Výživa a strava dětí

Imunitní systém chrání organizmus před choroboplodnými zárodky a neživými cizorodými částicemi, odstraňuje odumřelé buňky vlastního těla a zasahuje proti nádorovým buňkám. Imunitní systém má složku vrozenou a adaptivní, která se vyvíjí v závislosti na tom, s jakými nemocemi se jedinec během svého života setkal. Jakékoliv poškození imunitního systému vede k častějším infekčním onemocněním, pomalejšímu uzdravování a může zvyšovat riziko vzniku některých nádorů.

 Imunitní systém člověka se nejvíce rozvíjí v kojeneckém, batolecím, předškolním a školním věku. Každé toto období má své zvláštnosti, a to i v náchylnosti k určitým nemocem. Jak bude imunitní systém dítěte fungovat, je z veliké míry dáno geneticky, zásadní roli ale hraje způsob života. „Základem pro dobře pracující imunitní systém je výživa, pozorná, ale současně nepříliš přehnaná hygiena v rodině i v kolektivech, v nichž se dítě pohybuje, a také dostatečná fyzická aktivita a psychická pohoda dítěte,“ říká MUDr. Peter Mikolášek, lékař kliniky dětských infekčních nemocí Fakultní nemocnice Brno.

Na podzim se nejmenší děti poprvé dostávají do kolektivu, ty větší se do něj vrací po prázdninách. Toto období je však kromě nových vjemů a zážitků také velkým náporem na jejich imunitu, zvláště v dětském kolektivu, který je ideálním prostředím pro šíření nemocí z nachlazení i viróz.

Jakkoliv se to může zdát nepravděpodobné, jedním z nejdůležitějších orgánů pro budování imunity je střevo. Střevní mikroflóra má zásadní význam pro rozvoj imunitního systému dítěte. K prvnímu osídlení dochází bezprostředně po porodu. Složení naší mikroflóry je ovlivněno kojením a následnou stravou, ve které by neměla chybět prebiotika v podobě vlákniny a probiotika – takzvané hodné bakterie. Ta optimalizují složení střevní mikroflóry, a přispívají tak k obranyschopnosti organismu, a to zejména při zátěži. Současně mohou probiotika pomoci v prevenci průjmu, jenž může děti při změnách prostředí a ve větších kolektivech častěji postihnout.

Přirozené probiotické bakterie jsou obsaženy v kysaných mléčných výrobcích či nepasterizovaných ovocných šťávách. Při nedostatečném příjmu z těchto zdrojů je mohou rodiče dětem dodat prostřednictvím doplňků stravy. Při výběru přípravku je třeba dbát na množství kultur a vhodnou formu podle věku dítěte.

Rodiče by měli dětem zařazovat do jídelníčku pravidelně ovoce a zeleninu – potraviny bohaté na vlákninu, vitamíny a stopové prvky, které přispívají ke správnému fungování imunitního systému. Pro spoustu rodičů je však často velký problém přesvědčit děti, aby jedli ovoce a zeleninu každý den. V období zvýšeného výskytu infekčních nemocí je to ale obzvláště důležité. S velmi dobrými výsledky byly na podporu imunity zkoumány také účinky betaglukanů.

Rodiče by měli také vědět, že je lepší vydržet s dítětem doma o něco déle, až bude zcela zdravé po prodělané nemoci a v plné síle, než je dávat předčasně  - oslabené po nemoci -  znovu do kolektivu. Většinou dítě onemocní znovu a často intenzivněji.

U dětí, které jsou nemocné více jak 6–8× za rok, je již vhodné vyhledat radu imunologa. Ten prověří, zdali se nejedná o vážnější poruchu funkce imunitního systému a případně navrhne další postup. Dle TZ.

www.mhw.cz

Tweet