání kostní hmoty, proto jsou jeho prvními signály obvykle bolesti zad v oblasti beder a hrudníku a celková bolest pohybového aparátu. U některých nemocných může dojít dokonce k patologickým zlomeninám, které vnikají za minimální anebo dokonce bez jakékoliv zátěže. Nemocní mohou dále pociťovat hlubokou únavu bez vyvolávající předchozí námahy. Kvůli silně oslabené imunitě se pacienti potýkají s častými infekcemi. Někteří pacienti mohou trpět nechutenstvím, čímž ztrácí na hmotnosti.
„V počátečním stádiu lze nemoc odhalit pouze při preventivní prohlídce, na které praktický lékař provede laboratorní vyšetření krve. Výsledky odhalí vysokou sedimentaci krvinek, v krevním obraze bývá anémie, při biochemickém vyšetření séra je často zvýšená celková bílkovina a někdy i koncentrace kreatininu,“ vysvětluje prof. MUDr. Vladimír Maisnar, Ph.D., MBA, zástupce přednosty pro klinický výzkum na IV. Interní hematologické klinice Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty UK v Hradci Králové a 1. místopředseda České myelomové skupiny (CMG).
Volba léčby u mnohočetného myelomu se odvíjí od věku pacienta a stádia nemoci, ve kterém se nemocný nachází. U nemocných mladších 70 let se choroba léčí pomocí transplantace kmenových buněk krvetvorby, která zůstává nadále nejúčinnější léčbou, a chemoterapií s využitím nových tzv. biologických léků. Léčbu je ve většině případů nutné podpořit i mírněním bolestí, podávají se léky snižující odbourávání kostí, někdy se využívá i následné ozařování. Čím dříve se pacient začne léčit, tím lepších výsledků terapie dosahuje.
U většiny nemocných dochází v budoucnu přes absolvování úvodní léčby k návratu onemocnění. U několika málo procent lze zopakovat transplantaci, většině pacientů to ale jejich zdravotní stav nebo věk již nedovolí. Léčba mnohočetného myelomu však zaznamenala v posledních letech velký vývoj a pro pacienty je dnes dostupná zcela nová generace léčiv. Díky ní jsou lékaři schopni udržet chorobu pod kontrolou natolik, že s ní pacienti mohou žít řadu let jako s jiným chronickým onemocněním. Dle TZ.
O Klubu pacientů mnohočetný myelom: www.mnohocetnymyelom.cz
O české myelomové skupině: www.myeloma.cz
