Imunita

Respirační onemocnění – typické trápení podzimních a zimních měsíců, které většina z nás důvěrně zná. Pokud je způsobí bakteriální nákaza, pak musí lékař obvykle nasadit antibiotika. Ta ale zároveň se škodlivými bakteriemi zničí i ty prospěšné.

Podle dlouhodobých statistik hlášení akutních respiračních onemocnění čeká českou populaci spíše těžký rok, co se výskytu chřipek, nemocí z nachlazení a dalších chorob dýchacích cest týká. Jak vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ), který každoročně sleduje počty nemocných v ČR, dochází k pravidelnému střídání „silných“ a „slabých“ let. Sezóna 2016/2017 bude s největší pravděpodobností spíše tou „silnější“ a lze tak očekávat více nemocných a vyšší spotřebu antibiotik.

„Antibiotika narušují přirozenou mikroflóru našeho těla, a to zejména ve střevě, čímž mohou způsobit nepříjemné zažívací potíže a oslabit imunitu,“ říká MUDr. Peter Mikolášek, lékař kliniky dětských infekčních nemocí Fakultní nemocnice Brno. Lékaři a lékárníci proto doporučují k antibiotikům preventivně užívat probiotika živé mikroorganismy, které, jsou-li podávány v adekvátním množství, přispívají ke zlepšení zdravotního stavu hostitele a napomáhají obnovit přirozené osídlení organismu.
(www.naimunitu.cz)

Mikroorganizmy totiž nejsou pouze škodlivé. Velkou část těla člověka pokrývají bakterie přátelské. Ty osidlují především kůži, dýchací cesty, oblast ženských genitálií a střevo. Jsou nezbytné pro řadu životně důležitých pochodů. Vytváří bariéru pro vstup patogenních mikroorganismů, ovlivňují metabolismus a imunitu. „Střevo je největším imunitním orgánem lidského těla. Nachází se v něm téměř 70 % imunitních buněk, které hrají klíčovou roli v tom, jak se pacient popere s nemocí, a jak se mu bude dařit po ní,“ vysvětluje MUDr. Pavel Frühauf, CSc., primář Oddělení dětské gastroenterologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Antibiotika ovšem nelikvidují jen mikroorganismy, které nám škodí, ale i ty, které našemu tělu prospívají, což nepříznivě ovlivňuje zejména trávicí trakt. Všeobecně platí, že nejagresivněji přirozenou mikroflóru narušují antibiotika s širokým spektrem účinku. Změny střevní mikroflóry mohou způsobit nevolnost a průjem, snížit vstřebávání některých vitaminů a minerálů a ochrannou funkci střeva, v extrémních případech mohou nastat i závažnější potíže s dlouhodobými následky.  

Po ukončení antibiotické léčby se mikroflóra pomalu vrací do normálu. Tento proces trvá u každého jinak dlouho a může být provázen zažívacími obtížemi. Mezi rizikové skupiny, které mohou mít vážnější nebo delší zažívací potíže po léčbě antibiotiky, patří zejména starší pacienti s přidruženými nemocemi, imunitně oslabení pacienti a děti, převážně ty kojené.

 Probiotické mikroorganizmy obsahuje běžná strava, jako například zakysané mléčné výrobky nebo jogurty, či kvašená zelenina. Jednoduše je lze užívat také formou doplňků stravy dostupných v každé lékárně.

Na trhu je velké množství různě kvalitních probiotických přípravků. Aby byl preparát dostatečně účinný, musí být denní dávka alespoň 10 miliard jednotek živých probiotických mikroorganismů, tzv. CFU. Pro maximální efekt by měl pacient probiotikum užívat mezi jednotlivými dávkami antibakteriální léčby, tedy ideálně za 2–4 hodiny po užití antibiotik, a ještě alespoň týden nebo i déle po jejich dobrání. U dětí se doporučují preparáty s vyšším podílem bifidobakterií, protože jejich střevo je převážně osídleno právě jimi. Podle věku dítěte lze volit vhodnou formu: kapky, kapsle nebo cucavé tablety. Je výhodné kombinovat více probiotických kmenů, tak, aby důkladně osídlily zažívací trakt.

Dle TZ.

www.mhw.cz

 

Tweet